NATO v reakci na ruskou anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014 rozmístilo v Pobaltí, Polsku, Bulharsku a Rumunsku své pozemní jednotky. Volání přidat k těmto silám i leteckou a námořní složku předchází dalšímu summitu aliance, který se sejde příští měsíc v Bruselu.
„Doufám, že naše společné prohlášení a shodný názor přispějí k tomu, že bude snadnější přijmout rozhodnutí na bruselském summitu,“ řekl Duda.
„Musíme posilovat schopnost odstrašení ve všech oblastech: na souši, ve vzduchu, na moři i v počítačovém prostoru,“ uvedl rumunský prezident Klaus Iohannis, vystupující na tiskové konferenci spolu s hostitelem.
Připravenost proti hybridní hrozbě
Deklarace vybízí alianční summit k posílení jednoty NATO a k připravenosti čelit „hybridní hrozbě“.
Právě „hybridní válka“, spojující dezinformace, ohrožení infrastruktury a skryté nasazení speciálních sil, umožnila Rusku anektovat Krym, poznamenala agentura AFP.
Představitelé Bulharska, Česka, Estonska, Maďarska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska a Slovenska ve Varšavě také potvrdili postoj NATO spojující odstrašování s otevřeností k politickému dialogu, a rovněž závazek vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Kyjev prý zmařil kybernetický útok na ambasádu státu NATO |
Podle rumunského prezidenta jsou vzpomínaná dvě procenta „investicí do vlastní bezpečnosti“ a současně jde o příklad solidárního přístupu v rámci aliance.
„Pokud budeme jednotní, budeme velice silní. Pokud začneme východní křídlo dělit na menší kousky, bude mnohem těžší zajistit bezpečnost,“ řekl rumunský prezident o spolupráci devíti států.
Česko podle programového prohlášení vznikající vlády chce výdaje zvyšovat postupně a v roce 2021 chce investovat do obrany 1,4 procenta HDP, nyní je to zhruba jedno procento.
