Jeho impérium zahrnovalo v 9. století i území dnešního Německa, Francie, Belgie, Nizozemska a část Švýcarska. Takzvaná smlouva z Cách má představovat další milník ve vztazích mezi Paříží a Berlínem.
PETRÁČEK: Ať žije Fněmcie! Macron s Merkelovou plánují éru EU bez Británie |
Přinese mimo jiné spolupráci v nových oblastech, jako je budování průmyslových zón, společný provoz školek nebo zdravotnických zařízení v příhraničních pásmech.
Těsněji propojit by se měly i místní samosprávy na obou stranách hranice, stejně tak i železniční a silniční sítě. Cílem je vznik společného francouzsko-německého ekonomického prostoru se stejnými pravidly.
Právě to ale začalo leckomu ve Francii vadit. Kritici dohody varují, že Paříž by mohla ztratit kontrolu nad Alsaskem a Lotrinskem, tedy regiony, které byly v historii předmětem válek mezi oběma národy.
A několikrát kvůli tomu změnily svou státní příslušnost. Někteří pravicoví politici před smlouvou varují. Hrozí prý riziko, že v těchto příhraničních oblastech Francie bude do budoucna povolena dvojjazyčnost a že tam začnou údajně platit „německé zákony“.
  |
Šéfka nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penová obvinila v této souvislosti prezidenta Macrona z „národní zrady“. Předsedkyni nejsilnější francouzské opoziční strany rovněž vadí, že nová francouzsko-německá smlouva počítá s podporou Paříže pro stále členství Německa v Radě bezpečnosti OSN. Podle Le Penové se tím prý Francie dobrovolně vzdává pozice světové mocnosti.
Žluté vesty ohlásily příjezd do Cách
Dohodu kritizuje i hnutí žlutých vest, jehož příznivci od listopadu loňského roku ve Francii protestují každou sobotu proti ekonomické politice vlády prezidenta Macrona. Na svých facebookových stránkách přišli zástupci hnutí se spikleneckou teorií, že smlouva údajně povede k „výprodeji“ země do rukou Němců.
Vadí jim také, že o připravovaném dokumentu se francouzská veřejnost dozvěděla teprve nedávno, když vláda zveřejnila její text. Všeobecně se proto počítá s tím, že žluté vesty do historického města na západě Německa dorazí, aby protestovaly proti Macronovi i francouzsko-německé dohodě.
Francouzský prezident také čelí kritice, že postupoval podobně netransparentně jako koncem loňského roku v souvislosti se schvalováním Globálního migračního paktu OSN.
Opačným výtkám zase pro změnu čelí německá kancléřka. Především levicoví politici jí vyčítají, že měla být vůči Macronovi daleko vstřícnější a souhlasit například s jeho původními plány na posílení integrace v rámci eurozóny. Německým Zeleným také například chybí v dohodě větší důraz na stanovení společných standardů v sociální politice či závazek ke společnému postupu při zdaňování emisí skleníkových plynů.
‚Macrone, odstup!‘ Ve Francii se konal již desátý protest, do ulic vyšlo 80 tisíc demonstrantů ve žlutých vestách |
Nový pakt Berlína s Paříží navazuje na dřívější Elysejskou smlouvu, kterou stvrdili svým podpisem právě 22. ledna 1963 francouzský prezident Charles de Gaulle a německý kancléř Konrad Adenauer. Ta se osmnáct let po skončení druhé světové války stala východiskem pro francouzsko-německé smíření a následné spojenectví.
„Právě v současné době je zapotřebí spolupracovat víc a nikoli méně,“ uvedl v této souvislosti šéf německé diplomacie Heiko Maas. Podle jeho názoru může být jedině těsnější spolupráce odpovědí na snahy populistů oslabit evropskou integraci.
„Práce podpisem nekončí, smlouva se musí naplňovat den za dnem,“ zdůraznila Merkelová na ceremonii, během níž zazněly hymny Německa, Francie i Evropské unie. „Po smlouvě musejí následovat činy,“ podotkl ve stejném duchu Macron.
Objevují se také úvahy, že by se těsnější spojenectví obou klíčových států EU mohlo stát zárodkem budoucího jádra Evropské unie. K němu by se mohly časem přidat i další státy ochotné rezignovat na některé další prvky vlastní suverenity a těsněji spolupracovat s ostatními.
Smlouva z Cách podle dostupných informací nevznikala za jednoduchých okolností, neboť mezi představami francouzské a německé vlády přetrvávaly značné rozdíly. Předmětem sporů mělo být údajně i místo, kde měla být nová dvoustranná smlouva podepsána. Francouzi původně trvali na Paříži, nakonec ale souhlasili s Cáchami.
Základní informace o německo-francouzské smlouvě o spolupráci a integraci- Dohoda navazuje na Elysejskou smlouvu, v níž se 22. ledna 1963 k těsné spolupráci svých zemí zavázali Konrad Adenauer a Charles de Gaulle. - Takzvaná Cášská smlouva vychází z přesvědčení, že je třeba "pozvednout bilaterální vztahy na novou úroveň a připravit se na výzvy, před nimiž oba státy a Evropa v 21. století stojí". - Oba státy slibují, že se budou zasazovat o účinnou a silnou společnou evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku a posílení a prohloubení hospodářské a měnové unie. Chtějí posílit schopnost Evropy jednat v zahraniční a bezpečnostní politice samostatně. - Za prioritu německo-francouzské diplomacie smlouva označuje přijetí Německa za stálého člena Rady bezpečnosti OSN. - Německo a Francie chtějí prohloubit také armádní a zbrojní spolupráci, k čemuž má napomoci i nově zřízená společná obranná a bezpečnostní rada. - Užší má být i spolupráce v oblasti hospodářství, kde se počítá s harmonizací práva, zřízením rady hospodářských expertů. - V oblasti školství budou obě země usilovat o větší propojení vzdělávacích systémů či zvýšení počtu žáků a studentů, kteří se učí jazyk druhého státu. - Smlouva počítá se zřízením společného fondu, z něhož budou podporovány občanské iniciativy nebo partnerství měst v obou zemích. - Další body smlouvy, která má celkem 28 článků, se týkají například boje proti terorismu, klimatických otázek a energetické politiky nebo rozvojové politiky vůči Africe. |
