Belgie „Sraz je v 19 hodin na A 67 směr Eindhoven, pumpa Someren, exit 35. Buďte přesní! Kontaktovat nás můžete na přiložených číslech.“
Pět minut po sedmé je na benzince vymeteno. Místo ale souhlasí: podél parkoviště stojí prázdné lahve od piva, temným prostranstvím projede blikající policejní vůz a siluety v autech uhánějících zpět na Antverpy jsou všechny stejné: bílé vyholené hlavy.
Počátek největšího letošního koncertu neonacistických kapel v Evropě ještě narušila policie. Pak však byl klid. Do klubu The Wall v městě Poppel severně od Antverp zamířilo v sobotu večer 1500 stoupenců ultrapravice a nerušeně si užívalo oblíbené kapely - německé Oidoxie, britské Razors Edge nebo americké Blue Eyed Devils. Ostré kytary, rychlé bicí a texty, které vyzývají k „vyčištění“ států od „špinavé“ nebílé rasy.
Do klubu se smělo jen s penězi -na pití a současně s koncertem probíhající burzu triček, hudby a filmů, všechno s rasistickými motivy. Foťáky, kamery, mobily a další věci, pomocí nichž by bylo možné akci neonacistů zaznamenat, musely jít pryč.
Uvnitř zhruba dvousetmetrového prostoru mezi gotickými lustry a diskotékovými koulemi to „disciplinovaně“ žilo. Nikdo netancoval, nedělal rozruch, a i po jedné ráno byl totálně opilý jen zlomek lidí. Stáli a v transu jeden vedle druhého vyřvávali refrény skladeb. Na sobě měli trička s různými extremistickými vzkazy a nejvíc pak nápisem Terror Machine - C18 podle organizátora akce, německé větve celosvětově zakázaného neonacistického hnutí Combat 18.
Ti nejzaťatější se svlékli do půl těla, podle vzoru esesácké uniformy si přes kalhoty nechali spadnout kšandy a vytetovanými orlicemi s lebkou jasně sdělovali, kam patří.
Drtivou většinu osazenstva tvořili Němci, od adolescentů po čtyřicátníky, na party ale přijeli i Nizozemci, Belgičané, Britové nebo Poláci. Němčina se i pro ně stala komunikačním prostředkem, protože barmanky a početná ochranka v kožených rukavicích u vchodu byla také německá.
Kromě divných řečí: „Tak šalom šabat,“ připíjí 22letý Jöran člověku naproti němu a začne se svému „vtipu“ mohutně smát - se tu také hailovalo a vyobrazení svastiky nemělo cenu počítat. Místní policii to však nechalo chladnou: objevili se v Poppelu před jednou ráno a bylo jich přesně pět. Seděli v policejní dodávce zaparkované zády ke vchodu do klubu, kouřili a poslouchali rádio. Libovali si, že je tu klid, protože holohlavci se venku chovali spořádaně. Dovnitř tedy policisté nešli?
„Ne, nebyli jsme pozvaní,“ hlásí odzbrojující odpověď jeden ze strážců pořádku v autě. Takže nevíte, co se tam děje, že se tam hailuje? „Je to party. Normální party jako každá jiná. Mají na to přece právo, ne?“ dodává policista a vrací se k přelaďování stanic.
Koncert nikomu nevadil
Stejná apatie zní i z telefonu policejní ústředny v Ravels, kam Poppel správně spadá. „Nemáme ze včerejška nic hlášeno,“ říká žena, která se odmítá představit, protože není tisková mluvčí. „Nacistický koncert? Tak asi nikomu nevadil, a proto se nezasáhlo,“ dodává.
„Belgická policie je známá svojí apatičností, proto se tam ta akce konala; v Německu nebo i u nás by vystoupení takhle známých kapel nemělo šanci,“ říká k tomu Ondřej Cakl z projektu Tolerance a občanská společnost, který ultrapravici v Evropě sleduje. „Už jen fakt, že koncert organizovali Combat 18, byl důvod k zásahu. Je to organizace porušující univerzální evropský zákon o zákazu hnutí směřujících k potlačení práv a svobod jiných lidí. Spáchal se tam tedy trestný čin,“ dodává.
Na koncert mělo původně dorazit několik desítek českých neonacistů, autobusová výprava jim ale nevyšla a po vlastní ose se zřejmě nevydal nikdo. Češtinu nebylo v Poppelu slyšet a ani žádné z aut zaparkovaných ve ztichlé obci nemělo českou espézetku.
