Když se Netanjahu objevil v pondělí v Entebbe před televizními kamerami po boku generála Abdela Fattáha al-Burhána, předsedy Rady suverenity Súdánu (tj. de facto nejvyššího představitele země), byl to šok. Vztahy obou zemí totiž byly po dlouhá léta na ostří nože: Izrael dlouhodobě obviňoval Súdán z podpory terorismu (mj. z údajného napomáhání pašování íránských zbraní palestinským radikálům v Gaze právě přes Súdán) a izraelské stíhačky v minulosti několikrát bombardovaly cíle na území Súdánu.
Súdán jako izraelská pátá kolona?
Šlo o první izraelsko-súdánskou schůzku na nejvyšší úrovni v historii, neboť obě země od vzniku nezávislého Súdánu (1956) neudržují diplomatické vztahy. Izraelci včetně provládních izraelských médií po ní neskrývali uspokojení. „Dohodli jsme se, že zapracujeme na normalizaci vzájemných vztahů. Tak se píše historie!“ napsal Netanjahu na Twitteru.
Schůzku zprostředkovaly Spojené arabské emiráty a předem o ní věděly USA. To naznačuje, že Izrael by mohl sloužit jako prostředník k tomu, aby USA odstranily Súdán ze seznamu zemí podporujících terorismus, což by zemi pomohlo vymanit se z izolace a současně by to otevřelo cestu zahraničním investorům.
Netanjahu požádá parlament o imunitu před stíháním kvůli údajnému podvodu a korupci |
V Súdánu byl v roce 2019 svržen diktátor Umar al-Bašír, který zemi vládl tvrdou rukou a na nějž byl mj. vydán mezinárodní zatykač, a země má nyní přechodnou vojensko-civilní vládu. Zemi však stále svírá tísnivá chudoba a Súdán nutně potřebuje hospodářskou pomoc. To po setkání zmínil i Netanjahu, podle něhož se súdánský lídr „živě zajímá o asistenci při modernizaci země, která by Súdán vrátila na mapu světa“.
Schůzka v Entebbe však také vyvolala spekulace o možném politickém pozadí celé akce a zejména v arabských zemích se objevily názory, že Židé si chtějí v tiché spolupráci se Spojenými státy „koupit“ Súdán a vrazit tím klín mezi muslimské země. To je zvlášť důležité v situaci, kdy Liga arabských států o víkendu jednomyslně odmítla tzv. mírový plán pro Blízký východ vypracovaný Američany a Židy. Podle něj by se Jeruzalém měl stát „hlavním a nedělitelným městem Izraele“ a plán sice slibuje Palestincům vlastní stát, ovšem územně rozdrobený, s nehájitelnými hranicemi a bez velké části Západního břehu Jordánu.
To Palestinci odmítají a jejich představitelé proto izraelsko-súdánskou schůzku tvrdě napadli. „Je to facka do tváře Palestiny,“ řekl mluvčí hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy.
Zda se Izraeli podaří v Súdánu vytvořit „pátou kolonu“, ale zdaleka není jisté. Civilní členové Rady suverenity Súdánu totiž označili schůzku Burhána s Netanjahuem za neústavní a sám generál po návratu do Chartúmu mírnil očekávání. „Další osud súdánsko-izraelských vztahů je v rukou zodpovědné autority,“ řekl včera generál, čímž zjevně myslel celou přechodnou vládu, a dodal, že „postoj Súdánu k palestinské otázce a právu Palestinců na suverénní stát zůstává beze změny.“
Uganda jako brána do Afriky
Ještě před schůzkou s Burhánem se Netanjahu setkal s ugandským prezidentem Yowerim Musevenim. Stalo se tak symbolicky v Entebbe, kde v roce 1976 izraelské vojenské komando osvobodilo rukojmí unesená v dopravním letounu palestinskými teroristy. Při záchranné akci tehdy jako jediný izraelský voják zahynul Jonatan Netanjahu, bratr současného izraelského premiéra.
Uganda, většinově křesťanská země, představuje v rámci Afriky stát, s nímž Izrael pojí velmi dobré vztahy. Netanjahu navštívil Ugandu již v roce 2016 a v zemi působí řada izraelských firem – spektrum zahrnuje zemědělství, technologie, vodní hospodářství či strategické plánování.
Izrael tedy postupuje v Ugandě podobně jako Čína, Rusko či Turecko, které se snaží pomocí investic vytvořit síť ekonomických vztahů v chudých afrických státech v očekávání hospodářského rozvoje a budoucího ekonomického i politického profitu. Účast šéfa Mosadu, izraelské tajné služby, v Netanjahuově delegaci naznačuje, že tentokrát se zřejmě jednalo i o bezpečnostních otázkách.
Netanjahu ugandskému prezidentovi navrhl, aby jeho země zřídila velvyslanectví v Jeruzalémě. Město, jehož status zůstává sporný (nárokují si jej také Palestinci), považují Židé za svoji metropoli a snaží se přimět další státy k tomu, aby své ambasády zřídili právě v Jeruzalémě či je tam přemístili z Tel Avivu, jako to v roce 2018 udělaly USA.
Ugandská strana sdělila, že izraelský návrh „důkladně prostuduje“; co za to Židé Ugandě slíbili, nebylo zveřejněno.
