Petridis v dopise popsal vážnou situaci na ostrově. Naléhá „na všechny unijní státy, aby ohledně přesídlení 5000 osob z Kypru předložily své přísliby“. „Musím přiznat, že naše možnosti a prostředky jsou víc než vyčerpané a hrozí, že nebudeme moci poskytnout pomoc těm, kteří skutečně potřebují ochranu,“ napsal kyperský ministr vnitra.
Migrační krize: tisíce uprchlíků v Rakousku a Německu, sto zachráněných u Kypru |
Za prvních šest měsíců tohoto roku narostl počet migrantů, kteří se dostali do Kyperské republiky, o 130 procent, napsal Petridis. Za tu dobu o azyl na Kypru podle něj požádalo 7000 lidí. V malém ostrovním státě žije méně než milionu obyvatel a v přepočtu na ně tu přebývá nejvíce lidí, kteří v EU poprvé žádají o azyl.
Kypr se nezúčastnil dřívějšího unijního systému přerozdělování utečenců, co dosáhli břehů Itálie a Řecka. Nynější žádost Kypru podle listu Politico, který o jeho žádosti informoval jako první, poukazuje na to, že řešení migrační krize má daleko do konce.
Turecko bude pokračovat ve vrtech u Kypru navzdory sankcím Evropské unie |
Kypr dále obviňuje Ankaru z toho, že s ní ve zvládání přílivu migrantů nespolupracuje. Brusel se přitom v roce 2016 s Tureckem dohodl, že Ankara bude svou hranici bedlivě střežit výměnou za finanční pomoc tři miliardy eur. Na Kypr ale Turecko migrační dohodu neaplikuje, napsal server Politico.
Zvládání náporu migrace komplikuje specifická situace na Kypru. Na severu, přes nějž se z Turecka na ostrov dostává nejvíce utečenců, se v roce 1983 ustavila Severokyperská turecká republika. Uznává ji pouze Turecko, které sem v roce 1974 poslalo vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova funguje mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU.
