Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová (60; Německo)
Německá politička za Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Od 17. prosince 2013 do 17. července 2019 byla spolkovou ministryní obrany. V letech 2005–2009 byla spolkovou ministryní pro rodinu, seniory, ženy a mládež v první vládě Angely Merkelové a v letech 2009–2013 byla spolkovou ministryní práce a sociálních věcí v druhé vládě Angely Merkelové.
Evropská rada ji 2. července 2019 navrhla na předsedkyni Evropské komise. Nominace vyžaduje schválení Evropského parlamentu. Von der Leyenová by tak byla druhým šéfem Evropské komise z Německa po jejím prvním předsedovi Walteru Hallsteinovi.
Výkonný místopředseda EK Valdis Dombrovskis (48; Lotyšsko) - koordinace práce v oblasti hospodářství a komisař pro finanční služby.
Valdis Dombrovskis je lotyšský politik, v letech 2009–2014 předseda vlády Lotyšska a bývalý poslanec Evropského parlamentu. V minulosti zastával úřad ministra financí (2002–2004). V poslední EK působil na pozici místopředsedy Evropské komise a komisaře pro euro a sociální dialog.
Výkonný místopředseda EK Frans Timmermans (58; Nizozemsko) - koordinace práce na Zelené dohodě pro Evropu a komisař pro oblast klimatu
Bývalý nizozemský ministr zahraničí byl v minulé EK místopředsedou a nesl zodpovědnost za otázku právního státu, v níž měl silné rozbroje s Polskem, Maďarskem a naposledy Rumunskem. Nyní bude mít v gesci ochranu klimatu. Část svého mládí strávil ve Vídni, jelikož jeho otec zde pracoval na holandském velvyslanectví. Timmermans pochází z nizozemské provincie Limburg.
Výkonná místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová (51; Dánsko) - koordinace programu pro Evropu připravenou na digitální věk a komisařka pro hospodářskou soutěž
V minulosti působila jako dánská ministryně pro církevní záležitosti ve vládě Poula Nyrupa Rasmussena (od 23. březne 1998 do 21. prosince 2000). Od října 2011 do září 2014 působila jako vicepremiérka a ministryně vnitra a hospodářství ve vládě Helle Thorning-Schmidtové.
V poslední Evropské komisi pod vedením Jean-Clauda Junckera působila jako komisařka pro hospodářskou soutěž. Vzhledem k tomu, že se Vestagerová nevyhýbala konfrontacím s korporacemi, jako jsou Google, Apple nebo Starbucks, změnila tak i obraz EU. Dokázala, že EU nemá na mysli jen zájmy podniků, ale také zastává spravedlivé podmínky na jednotném trhu. Právě ona byla předlohou pro roli roli dánské předsedkyně vlády „Brigitte Nyborga“ v televizním seriálu „Borgen“.
Místopředseda Josep Borrell (72; Španělsko) - místopředseda EK a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Bývalý předseda Evropského parlamentu je ve věku 72 let nejstarším členem Evropské komise. Budoucí šéf zahraničních věcí EU v poslední době získal zkušenosti jako španělský ministr zahraničí, ale ne vždy zastupoval - v evropském smyslu - většinové postoje. Sociální demokrat se například postavil proti uznání Kosova nezávislým státem. Borrell byl také členem dozorčí rady španělské energetické společnosti Abengoa, což se dlouho snažil udržet v tajnosti.
Místopředsedkyně Věra Jourová (55; ČR) - místopředsedkyně EK a komisařka pro hodnoty a transparentnost
Bývalá česká komisařka pro spravedlnost Věra Jourová byla povýšena na pozici místopředsedy a jako taková je zodpovědná za hodnoty a transparentnost. Bude se zabývat ochranou svobody tisku a projevu, dezinformacemi a kandidátním modelem s nadnárodními seznamy pro evropské volby v roce 2024.
Místopředseda Margaritis Schinas (57; Řecko) - místopředseda EK a komisař pro ochranu evropského způsobu života
Schinas pochází z řeckého přístavního města Soluni. Je odborníkem v oblasti komunikace a v budoucnu bude odpovědný za ochranu evropského modelu života. Schinas se formálně stává místopředsedou a dříve vedl mluvčí Komise.
Místopředseda Maroš Šefčovič (53; Slovensko) - místopředseda EK a komisař pro interinstitucionální vztahy a prognostiku
Slovenský komisař je jedním z nejzkušenějších v nové EK. Od roku 2009 je členem Komise, a proto bude nadále působit jako místopředseda. Šefčovič bude odpovědný za interinstitucionální programy. Právník, který má diplomatické zkušenosti, je sice formálně nestraník, ale má blízko ke slovenským sociálním demokratům. V roce 2019 jej strana Roberta Fica nominovala do slovenských prezidentských voleb.
Místopředsedkyně Dubravka Šuicaová (62; Chorvatsko) - místopředsedkyně EK a komisařka pro demokracii a demografii
Budoucí komisařka pro demokracii a demografii zná instituce EU dobře. Od roku 2013, kdy Chorvatsko přistoupilo k EU, je členkou Evropského parlamentu. V červenci byla zvolena místopředsedkyní Evropské lidové strany. Šuicaová byla v letech 2001 až 2009 starostou Dubrovníku a následně členkou chorvatského parlamentu.
Helena Dalliová (56; Malta) - komisařka pro rovnost
Helena Dalliová byla poprvé zvolena do maltského parlamentu v roce 1996 za sociální demokraty. Od začátku své politické kariéry jako poslankyně ï ministryně prosazovala práva dětí, žen a sexuálních menšin; to zahrnovalo boj proti domácímu násilí.
Elisa Ferreiraová (63; Portugalsko) - komisařka pro soudržnost a reformy
Socialistka Elisa Ferreiraová byla od roku 1995 portugalskou ministryní životního prostředí a plánování ve vládě Antonia Guterrese (nyní generálního tajemníka OSN). V roce 2004 získala mandát poslance Evropského parlamentu, který před třemi lety opustila, aby se stala zástupkyní guvernéra portugalské centrální banky.
Marija Gabrielová (40; Bulharsko) - komisařka pro inovace a mládež
Čtyřicetiletá bulharská komisařka Marija Gabrielová, dříve odpovědná za digitální agendu, získá nyní portfolio Inovace a mládež, které podle von der Leyenové „vytváří nové perspektivy pro mladší generaci“. Je členkou Evropské lidové strany (EPP), studovala v Bordeaux a je vdaná za francouzského poslance EPP.
Paolo Gentiloni (64; Itálie) - komisař pro hospodářství
V letech 2016 - 2018 byl předsedou italské vlády. Nyní by měl vést oblast hospodářské politiky. Jeho angažmá vyvolává otázku, zda by dohled nad dodržováním Paktu o stabilitě měl být předán politikovi ze země s druhým největším státním dluhem. Možná i proto bude jeho portfolio podřízeno místopředsedovi Dombrovskisovi.
Sylvie Goulardová (54; Francie) - komisařka pro vnitřní trh
54letá liberálka Sylvie Goulardová čelí jednomu z nejzajímavějších úkolů v týmu Leyenové: zřízení generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír. Bývalá europoslankyně a viceguvernérka francouzské centrální banky (Banque de France) by také měla posílit vnitřní trh a reformovat průmyslovou politiku EU.
Johannes Hahn (61; Rakousko) - komisař pro rozpočet a správu
Díky jeho třetímu mandátu v Bruselu je Rakušan Johannes Hahn nejdéle sloužícím členem komise. 61letý politik rakouské lidové strany ÖVP by se měl starat o rozpočet EU a administrativní záležitosti. Dohlížet bude na jednání o rozpočtovém rámci 2021 až 2027, ve kterém by se měl projevit i odchod Velké Británie z EU.
Phil Hogan (59; Irsko) - komisař pro obchod
Phil Hogan se stane komisařem pro obchod a bude tak mít na starosti i budoucí dohodu o volném obchodu s Londýnem, jakmile bude Brexit dokončen. 59letý Ir je členem Evropské lidové strany a na své straně bude mít i vysoce kompetentního pomocníky (například Němku Sabine Weyandovou, která byla při vyjednáváních s Brexitem pravá ruka Michela Barniera.)
Ylva Johanssonová (55; Švédsko) - komisařka pro vnitřní věci
Švédská ministryně bude zodpovídat za vnitřní záležitosti EU, a tedy za evropskou hlavní otázky azylové, migrační a hraniční politiky. 55letá bývalá ministryně sociálních demokratů Ylva Johanssonová vystřídala Cecilii Malmströmovou, která byla naposledy komisařkou pro obchod.
Stella Kyriakidisová (63; Kypr) - komisařka pro zdraví
63letá kyperská křesťanská demokratka Stella Kyriakidesová se stala komisařkou pro zdraví. Předchozí vládní zkušenosti však nemá. Byla předsedkyní Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Nyní se zaměří na otázky, jako je snížení míry očkování nebo výzkum rakoviny.
Janez Lenarčič (51; Slovinsko) - komisař pro řešení krizí
51letý Slovinec Janez Lenarčič bude odpovědný za pomoc při katastrofách. Profesionální diplomat poskytoval poradenství hlavám slovinských vlád a od roku 2008 do roku 2014 vedl Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE ve Varšavě. Naposledy byl slovinským velvyslancem EU v Bruselu.
Rovana Plumbová (59; Rumunsko) - komisařka pro dopravu
Rumunská komisařka je jedním z důvodů, proč by nová komise nemusela být schválena Evropským parlamentem. Má totiž blízko k nyní uvězněnému lídrovi strany sociální demokracie Liviu Dragneovi. Kvůli obvinění z korupce musela jmenovaná komisařka pro dopravu opustit své ministerské místo. Případ nebyl nikdy objasněn, protože se těšila imunitě.
Didier Reynders (61; Belgie) - komisař pro spravedlnost
Byl ministrem zahraničí Belgie od roku 2011. Nyní bude mít na starosti Komisi pro spravedlnost. O bývalém místopředsedovi vlády se již hovořilo v roce 2014 jako o potencionálním komisaři, ale byla nakonec upřednostněna křesťanská demokratka Marianne Thyssenová.
Nicolas Schmidt (65; Lucembursko) - komisař pro pracovní místa
Sociální demokrat bude mít na starosti novou Komisi pro sociální věci a práci. Přestože má letitou praxi v rámci evropských institucí, zvolen do EP byl poprvé až letos květnu.
Kadri Simsonová (42; Estonsko) - komisařka pro energetiku
Bývalá ministryně hospodářství byla hlavním kandidátem předsedy vlády Jüri Ratase na post eurokomisaře. Nyní bude odpovědná za energetické oddělení. Simsonová pochází z estonského univerzitního města Tartu.
Virginijus Sinkevičius (28; Litva) - komisař pro životní prostředí a oceány
Budoucí komisař pro životní prostředí a moře je považován za zelenou vlajkovou loď nové Komise EU. Jeho strana má sice blízko k evropským zeleným, ale je spíše v politickém centru. Jako ministr hospodářství a inovací byl nejmladším členem vlády v historii své rodné země a ve věku 28 let bude dosud nejmladším komisařem EU.
László Trócsányi (63; Maďarsko) - komisař pro sousedství a rozšíření
Určený nástupce Johannesa Hahna jako komisaře pro sousedství a rozšíření byl nominován vládní pravicovou stranou Fidesz. Až do června byl maďarským ministrem spravedlnosti a od té doby je poslancem Evropského parlamentu. Dříve byl profesor práva dočasně velvyslancem v Bruselu a Paříži a ústavním soudcem.
Jutta Urpilainenová (44; Finsko) - komisařka pro mezinárodní partnerství
Bývalá finská ministryně financí bude v budoucnosti odpovědná za mezinárodní partnerství. Byla vůdčí osobností finských sociálních demokratů, ale v roce 2014 ji porazil současný premiér Antti Rinne.
Janusz Wojciechowski (64; Polsko) - komisař pro zemědělství
Budoucí komisař pro zemědělství patří k pravicové konzervativní vládní straně PiS. Než se stal členem Evropského parlamentu v roce 2004, byl původně soudcem. Z důvodu nesrovnalostí v cestovních nákladech jej vyšetřuje evropský orgán pro boj proti podvodům Olaf. Je proto stále nejistým kandidátem.