Naopak je již téměř jasné, že Německo a Rakousko prodlouží dosavadní zákaz o další tři roky, a to i přes naléhání komisaře Vladimíra Špidly.
Finská vláda se rozhodne zřejmě až v lednu, ale uvolnění pracovního trhu nasvědčují poslední vyjádření finských vrcholných vládních politiků. Vláda musí svůj krok konzultovat s parlamentem a odbory, které se obávají především pracovníků ze sousedního Estonska.
Finsko se bojí hlavně Estonců
Za otevření trhů lobbují vedle Evropské komise i firmy nebo ekonomové, podle kterých by to národním ekonomikám jen prospělo. Nekonaly by se prý ani žádné sociální otřesy, kterých se obávají odbory. Pro uvolnění hovoří i výsledky tří států, které se nebály své pracovní trhy nabídnout hned při rozšíření unie.
Příchozí pracovníci obvykle obsazovali místa, o která nebyl mezi místními zájem, a pomáhali tak zvyšovat výkonnost ekonomik. Evropská komise připravuje na leden vlastní studii, která by měla potvrdit pozitivní vliv otevírání trhů práce.
Komisař Špidla chce s její pomocí tlačit na ochranářské státy, aby se současné výjimky od příštího května vzdaly. Rozhodnutí ale bude plně v kompetenci národních vlád, které mají právo uzavření svých trhů prodloužit na další tři roky. Pokud by i poté nějaká země doložila, že by pro ní otevření pracovního trhu znamenalo jisté nebezpečí, mohla by jí EK prodloužit výjimku ještě o dva roky.
