Když Valerij Geletej počátkem července nastupoval do funkce ministra obrany Ukrajiny, prohlásil z tribuny parlamentu, že příští vojenskou přehlídku uspořádá na Krymu. Tehdy bylo jeho chvástání trochu k smíchu – jen několik týdnů předtím ukrajinští vojáci bez boje a odporu složili zbraně a poloostrov odevzdali Rusům, na východě se nechali separatisty vyhnat z velkých měst.
ČTĚTE TAKÉ: |
Na slibovanou přehlídku na Krymu se každopádně zdálo být brzy. Přesto určité naděje generálplukovník Geletej vzbuzoval, i když reputaci mu kazila minulost velitele ochranky nejvyšších státních činitelů. Obavy se nakonec potvrdily.
Nepomohlo mu ale ani to, že se narodil v nejzápadnější části Ukrajiny, mimochodem na území bývalého Československa. Postupně proti sobě obrátil hněv většiny ukrajinských vojáků. „Byl a zůstal policajtem,“ říkali opovržlivě a naráželi na to, že sloužil vždy ministerstvu vnitra, nikoliv armádě.
Demise kvůli prádlu
Dnes ho mnozí činí zodpovědným za všechny tragédie, které ukrajinské vojsko na východní frontě v poslední době postihly. Demise kvůli prádlu Oficiálně prezident sesadil z klíčového křesla Geleteje proto, že prý nedokázal připravit armádu na zimu. Vojáci nemají dostatek teplého oblečení, nejsou schopni zimovat v poli.
Zatímco dobrovolnické prapory sázejí na pomoc aktivistů z regionálních „majdanů“, kteří dokážou sehnat od ponožek až po přístroje nočního vidění prakticky vše, armáda se musela spoléhat na stát. A ten, v osobě ministrů obrany, selhal. Paradoxně na tom jsou tedy dobrovolníci co do počtu rukavic a teplého prádla lépe než profesionální vojáci.
Post ukrajinského ministra obrany převzal po odvolaném Valeriji Heletejovi...
Armáda není připravena nejen na zimu, ale nebyla nijak zvlášť připravena ani na jaro, léto či podzim. Během několika uplynulých měsíců utrpěla několik zásadních porážek a v podstatě dovolila východoukrajinským separatistům opevnit se na Donbase a převzít kontrolu nad podstatnou částí východní hranice s Ruskem.
Kromě toho v bitvě u města Ilovajsku byly ukrajinské jednotky obklíčeny a i přes ujištění velení jim nikdo neposlal posily ani tak potřebnou munici. Kolik Ukrajinců u Ilovajsku zahynulo není jasné, ale může jít až o stovky osob. Dokonce ani speciální komise není schopna zjistit, co přesně se koncem srpna u Ilovajsku stalo.
Staré vybavení armády
Přes řadu oprávněných výhrad Geletej jen sklízel to, co mnozí zaseli před ním. Těsně před anexí Krymu sloužilo v ukrajinských ozbrojených silách asi sto tisíc mužů na základě kontraktu. K dispozici měli tisíce tanků, obrněných transportérů, raket i dalších zbraní, ale většina z této techniky měla své nejlepší časy dávno za sebou. Část vozidel kvůli chatrnému technickému stavu nebyla schopna vyjet ze základen.
Janukovyč neměl vojáky rád Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč byl proslulý svým odporem k armádě, a podle toho jí přiděloval i finance – 1,6 miliardy dolarů ročně, což bylo šedesátkrát méně, než utrácelo Rusko na své ozbrojené síly. Nakonec loni Janukovyč zrušil povinnou základní službu, což sice obyvatelstvo vítalo jásotem, ale armáda se stala s konečnou platností pouhou dekorací.
Ostatně minulý prezident se nechystal válčit ani s Ruskem, ani s nikým jiným. Problémy měl pouze s vlastními občany a pro takový případ se jistil vojskyministerstva vnitra – sloužilo v nich 360 tisíc osob a byla hlavní oporou Janukovyčova režimu.
    |
Část „věrných“ odmítla novému ukrajinskému vedení sloužit, část se přidala po pádu Janukovyče k separatistům a ze zbytku vznikla Národní garda, která se snaží se ctí na východní frontě vzdorovat často lépe vyzbrojeným rebelům, nezřídka svým bývalým kolegům, a ruským vojákům.
Vojáci: Chceme teplé uniformy, schopné velitele a žold
V pondělí stovky vojáků Národní gardy demonstrovaly před prezidentskou administrativou v Kyjevě. Už mají války dost. Požadují teplé uniformy, schopné velitele, výplatu žoldu, který neviděli řadu měsíců, anebo demobilizaci. Tenhle problém ale bude asi řešit už nový ministr, kterého v úterý schválil parlament. Na návrh prezidenta se jím stal dosavadní velitel Národní gardy Stěpan Poltorak – to jeho podřízení demonstrují před prezidentskou administrativou a stěžují si na špatné velení.
Zda se muž, který do letošního února, kdy stanul v čele vojsk ministerstva vnitra, vedl 12 let vojenskou akademii, a je tedy spíš specialistou na vzdělávání vojáků než na boj v poli, vyrovná s fatálními problémy ukrajinských ozbrojených sil, se ukáže brzy. Pro začátek bude stačit, když mu mužstvo nezmrzne.
