Podotkl však, že je nutné, aby k tomu svým dílem přispěly také nové hospodářské velmoci jako Čína a Indie. Prezident rovněž uložil celé vládě, aby usilovala o vyšší energetickou efektivnost.
Agentura AFP jeho proslov označila za sotva zahalené odsouzení politiky
jeho předchůdce George Bushe v otázkách životního prostředí.
V rámci snahy o omezení emisí skleníkových plynů Obama vyzval ministerstvo dopravy, aby do konce března stanovilo přísnější limity pro maximální spotřebu paliva u vozů vyrobených po roce 2011. Do roku 2020 by podle něho měly být americké vozy schopny ujet na galon (3,78 litru) pohonných hmot v průměru 56 kilometrů.
Kalifornie a dalších 13 amerických států usilovaly o povolení stanovit na
svém území i přísnější limity na emise, než jaké stanoví federální úřady.
EPA to ale v době Bushovy vlády odmítla s poukazem na to, že pro účinné
snížení emisí je vhodnější celostátní strategie.
Na shromáždění v Bílém domě Obama řekl, že vláda musí pracovat s
jednotlivými (americkými) státy, ne proti nim, na přísnějších limitech
emisí pro osobní i nákladní automobily. Nové zvážení rozhodnutí o emisích může podle agentury Reuters trvat EPA až několik měsíců. Odborníci nicméně očekávají, že EPA nakonec Kalifornii i ostatním státům vyhoví.
Normy budou klást nároky na automobilový průmysl
Ekologicky přísnější normy budou klást nové nároky na automobilky v situaci, kdy je toto odvětví i tak v krizi. Obama řekl, že stát vezme nynější potíže automobilového průmyslu "plně v úvahu" a že nejde o ještě větší zatížení jejich břemene, ale o to, připravit se na budoucnost.
Obama už v předvolební kampani sliboval, že se zapojí do boje s globálními
změnami klimatu a že se pokusí prosadit snižování emisí skleníkových plynů, které patří mezi jejich příčiny. Do tohoto rámce zapadá i dnes oznámené jmenování zvláštního vyslance Spojených států pro otázky klimatu. Stal se jím Todd Stern, který byl za vlády prezidenta Billa Clintona poradcem Bílého domu a jménem USA vyjednával o Kjótském protokolu o snížení emisí skleníkových plynů. Do funkce ho jmenovala ministryně zahraničí Hillary Clintonová, manželka bývalého prezidenta.
Pověst USA v oblasti boje za čistší životní prostředí velmi utrpěla za
bývalého prezidenta Bushe. Ten Kjótský protokol odmítl s odůvodněním, že
nahrává zemím jako Čína a Indie a že jeho uplatnění by mohlo poškodit
americké hospodářství. Bushův předchůdce Clinton sice protokol podepsal,
ale neschválil jej Kongres.
- 26. ledna 2009 21:37