Smrt milionů domorodých Američanů po příchodu Evropanů způsobila ochlazení planety, tvrdí studie |
Když se španělský dobyvatel Hernán Cortés 20. dubna 1519 vylodil s několika sty muži na pobřeží Mexického zálivu, sotvakdo by si tenkrát vsadil na to, že se mu během necelého dvou a půl roku podaří vyvrátit mocnou říši Aztéků, kteří tehdy ovládali centrální část dnešního Mexika. A už vůbec nikdo nemohl očekávat, že o rovných 500 let později se pád aztéckého impéria stane předmětem sporu mezi dvěma moderními státy.
Přesto se tak děje. Manuel López Obrador, první levicový prezident Mexika po mnoha desetiletích, totiž dopisem požádal španělského krále Filipa VI., aby se jeho země omluvila za násilnosti páchané španělskými kolonizátory při dobývání Mexika počátkem 16. století. Stejná žádost dorazila také k rukám papeže Františka s odůvodněním, že conquistadoři domorodcům před půltisíciletím násilně vnucovali katolickou víru.
Pestré populace Indiánů, jak je v 19. století namaloval Gustav Mützel.
López Obrador oznámil zaslání dopisů začátkem týdne na videosekvenci zveřejněné na Twitteru, jejíž pozadí symbolicky tvoří ruiny starověkého města Comalcalco. „Děly se násilnosti, hrozné masakry... Takzvaná conquista se prováděla pomocí meče a kříže. Na ruinách prastarých chrámů se stavěly kostely. Je čas se smířit, nejprve však požádejte o odpuštění,“ řekl prezident.
Důvod načasování je zřejmý: za necelý měsíc uplyne 500 let od chvíle, kdy Cortés se svými muži zahájil vojenské tažení od pobřeží Mexického zálivu na Mexickou plošinu, kde leželo jádro aztécké říše. Kampaň vyvrcholila v srpnu 1521 triumfálním dobytím aztécké metropole Tenochtitlánu, tehdy největšího města Ameriky. Španělé za pomoci místních, k Aztékům nepřátelských kmenů během tažení povraždili desetitisíce domorodých obyvatel a ještě více jich zahynulo v důsledku Evropany zavlečených nemocí.
Potomci domorodých obyvatel dnes tvoří jen necelou čtvrtinu populace Mexika.
Katolictví však díky conquistě v zemi zapustilo pevné kořeny – podle posledního sčítání lidu se k němu hlásí na 83 procent obyvatel a Mexiko je tak státem s druhou největší katolickou populací na světě po Brazílii.
‚Nepřichází v úvahu’
Před 500 lety dosáhl Cortés břehů říše Aztéků. Dobýval ji dva roky, domorodcům ‚přivezl‘ neštovice |
Přestože mexický prezident v dopise výslovně zmiňuje, že nežádá od Španělska žádné materiální odškodnění a že důvodem je pouze „přání, aby španělský stát přijal historickou odpovědnost a nabídl odpovídající omluvu“, ze Španělska přišla negativní reakce. Tamější ministr zahraničí Josep Borrell sdělil, že žádná omluva nepřichází v úvahu a dodal: „Jde o 500 let staré záležitosti. Ze stejného důvodu nebudeme např. žádat Francii o omluvu za to, co prováděli Napoleonovi vojáci během invaze do Španělska (během tzv. poloostrovní války v roce 1808, pozn. red.). Ani Francouzi nebudou chtít omluvu po Italech kvůli tomu, že Julius Caesar kdysi vtrhl se svými legiemi do Galie.“
Reakce Vatikánu nebyla k dispozici. Snahu Lópeze Obradora o omluvu odmítly vedle španělské vlády také všechny tamější významnější politické strany s výjimkou radikálně levicové partaje Podemos.
Prezidentův apel vzbudil rozporné reakce i v samotném Mexiku. Podle listu El País se mnozí Mexičané ptají, zda jejich politická reprezentace bude žádat omluvu za historická příkoří také od Francie či USA (obě tyto země historicky vpadly do Mexika).
