„Pokud členský stát NATO jedná jednostranně - tj. nikoli v rámci předem dohodnuté operace NATO a mimo vojenské velitelské struktury NATO - nestává se stranou konfliktu ani NATO jako celek, ani ostatní partnerské státy NATO,“ píše se v dokumentu, který zveřejnila německá tisková agentura prostřednictvím deníku Die Welt.
Koncem února francouzský prezident Emmanuel Macron nevyloučil, že v budoucnu dojde k nasazení pozemních jednotek na Ukrajině. Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) naopak nasazení západních vojáků na Ukrajině jasně odmítl.
„Pokud se vojska členského státu NATO zapojí do kolektivní sebeobrany (čl. 51 Charty OSN) ve prospěch Ukrajiny v existujícím konfliktu a jsou v průběhu boje v oblasti konfliktu napadena druhou stranou konfliktu, nejedná se o případ podle čl. 5 Smlouvy o NATO,“ uvedli němečtí experti na dotaz německé ministryně.
Zmíněný pátý článek uvádí: „Ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich se považuje za útok proti všem a zavazují se v takovém případě (státy) přispět na pomoc napadeným členům.“
„Vojenské nasazení francouzských pozemních jednotek ve prospěch Ukrajiny by se zakládalo na kolektivním právu na sebeobranu podle čl. 51 Charty OSN, a bylo by tedy podle mezinárodního práva přípustné,“ píše se v dokumentu pro Spolkový sněm.
„Vojenská reakce Ruska proti cílům ve Francii by naopak představovala ‚ozbrojený útok‘ ve smyslu čl. 5 Smlouvy o NATO, což by zakládalo skutkové podmínky pro vyhlášení aliančního případu NATO,“ informoval dokument.
Výzkumné služby, které připravily dokument o možném zapojení pozemních jednotek NATO na Ukrajině, jsou součástí Spolkového sněmu a zkoumají témata na žádost jednotlivých poslanců a také pro výbory Spolkového sněmu.
