„Nepotřebujeme teď mít zdlouhavé rozhovory se Spojenými státy a denuklearizace už zmizela z vyjednávacího stolu,“ citoval Reuters velvyslance. „Trvalý a významný dialog“ požadovaný Washingtonem jeho prohlášení označuje za „trik“ pro účely domácí politické agendy.
Denuklearizaci Korejského poloostrova stanovili Trump s Kimem jako cíl společného úsilí při svém prvním setkání loni v červnu. Od summitu v Singapuru se ale jednání příliš neposunula a oživení nepřinesla ani říjnová pracovní schůzka ve Stockholmu, která podle Severokorejců „nesplnila očekávání“.
Spojené státy žádají, aby se Pchjongjang nejprve vzdal vývoje jaderných zbraní, teprve potom jsou ochotny odvolat sankce uvalené na KLDR za její jaderné a raketové zbrojní testy. Pchjongjang by zase rád viděl postupné rušení hospodářských sankcí výměnou za dílčí kroky v odzbrojovacím procesu. Po jednání ve Stockholmu severokorejské ministerstvo zahraničí pohrozilo, že rozhovory ukončí, pokud Washington neupustí od své „nepřátelské politiky“ vůči KLDR.
Ve vztazích KLDR s USA byla zlomem návštěva Albrightové v r. 2000- Vztahy USA a KLDR jsou napjaté od poloviny 40. let minulého století. Po druhé světové válce se Korejský poloostrov v srpnu 1945 rozdělil na 38. rovnoběžce na komunistickou Severní a Spojenými státy podporovanou Jižní Koreu. V červnu 1950 začala severokorejskou invazí korejská válka; obranu Jižní Koreje vedly USA. Válka skončila v červenci 1953 dohodou o příměří. Obnovena byla hranice na 38. rovnoběžce, kde vzniklo demilitarizované pásmo. Mírová dohoda ale nikdy nebyla uzavřena.
- Další krizi vyvolal útok čtyř severokorejských plavidel podporovaných dvěma stíhačkami na americkou výzvědnou loď Pueblo v lednu 1968. Severokorejci zajali celou posádku. Američané tvrdili, že se loď plavila v mezinárodních vodách, podle druhé strany ale narušila výsostné vody KLDR. Krize se protáhla na rok a 82 amerických námořníků (jeden při útoku zemřel) se domů vrátilo až po 11 měsících zajetí. Loď se stala jedinou válečnou lodí USA v cizích rukách. V roce 1969 pak KLDR sestřelila dva americké špionážní letouny a jeden vrtulník.
- První sankce ale vyhlásily USA proti KLDR až v lednu 1988 v souvislosti s katastrofou jihokorejského letadla, na jehož palubě vybuchla v listopadu 1987 severokorejská bomba, a zařadily Severní Koreu mezi "teroristické státy".
- Do Pchjongjangu přijel v červnu 1994 na třídenní soukromou návštěvu exprezident Jimmy Carter, který se setkal s tehdejším severokorejským vůdcem Kim Ir-senem. V říjnu 1994, tři měsíce po smrti Kim Ir-sena, Pchjongjang oficiálně zmrazil civilní jaderný program v rámci dohody s USA, a to výměnou za dodávku reaktorů k civilním účelům. V říjnu 2000 v KLDR jednala s Kim Čong-ilem americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, první takto vysoký americký představitel v zemi.
- Během následujících let prošly americko-severokorejské vztahy mnoha peripetiemi. V lednu 2002 například prezident George Bush zařadil KLDR spolu s Íránem a Irákem na "osu zla", která se snaží získat zbraně hromadného ničení. V říjnu 2002 také USA oznámily, že KLDR byla pod tlakem důkazů nucena přiznat, že pokračovala řadu let v tajném programu vývoje jaderných zbraní nehledě na dohodu z roku 1994.
- V říjnu 2008 USA vyřadily KLDR ze svého seznamu zemí podporujících terorismus. Situace na Korejském poloostrově se ale opět zhoršila po nástupu nového severokorejského vůdce Kim Čong-una k moci v prosinci 2011, za jehož vlády se mimo jiné uskutečnily čtyři ze šesti jaderných testů.
- Novou éru, charakterizovanou zpočátku řadou silných slov na obou stranách, přinesl nástup Donalda Trumpa do Bílého domu. V září 2017 americký prezident varoval, že pokud bude Severní Korea ohrožovat USA a jejich spojence, nezbude Washingtonu, než KLDR zničit. Kim naopak pohrozil USA nejtvrdšími protiopatřeními v historii a o Trumpovi řekl, že je choromyslný. Trump Kima zase v minulosti označil za "malého a tlustého" či za "rakeťáka". V listopadu 2017 pak Trump vrátil severokorejský režim na seznam zemí podporujících terorismus.
- Rétorika obou vůdců se změnila počátkem roku 2018. Trump přijal v březnu pozvání ke schůzce s Kimem, která se konala 12. června 2018 v Singapuru. Uzavřená dohoda potvrdila závazek KLDR "usilovat o úplnou denuklearizaci Korejského poloostrova". Trump a Kim na závěr summitu vydali společné prohlášení, v němž se KLDR zavázala spolupracovat s USA na likvidaci jaderných zbraní na Korejském poloostrově, za což měl dostat od Washingtonu bezpečnostní záruky a možnost zrušení sankcí.
- Druhá schůzka Kima s Trumpem 27. a 28. února 2019 ve vietnamské Hanoji, od níž se očekával plán jaderného odzbrojení Severní Koreje, ale skončila zklamáním. Jednání ztroskotalo na sankcích, uvalených na KLDR za jaderné a raketové programy, a schůzka skončila předčasně bez dohody. Kim svedl vinu za neúspěch summitu na "jednostranné požadavky USA". Podle Trumpa ale Pchjongjang na summitu požadoval zrušení sankcí, aniž projevil ochotu vzdát se svých zbrojních programů.
- Vztahy mezi Washingtonem a Pchjongjangem se zkomplikovaly v květnu, kdy KLDR provedla první zkoušku balistické střely od listopadu 2017. Během letoška navíc frekvence raketových testů dosáhla nebývalé úrovně. Koncem června se nicméně uskutečnilo třetí setkání Trumpa a Kim Čong-una, a to v demilitarizované zóně mezi KLDR a Jižní Koreou. Při následném skoro hodinovém rozhovoru se oba vůdci shodli na obnovení rozhovorů o jaderném odzbrojení Severní Koreje.
- Následující měsíce přinesly řadu slovních přestřelek, začátkem října například představitelé KLDR předčasně ukončili rozhovory o severokorejském jaderném programu, k nimž se ve Stockholmu sešli se zástupci USA. KLDR poté pohrozila, že nebude pokračovat v jaderných rozhovorech se Spojenými státy, pokud Washington neupustí od své "nepřátelské politiky" vůči Severní Koreji. Před měsícem pak Severokorejci oznámili, že ponechání KLDR na seznamu zemí podporujících terorismus snižuje šance na pokračování rozhovorů o ukončení jaderného programu.
- V poslední době přitom Washington učinil i kroky směřující ke snížení napětí. Začátkem září například skončil ve funkci bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton, označovaný za jestřába, v polovině listopadu pak Jižní Korea a USA oznámily, že odloží společné vojenské cvičení, aby tak podpořily zablokovaný mírový proces na poloostrově.
|
