Jakoby se v USA dějiny opakovaly. V posledních týdnech začali mnozí politologové a historici upozorňovat na zvláštní podobnosti mezi roky 1968 a 2020. „Paralely zde rozhodně jsou,“ řekl deníku The Washington Post profesor z univerzity George Masona Jeremy Mayer. „Obzvláště v tom, že se děje mnoho věcí souběžně a prakticky všechny jsou negativní. A to lidé pociťují.“
Nepokoje v Minneapolis v květnu 2020
Spojené státy v posledních týdnech zažívají násilné protesty. V ulicích více než pětasedmdesáti měst probíhají demonstrace, v šestadvaceti státech byla povolána Národní garda a policie se nebojí proti demonstrantům použít slzný plyn a gumové projektily. Protesty zažehla vražda černocha George Floyda, kterého udusil jeden z policistů v americkém městě Minneapolis. Během nepokojů již zemřelo několik protestujících a zranění byla i na straně policejních jednotek. Podobné události byly i v roce 1968. Chaos v ulicích byl však mnohem větší.
„Myslím, že všichni máme pocit, že zažíváme srovnatelné události,“ poznamenal i historik Peter Levy z York College. „Když se ale podíváme na detaily, není to to samé. Je to zajímavá směsice.“
Nasilí v ulicích musela uklidňovat armáda.
Zničené obchody během nepokojů v roce 1968.
Vraždy byly dvě. V dubnu 1968 byl v motelu u Memphisu zastřelen Martin Luther King, který byl do té doby ikonou boje za černošská práva. O dva měsíce později zastřelil Sirhan Sihan v hotelu Ambasador v Los Angeles Roberta Kennedyho – bratra zesnulého prezidenta Johna F. Kennedyho.
Martin Luther King (1929–1968), baptistický kazatel, vůdce afroamerického hnutí za občanská práva.
Násilné protesty na sebe nenechaly dlouho čekat. Města jako Washington, Chicago či Baltimore hořela, v ulicích byly tisíce studentů.
Demonstrace však nebyly jen o rasismu a policejní brutalitě. Ale i o válce ve Vietnamu. V roce 1968 bojovalo v zámoří na 500 tisíc amerických vojáků a počet obětí rostl rychleji než kdy jindy. Násilí v ulicích ale není jediným srovnatelným bodem těchto dvou let.
Úspěšný start rakety Falcon 9.
Zatímco v ulicích měst probíhají demonstrace, pro mnoho Američanů se stal památným dnem 30. květen, kdy se dva astronauti vydali do vesmíru v raketě SpaceX a zlomila se tak závislost USA na ruských raketách.
V roce 1968 se Američané rovněž vydali do vesmíru. Mise Apollo 8 pořídila jednu z ikonických fotek nazvanou Východ Země. Astronaut William Anders ji zaznamenal 24. prosince z paluby kosmické lodi, která se nacházela na oběžné dráze Měsíce. Podle historiků ale nelze tyto dvě události srovnat.
Východ Země.
„Obávám se, že v roce 1968 šlo o mnohem větší věc,“ vysvětlil Mayer. „Je zajímavé, že se soukromé firmě podařilo dorazit k vesmírné stanici, ale není to jako mise Apollo.“
Stejně tak se letos zopakovala situace s pandemií. V roce 1968 totiž do USA dorazila epidemie chřipky – a rovněž z Číny. Média o ní tehdy psala jako o „Hongkongské“ či „Maově“ chřipce (podobně jako dnes nazývá prezident Trump nemoc covid-19 čínským virem).
Pandemie chřipky v roce 1968.
Ve Spojených státech tehdy nákaze podlehlo kolem 100 tisíc lidí, tedy méně než koronavirové nákaze dneška. Pandemie se však nestala politickým tématem. Nedošlo na karanténní opatření ani k nošení roušek.
Politické prostředí
Prezident Lyndon B. Johnson před 52 lety zaskočil vlastní stranu. Rozhodl se totiž, že nebude usilovat o znovuzvolení a demokraté tak museli narychlo vybrat nového kandidáta - viceprezidenta Huberta Humphreye.
Proti němu se postavil Richard Nixon. Bývalý viceprezident za vlády Dwighta Eisenhowera podlehl ve volbách v roce 1960 Johnu F. Kennedymu a čekal na svůj moment slávy. Rozhodl se, že kampaň probíhající v době násilných protestů založí na sloganu „Právo a pořádek“. Jistou paralelu lze najít i zde a to u prezidenta Trumpa.
Ten v neděli napsal na Twitter: „PRÁVO & POŘÁDEK!“
LAW & ORDER!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) May 31, 2020
Tehdy na podobné platformě kandidoval i George Wallace, který zase pravidelně opakoval větu: „Když začne rabování, začne střílení.“ Ten samý výrok napsal Trump na Twitter minulý čtvrtek. Prezidentu Nixonovi se tehdy podařilo dostat k volbám tzv. „mlčící většinu“, tedy lidi, kterým se nikterak nezamlouvalo rabování a násilnosti v ulicích, a nakonec zvítězil.
SILENT MAJORITY!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) June 2, 2020
Jak dopadnou podzimní volby v roce 2020 jasné zatím není. „Jedna věc je ale jistá a mnoho lidí si ji neuvědomuje. V americké historii vždy rabování ve městech pomohlo konzervativním silám,“ dodal historik Mayer.
