Pátek 7. srpna 2020svátek má Lada 14 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Podle Trumpa jsou koncentrační tábory v Číně správné, píše v knize bývalý poradce Bolton

Bývalý bezpečnostní poradce prezidenta USA Donalda Trumpa John Bolton. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bývalý bezpečnostní poradce prezidenta USA Donalda Trumpa John Bolton. | foto: Reuters

Washington Bývalý poradce prezidenta USA Donalda Trumpa John Bolton se ve své nové knize pustil do Trumpa. Obviněními nešetřil, když například v jedné z kapitol popisuje, jak si Trump údajně myslel, že Finsko je součástí Ruska. Kniha je před oficiálním vydáním už jedním z bestsellerů díky možnému předplacení. Bolton se zaměřil na období, kdy byl poradcem pro národní bezpečnost.

Bolton, který působil i jako diplomat, knihu vydá 23. června. Popisuje v ní Trumpovo státnické jednání. Právě s odvoláním na knihu se Bolton rozhodl nevypovídat před soudem v případě Trumpa, kdy na něj byla podána ústavní žaloba. Ponechat si informace pro knihu se Boltonovi zjevně vyplatilo. Čtenáři si ji totiž mohou předplatit na Amazonu, a tak se ještě před vydáním stala bestsellerem, uvedl server CNN.

CNN získal kopii knihy ještě před jejím vydáním a zveřejnil deset obvinění, v nichž si Bolton nebral servítky.

Koncentrační tábory v Číně jsou správné

Bolton popisuje několik případů, kdy se Trump vyjadřoval k záležitostem Číny po rozhovorech s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Zejména pak ke koncentračním táborům, které Peking využívá k věznění a převýchově ujgurských muslimů.

Podle tlumočníka, který byl přítomný na summitu skupiny G20 v červnu minulého roku, Trump údajně povzbuzoval čínského prezidenta ke stavbě dalších táborů a měl uvést, že se jedná o správnou věc. V knize dále Bolton tvrdí, že Trump nechtěl uvalit sankce na Čínu za utlačování muslimské menšiny a to z důvodu probíhajících obchodních vyjednáváních.

„Potlačování svobodného vyznání v Číně nebylo na Trumpově seznamu. Ať už šlo o církev, nebo o duchovní hnutí Fa-lun-kung, jednoduše to neřešil,“ píše Bolton.

Do amerických voleb zasahuje i Čína

V další kapitole Bolton popisuje rozhovor Trumpa a prezidenta Si Ťin-pchinga na loňském červnovém summitu G20, kde měl Trump říci, že farmáři z amerického středozápadu jsou klíčem k jeho znovuzvolení v letošních listopadových volbách. Trump prý naléhal na čínského prezidenta, aby koupil zemědělské výrobky z Ameriky výměnou za snížení některých cel, které Amerika na Čínu uvalila.

„Trump naléhal na důležitost zemědělců až nakonec zvýšil čínský odkup sójových bobů a pšenice, což se ukázalo ve volebním výsledku,“ napsal Bolton. Ten se také v knize snaží zamyslet aspoň nad jedním z Trumpových rozhodnutí, které by nebylo pod záminkou výhry prezidentských voleb.

Podle Pompea plácá Trump blbosti

Jedna z kapitol se věnuje setkání Trumpa a severokorejského diktátora Kim Čong-una v roce 2018, kde probírali vzájemné vztahy USA a KLDR. Kim sdělil Trumpovi, že by mohli začít pracovat rychleji na vzájemné jaderné dohodě. Americký prezident prohlásil, že bude požadovat schválení jakékoliv dohody se Severní Koreou Senátem.

Bolton tvrdí, že jako reakci dostal od ministra zahraničí Mikea Pompea do ruky vzkaz, na němž bylo napsáno, že prezident „plácá blbosti.“ Šéf diplomacie pak o měsíc později údajně prohlásil, že Trumpovo diplomatické úsilí se Severní Koreou má „nulovou šanci na úspěch.“

Pomoc pro Erdogana

V roce 2018 měl Trump nabídnout pomoc tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi s vyšetřováním v turecké bance, která byla spojována s Erdoganem. Banku úřady podezřívaly z porušování amerických sankcí uvalených na Írán. Poté, co turecký prezident přišel s hlasovou nahrávkou právních zástupců Halkbank, si měl Trump poslechnout pouze část a prohlásit, že věřil v nevinnost banky ve spojitosti s porušováním sankcí.

Trump měl Erdoganovi říct, že „se o to postará,“ a vysvětlit, že státní zástupci jsou zastánci bývalého prezidenta Baracka Obamy, a ne jeho, takže bude moci vše vyřešit, až zástupce nahradí. Bolton dodává, že se jedná o výmysl, jelikož by státní zástupci postupovali v dané kauze stejně nehledě na prezidenta.

Výběr Kushnera

Před tím než se Bolton stal poradcem prezidenta, píše ve své knize, že se setkal s izraelským předsedou vlády Benjaminem Netanjahuem. Ten se měl divit, proč právě Trumpův poradce a zeť Jared Kushner má vytvořit mírový plán pro země Blízkého východu.

Prý si nebyl jistý, zda je Kushner vhodný na vytvoření mírového plánu pro Izraelsko-palestinský konflikt. Svůj názor veřejně nepotvrdil, ale jako zbytek světa se prý divil, proč by Kushner měl uspět tam, kde tak oblíbený Henry Kissinger neuspěl.

Setkání vlády? Spíše školní jídelní potyčky

Bolton v knize přirovnal zasedání vlády ke školním jídelním potyčkám. Setkáním prý chybělo rozvážné rozhodování a zájem příslušných úřadů k vyřešení problémů. Bolton popisuje Trumpa jako člověka, který se údajně nesnaží pochopit, jak funguje vláda, ale zajímá ho odraz v médiích.

Prezident údajně rovněž nevěnoval příliš pozornosti briefingům představitelů amerických tajných služeb. „Trump měl většinou jen dva zpravodajské briefingy týdně a na většině z nich mluvil víc než mluvčí (tajných služeb), často o záležitostech, které vůbec nesouvisely s probíraným tématem,“ píše Bolton.

Trumpovi se nelíbili sankce vůči Rusku

Bolton také tvrdí, že v soukromí si Trump stěžoval na sankce proti Rusku. Poté, co USA uvalily první vlnu sankcí kvůli otrávení bývalého ruského špiona Sergeje Skripala, se měl Trump proti nim ohradit, a dokonce je chtěl zrušit s tím, že jsou příliš drsné vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, tvrdí Bolton.

„Trump řekl Pompeovi, aby zavolal Lavrovovi (ruskému ministru zahraničí) a řekl mu, že ,nějaký byrokrat’ zveřejnil ty sankce – jde o telefonát, který se mohl a nemusel stát,“ napsal Bolton. Podle odborníka má Trump problém s rozlišováním soukromých a pracovních vztahů.

Finsko součástí Ruska

Bolton v knize rovněž tvrdí, že se Trump ptal na to, zda Finsko nepatří Rusku. Téma se objevilo při diskuzích ohledně toho, kde by se mělo uskutečnit první setkání mezi Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Americká strana navrhovala finskou metropoli Helsinky, zatímco Rusové doporučovali Vídeň. „Není Finsko takovým ruským satelitem?“ otázal se podle Boltona Trump. Ten samý den se pak údajně zeptal svého tehdejšího personálního šéfa Johna Kellyho, zda Finsko není součástí Ruska.

Při Trumpově následné cestě do vybraných Helsinek se prezident zastavil za tehdejší britskou předsedkyní vlády Theresou Mayovou. Jeden z přítomných britských činitelů se pak zmínil o Spojeném království jako o nukleární mocnosti. „Ó, vy jste nukleární mocnost?“ řekl na to Trump tónem, který vedl Boltona k přesvědčení, „že to nemyslel jako vtip.“

Trump si také podle exporadce pravidelně pletl bývalého prezidenta Afghánistánu Hamída Karzáího se současnou hlavou státu Ašrafem Ghaním. To Bolton považoval za nešikovné vzhledem k intenzivním jednáním o mírové dohodě s hnutím Tálibán, jež měla vést ke stažení amerických vojsk ze země.

Venezuela je Spojených států

Trump měl trvat na vojenských opatřeních, při debatách o svržení vlády Nicolase Madura ve Venezuele. Poradcům prý přesvědčeně tvrdil, že Venezuela je součástí Spojených států. Během setkání v březnu roku 2019 se Trump ohradil proti vojenským velitelům a údajně nechápal, proč je americká armáda v Afghánistánu a Iráku, ale ne ve Venezuele.

Trump prý chtěl nechat zatknout reportéry

Americký prezident si měl také stěžovat, že CNN informovalo o soukromém setkání kvůli Afghánistánu, které se konalo v Trumpově Bedminsterském resortu. Trump poté chtěl zavolat ministru spravedlnosti s tím, že chce nechat zatknout reportéry CNN a donutit je, aby přestali spolupracovat se svými zdroji, píše ve své knize Bolton.

O Trumpově působení v Bílém domě vyšla již řada výrazně kritických knih, Boltonova je však první, jež pochází od podobně vysoce postaveného poradce, který strávil po boku prezidenta 17 měsíců. Ke konci července má vyjít kniha prezidentovy neteře Mary Trumpové, která je podle předběžných informací rovněž silně kriticky laděná.

Mary se snaží vykreslit prostředí Trumpovy rodiny, které podle ní z prezidenta „učinilo muže, jenž nyní ohrožuje světové zdraví, ekonomickou bezpečnost a společenské pojivo,“ uvedl vydavatelský dům Simon&Schuster.