Mezi zadrženými jsou bývalí elitní vojáci, hlasatelé konspiračních teorií či popírači covidových opatření. Spolkové státní zastupitelství je viní ze založení teroristické skupiny s cílem odstranit současné ústavní uspořádání v Německu a vytvořit stát podle vzoru Německé říše z roku 1871.
Členové spiklenecké skupiny chtěli násilně obsadit parlament, provádět atentáty na infrastrukturu, energetické sítě, a tím vyvolat zmatek. Následně chtěli sesadit stávající vládu a převzít moc v zemi. Zároveň už měli vypracovaný seznam členů „nové vlády“.
„Pokud jde o rozsah jejich aktivit a plánů, tak to zcela překonává naše představy,“ uvedl k tomu jeden z vyšetřovatelů pro veřejnoprávní televizní stanici ARD.
Podle zástupců Spolkového státního zastupitelství měla skupina vzniknout loni na podzim. Její jádro tvořili tak zvaní „Říšští občané“, kteří dlouhodobě zpochybňují legitimitu Spolkové republiky. Považují ji za „nesvéprávný stát okupovaný západními mocnostmi“. Naopak, za jediný legitimní státní útvar považují Německou říši v hranicích do roku 1937. V minulosti záměrně vyvolávali konflikty se státními institucemi, například dopravní policií. Za spáchané přestupky ovšem odmítali platit pokuty. Řada z nich si také vystavovala vlastní „doklady“. Již v minulosti se ale objevily případy, kdy byly u „Říšských občanů“ zajištěny rozsáhlé arzenály zbraní připravené pro „den D“, kdy mělo dojít k převratu.
Provokace policistů
Hnutí Říšští občané (Reichsbürger) je tvořeno řadou malých organizací a podle kontrarozvědky BfV se k němu hlásí až 21 tisíc lidí. Přitom zhruba před pěti lety jich bylo podle rozvědky kolem deseti tisíc. Relativně prudký nárůst proto pravděpodobně souvisí i s tím, že tato skupina obyvatel začala být daleko podrobněji monitorována.
Jejich stoupenci byli kdysi považováni za podivíny, kteří žijí ve vlastním světě. Poprvé se začali projevovat v osmdesátých letech minulého století. Spektrum postojů, které zastávají, je velmi široké. Sahá od různých spikleneckých teorií, přes ezoteriku a novopohanská hnutí až po antisemitismus a neonacistické názory. Řada z nich provozuje videokanály na sociálních sítích.
Odmítají uznat stát a ozbrojují se. V Německu radikálně přibylo ‚říšských občanů‘ |
Vydávají si své vlastní doklady, s nimiž například při silničních kontrolách provokují policisty. Proti uloženým pokutám následně podávají stížnosti u úřadů a požadují po nich odškodnění za domnělou újmu. Odmítají také platit daně, jejichž výběr dle jejich názoru současnému německému státu „nenáleží“.
„Říšští občané“ využívají velmi dobře sociálních sítí, aby se vzájemně propojovali. Jejich postup ve vztahu k úřadům, jež obvykle zahlcují nejrůznějšími požadavky na náhradu domnělých škod, tak vykazuje stále zjevněji známky koordinovaného postupu. Stále častěji také vyhrožují násilím.
Zhruba sedm procent z členů hnutí disponuje zbrojním průkazem, přičemž celostátní průměr se pohybuje okolo dvou procent. I proto se v minulosti konaly po celém Německu rozsáhlé razie s cílem zajistit ilegální arzenály ručních palných zbraní, které se podařilo některým z členů hnutí „říšských občanů“ vytvořit.
Bývalí elitní vojáci a dřívější poslankyně za AfD
Nebezpečí ve středu rozbité spiklenecké skupiny spočívalo hlavně v tom, že měla i „ozbrojenou větev“. K jejím členům patřila mimo jiné řada bývalých elitních vojáků, kteří disponovali speciálním výcvikem a působili jako členové speciálního komanda Bundeswehru KSK. Tento útvar byl v minulosti nasazován i v Afghánistánu. K pučistům patřili i členové někdejších speciálních sil rozpuštěné armády komunistického východního Německa.
Domovní prohlídka včera proběhla i u bývalé poslankyně za protimigrační Alternativu pro Německo (AfD), 58leté soudkyně Birgit Malsackové-Winkemannové. Podle představ vzbouřenců měla být v nové vládě ministryní spravedlnosti. Byla členkou extremistického vnitrostranického uskupení „Křídlo“ (“Der Flügel“), který byl mezitím oficiálně rozpuštěný. Jeho stoupenci jsou ovšem s největší pravděpodobností dál skrytě v kontaktu.
Až do loňského podzimu byla Malsacková-Winkemannová členkou Spolkového sněmu. Když loni na podzim nedokázala svůj mandát obhájit, chtěla se zase vrátit ke své původní profesi. Berlínská zemská vláda se snažila zamezit jejímu návratu do taláru, a to kvůli jejím dřívějším vyjádřením v dobách, kdy byla poslankyní. Správní soud ovšem stížnost vlády zamítl, a tak mohla znovu začít soudit.
Budoucí hlava státu prý už kontaktovala Rusko
Klíčovou postavou povstalců měl být potomek starodávného šlechtického rodu Reuß, 71letý princ Heinrich XIII., s nímž se počítalo jako s budoucí hlavou státu.
Jeho rod ovládal do podzimu 1918, kdy padlo v důsledku první světové války Německé císařství, rozsáhlá území v dnešním Durynsku. Reuß pracuje jako finanční poradce ve Frankfurtu nad Mohanem a věnuje se obchodování s nemovitostmi. Vlastní zámek a několik usedlostí, kde se právě v minulosti scházeli „Říšští občané“, aby koordinovali svůj postup.
V minulosti na sebe Reuß upozornil řadou sporných vyjádření. O dělbě moci v demokratickém státě prohlásil, že je „iluzí“. Nezdráhal se sáhnout po antisemitských stereotypech, když tvrdil, že za všemi převraty v dějinách, jako byla Francouzská revoluce, jsou „zástupci dynastie Rothschildů“. Stejně tak, že války byly údajně vyvolány jen kvůli tomu, aby „pomohly v rozšiřování židovského obyvatelstva.“ O Hitlerově režimu prohlašoval, že ho prý financovali Američané.
V rámci svých aktivit na svržení současného uspořádání země měl také Reuß údajně navázat kontakt s představiteli Ruské federace v Německu. Podle Spolkového státního zastupitelství zatím nic nenasvědčuje, že by ruská strana na jeho snahy reagovala.
