30. května 2013 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Netušil jsem, že skončím až tak zle, říká britský diplomat

Tim Voase. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tim Voase. | foto: Jana Vrubelová, Lidovky.cz

PRAHA  Tři dny, 260 kilometrů. Britskému diplomatovi Timovi Voasovi, který chtěl doběhnout z Prahy do Vyškova, došly uprostřed ultra maratonu síly, zkolaboval a skončil v nemocnici. Jak sám uznává v rozhovoru pro server Lidovky.cz, naložil si toho příliš.

Tim Voase čekal v pražské nemocnici na dohodnutý rozhovor v běžeckém dresu a s kapačkou v ruce. Kvůli očividné únavě hovořil v mateřském jazyce, přestože výborně ovládá češtinu.  

Lidovky.cz: Mnoho lidí vám fandí, ale někteří takový běh považují za bláznovství. Nemyslíte, že se "krach" dal předpokládat?

Běhání je druh sportu, ve kterém jde o posouvání hranic. Existuje samozřejmě mnoho lidí, kteří tomu nebudou rozumět, ale to je v pořádku. Já chtěl nalézt svoje limity. Trasou vedoucí napříč zemí jsem chtěl symbolicky zdůraznit pojítko mezi Čechami a Moravou. Udělal jsem to ale i pro charitu: pro britskou pomáhající vojákům a také pro českou, která podporuje sportovní aktivity dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Teď je jasné, že jsem si toho naložil příliš. Dalo se to předvídat? Možná. Ale také jsem vybral spoustu peněz na dobrou věc.

Lidovky.cz: Kdy jste si sáhl opravdu na dno?
Celá druhá polovina druhého dne byla kritická. Vlastně celý den byl opravdu, opravdu náročný. Uběhl jsem dva maratony a pak už fyzicky nemohl pokračovat. Došly mi síly. Pak někdo z týmu navrhl, abych šel do nemocnice. Byl to dobrý nápad.

Diplomat-sportovec

Dvaačtyřicetiletý Tim Voase se stal diplomatem poté, co jako armádní důstojník sloužil na Falklandských ostrovech či na Balkáně. Na britské ministerstvo zahraničí nastoupil den před útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku. Pak pracoval na ambasádách v Pákistánu a Afghánistánu.

Loni zvolil originální nástup na britské velvyslanectví v Praze, na které přijel z Londýna na kole. Více se o jeho cestě dočtete ZDE. O tom, proč kolo v metropoli raději vyměnil za bežecké tretry, se dozvíte v rozhovoru ZDE.

Tim Voase je ženatý. Ve volném čase se rád věnuje jakékoliv extrémní fyzické aktivitě nebo si vychutnává české pivo.

Tim Voase si zvolil originální nástup na ambasádu v České republice: přijel na kole.

Tim Voase si zvolil originální nástup na ambasádu v České republice: přijel na kole.

Tim Voase opět na kole. Trasa z Prahy přes Kolín, Čáslav, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Křižanov a Velkou Bíteš končí v  Brně.

Lidovky.cz: Zažil jste už někdy takové vyčerpání?  
Z armády jsem zvyklý na podobné nasazení. Tak to už v armádě chodí, pořád se snažíte posouvat svoje hranice o kus dál. Nemůžete se jen tak zastavit a říct: myslím, že mám dost, jdu domů. Takže, ano, pořádné vyčerpání už jsem v životě zažil, ale nikdy ne do takové míry. Nechtěl jsem skončit v nemocnici, tak moje představa o konci celé akce skutečně nevypadala. Myslím, že jsem to pořádně neodhadl. Věděl jsem, že mě budou hodně bolet nohy, ale netušil jsem, že skončím až tak zle. Je to lekce, kterou jsem se naučil.

Lidovky.cz: Proč jste běh nevzdal dřív? Co vás drželo na nohou?
Lidé. Poslední tři dny v nemocnici jsem měl hodně času přemýšlet. Přišel jsem na to, že klíčová byla obrovská podpora lidí. Nečekal jsem ji. Lidé se ke mně připojovali téměř každý kilometr. Úplně mě to ohromilo a dojalo. Když jsem v kritický druhý den vybíhal, vůbec se mi nechtělo. Opravdu ne. Ale najednou se někdo přidal a běžel se mnou dvacet kilometrů a pak další dva a další tři. A já chtěl pokračovat. Absolutně výborná byla také obsluha na benzínových pumpách, kde jsem se občerstvoval. 

Zastávky na trase Praha - Vyškov.

Plánované zastávky na trase Praha - Vyškov. Tim Voase nakonec běh ukončil druhý den.

Lidovky.cz: Všimla jsem si videa, na kterém s vámi běží i vaše žena... 
Má žena neběhá, smála by se, kdyby to slyšela. Jen mě rychlou chůzí doprovázela, když mi bylo opravdu zle. Zpívala a něco mi říkala. Ale já už nemohl ani myslet nebo mluvit, takže si to moc nevybavuji. 

Lidovky.cz: Do práce běháte každý den, co bylo kromě příliš mnoha kilometrů nejhorší? 
Nejhorší byl asfalt. Je příliš tvrdý a trpí tím vaše svaly. Zásadní byl ale určitě vražedný počet kilometrů. Například chladné počasí na mě nemělo vůbec vliv, i když běh mi samozřejmě nezpříjemňovalo.

Manželka Timovi po cestě zpívá a drží ho silou vůle poslední dva kilometry do Měřína, kde diplomat kvůli vyčerpání běh ukončil.

Lidovky.cz: Plánujete závod dokončit?
Posledních sto kilometrů určitě nedokončím, to by byl nerozum. Ale chystám symbolické bežecké zakončení v Praze. Teď se mi o tom ale ještě nechce moc přemýšlet. 

Lidovky.cz: Jak dlouho si vás v nemocnici ještě nechají?
To nevím. Nemocniční kuchyně je výborná, ale dávám přednost domácí, takže doufám, že mě brzy pustí. Je mi už o hodně lépe.