Načasování jeho cesty je pozoruhodné tím, že teprve minulý týden představila spolková vláda kancléře Olafa Scholze vůbec poprvé v dějinách země národní bezpečnostní strategii. Číně je v dokumentu věnovaný značný prostor, ačkoli je na více než sedmdesáti stránkách přímo zmíněna pouze šestkrát.
V textu se sice konstatuje, že Čína „jedná stále v rozporu s našimi zájmy a hodnotami“, přičemž o asijské mocnosti se v něm hovoří jako o „systémovém rivalovi“. Případně je tam řeč o tom, že Čína systematicky nasazuje ekonomickou sílu k prosazování svých politických cílů. Jen o pár řádků dál se ale zároveň uvádí, že Peking zůstává pro Německo partnerem, bez něhož se nedají vyřešit globální krize.
Přesto čínské ministerstvo zahraničních věcí reagovalo na dokument podrážděně. „Označovat někoho za konkurenta, rivala, či dokonce nepřítele a z běžné spolupráce udělat otázku bezpečnosti a politiky žene náš svět do víru konfrontace,“ uvedl v prohlášení jeho mluvčí Wang Wen-pin.
Konec napětí mezi USA a Čínou je zatím daleko. Šéfdiplomat míří do Pekingu, má před sebou obtížnou misi |
V německé bezpečnostní strategii jsou mimo jiné definovány tři faktory, jež budou podle jejích autorů v dohledné době ovlivňovat mezinárodní politiku: „Revanšistická agresivita Ruska, systémová rivalita se státy, které zpochybňují základy mezinárodního řádu, a klimatická krize.“ Zmíněnou charakteristiku by šlo vztáhnout i na Čínu, ačkoli takto to v materiálu vysloveně uvedeno není. Chybí zde například zmínka o Tchaj-wanu, jejž považuje Čína za nedílnou součást svého území a vyhrožuje mu vojenským obsazením. Jedním ze záměrů bezpečnostní strategie je také snížit závislost německého hospodářství na autoritativních režimech. „Nechceme se odpojit, chceme snížit riziko,“ uvedl kancléř Scholz při její prezentaci.
Německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková doplnila, že cílem musí zůstat bezpečnost obchodních a dodavatelských řetězců.
Větší obchodní partner než USA
Současná německá vláda přikládá vztahům s Čínou klíčový význam, chce jim věnovat zvláštní dokument. Očekává se, že bude představen v dohledné době.
Celkově ale přistupuje k Číně obezřetněji než předchozí vláda dlouholeté kancléřky Angely Merkelové. Souvisí to s tím, že součástí kabinetu jsou i Zelení. Ti kladou tradičně silný důraz na obhajobu lidských práv, jež ovšem Čína dlouhodobě porušuje.
Čínská elektroauta mají náskok. Tlačí na Muskovu Teslu a ve výrobě vozů překonala i Japonce |
Scholzovi sociální demokraté (SPD) jsou v tomto ohledu tradičně méně striktní. Svou argumentaci opírají o nutnost udržet pracovní místa ve firmách, které žijí z vývozu výrobků na čínský trh. Když německý kancléř loni na podzim navštívil Čínu, byli součástí delegace i významní manažeři německých společností.
Pro ně totiž představuje Čína největšího obchodního partnera, přičemž někteří analytici již hovoří o tom, že se Německo stalo na obchodu s Čínou závislé. Jeho velkou váhu dokládají i údaje německého statistického úřadu. Podle nich v roce 2022 činil obrat jejich vzájemného obchodu 299 miliard eur. Teprve na druhém místě za Čínou se umístily Spojené státy s obratem 248 miliard eur.
Odpoutat se od Číny nebude snadné. Vyrábět se dá i jinde, prodávat ne |
Avšak rizika spojená s jejich působením v Číně vzrostla v posledních měsících nejenom pro německé, ale obecně i západní firmy. Mohou za to pokračující snahy čínské komunistické vlády posílit kontrolu nad veškerým ekonomickým děním v zemi, včetně aktivit západních firem.
Jedním z nástrojů je i takzvaný protišpionážní zákon, který začal nedávno platit. Čínským úřadům dovoluje postihovat zaměstnance zahraničních společností i za to, že komentují oficiální čínské statistiky. Vedle toho čelí západní firmy tlaku, aby zcela ignorovaly otázky související s čínskou domácí politikou a stavem lidských práv v zemi.
