Podotkl však, že je nutné, aby k tomu svým dílem přispěly také nové hospodářské velmoci jako Čína a Indie. Prezident rovněž uložil celé vládě, aby usilovala o vyšší energetickou efektivnost.
Agentura AFP jeho proslov označila za sotva zahalené odsouzení politiky
jeho předchůdce George Bushe v otázkách životního prostředí.
V rámci snahy o omezení emisí skleníkových plynů Obama vyzval ministerstvo dopravy, aby do konce března stanovilo přísnější limity pro maximální spotřebu paliva u vozů vyrobených po roce 2011. Do roku 2020 by podle něho měly být americké vozy schopny ujet na galon (3,78 litru) pohonných hmot v průměru 56 kilometrů.
Kalifornie a dalších 13 amerických států usilovaly o povolení stanovit na
svém území i přísnější limity na emise, než jaké stanoví federální úřady.
EPA to ale v době Bushovy vlády odmítla s poukazem na to, že pro účinné
snížení emisí je vhodnější celostátní strategie.
Na shromáždění v Bílém domě Obama řekl, že vláda musí pracovat s
jednotlivými (americkými) státy, ne proti nim, na přísnějších limitech
emisí pro osobní i nákladní automobily. Nové zvážení rozhodnutí o emisích může podle agentury Reuters trvat EPA až několik měsíců. Odborníci nicméně očekávají, že EPA nakonec Kalifornii i ostatním státům vyhoví.
Normy budou klást nároky na automobilový průmysl
Ekologicky přísnější normy budou klást nové nároky na automobilky v situaci, kdy je toto odvětví i tak v krizi. Obama řekl, že stát vezme nynější potíže automobilového průmyslu "plně v úvahu" a že nejde o ještě větší zatížení jejich břemene, ale o to, připravit se na budoucnost.
Obama už v předvolební kampani sliboval, že se zapojí do boje s globálními
změnami klimatu a že se pokusí prosadit snižování emisí skleníkových plynů, které patří mezi jejich příčiny. Do tohoto rámce zapadá i dnes oznámené jmenování zvláštního vyslance Spojených států pro otázky klimatu. Stal se jím Todd Stern, který byl za vlády prezidenta Billa Clintona poradcem Bílého domu a jménem USA vyjednával o Kjótském protokolu o snížení emisí skleníkových plynů. Do funkce ho jmenovala ministryně zahraničí Hillary Clintonová, manželka bývalého prezidenta.
Pověst USA v oblasti boje za čistší životní prostředí velmi utrpěla za
bývalého prezidenta Bushe. Ten Kjótský protokol odmítl s odůvodněním, že
nahrává zemím jako Čína a Indie a že jeho uplatnění by mohlo poškodit
americké hospodářství. Bushův předchůdce Clinton sice protokol podepsal,
ale neschválil jej Kongres.
Agentura AFP jeho proslov označila za sotva zahalené odsouzení politiky
jeho předchůdce George Bushe v otázkách životního prostředí.
V rámci snahy o omezení emisí skleníkových plynů Obama vyzval ministerstvo dopravy, aby do konce března stanovilo přísnější limity pro maximální spotřebu paliva u vozů vyrobených po roce 2011. Do roku 2020 by podle něho měly být americké vozy schopny ujet na galon (3,78 litru) pohonných hmot v průměru 56 kilometrů.
Kalifornie a dalších 13 amerických států usilovaly o povolení stanovit na
svém území i přísnější limity na emise, než jaké stanoví federální úřady.
EPA to ale v době Bushovy vlády odmítla s poukazem na to, že pro účinné
snížení emisí je vhodnější celostátní strategie.
Na shromáždění v Bílém domě Obama řekl, že vláda musí pracovat s
jednotlivými (americkými) státy, ne proti nim, na přísnějších limitech
emisí pro osobní i nákladní automobily. Nové zvážení rozhodnutí o emisích může podle agentury Reuters trvat EPA až několik měsíců. Odborníci nicméně očekávají, že EPA nakonec Kalifornii i ostatním státům vyhoví.
Normy budou klást nároky na automobilový průmysl
Ekologicky přísnější normy budou klást nové nároky na automobilky v situaci, kdy je toto odvětví i tak v krizi. Obama řekl, že stát vezme nynější potíže automobilového průmyslu "plně v úvahu" a že nejde o ještě větší zatížení jejich břemene, ale o to, připravit se na budoucnost.
Obama už v předvolební kampani sliboval, že se zapojí do boje s globálními
změnami klimatu a že se pokusí prosadit snižování emisí skleníkových plynů, které patří mezi jejich příčiny. Do tohoto rámce zapadá i dnes oznámené jmenování zvláštního vyslance Spojených států pro otázky klimatu. Stal se jím Todd Stern, který byl za vlády prezidenta Billa Clintona poradcem Bílého domu a jménem USA vyjednával o Kjótském protokolu o snížení emisí skleníkových plynů. Do funkce ho jmenovala ministryně zahraničí Hillary Clintonová, manželka bývalého prezidenta.
Pověst USA v oblasti boje za čistší životní prostředí velmi utrpěla za
bývalého prezidenta Bushe. Ten Kjótský protokol odmítl s odůvodněním, že
nahrává zemím jako Čína a Indie a že jeho uplatnění by mohlo poškodit
americké hospodářství. Bushův předchůdce Clinton sice protokol podepsal,
ale neschválil jej Kongres.
