Dědictví, které svým nástupcům 70letý Corbyn přenechává, je rozporuplné. Na straně jedné dokázal přilákat do strany tisíce nových členů z řad mladých lidí, kteří ho často oslavovali jako popovou hvězdu. S jejich podporou v zádech posunul tento zapřisáhlý pacifista a kritik kapitalismu labouristy výrazně doleva. Poslední volební program například obsahoval požadavky na zestátnění železnic, vodárenských společností, stejně jako na výrazné zdanění bohatých či zrušení poplatků pro studium na vysokých školách.
V Británii nemá kdo sklízet ovoce, chybí sběrači z východní Evropy. Farmy zvažují pronájem letadel |
Zároveň ale nedokázal Corbyn jako přesvědčený odpůrce evropské integrace vyjít vstříc přání řady mladých členů, aby labouristé jako celek bojovali za setrvání Spojeného království v Evropské unii. Nakonec pod jejich tlakem horko těžko souhlasil s tím, aby se ve Spojeném království konalo druhé referendum, jež by definitivně rozhodlo o členství v EU.
Když byl Corbyn na podzim 2015 zvolen do čela strany rozhodnutím všech členů strany, jednalo se o obrovské překvapení. Nový předseda měl předtím přes třicet let pověst svéhlavého rebela hlasujícího nejednou proti vůli vedení a i kvůli tomu nikdy nepřipadal v úvahu, že by mohl být členem vlády, ať už té skutečné nebo opoziční stínové. Jeho největším trumfem se zdálo být, že je autentický a zůstal věrný svým původním přesvědčením.
Problémy s antisemitismem
Mezi ně patřila mimo jiné i kritika Izraele a politiky jeho vlády na územích obývaných Palestinci. Kvůli rostoucímu vlivu mladých radikálních členů se začaly v rámci strany množit případy projevů antisemitismu. Někteří zasloužilí labouristé se židovskými kořeny a z rodin, které přežily holokaust, kvůli tomu stranu opustili nebo z ní byli vypuzeni.
Corbyn k těmto případům dlouho mlčel. Na dotazy, jestli proti tomu něco podnikne, odpovídal vyhýbavě. Pod tlakem veřejného mínění nakonec sice labouristé před dvěma lety na sjezdu začlenily mezi své oficiální dokumenty i závaznou definici antisemitismu.
Lídr k ní ale chtěl tehdy připojit. Dodatečné prohlášení s tvrzením, že není antisemitské kritizovat Stát Izrael, jeho politiku nebo okolnosti jeho vzniku a označovat je kvůli jejich diskriminačním účinkům za rasistické“ mu nakonec ale neprošlo.
Před loňskými předčasnými volbami pak nakonec sáhl vrchní britský rabín Ephraim Mirvis k bezprecendentnímu kroku. V londýnských Timesech uveřejnil otevřený dopis s názvem „Co bude se Židy v Británii, pokud by se dostali labouristé do vlády?“ Nepřímo v něm varoval před tím hlasovat pro Corbynovu stranu.
O vedení strany usilují dvě ženy a jeden muž
Výběr nového šéfa nejsilnější britské opoziční strany skončil již ve čtvrtek. Zapojit se do něj mohlo zhruba 600 tisíc členů, kteří odevzdali hlas buď korespondenčně nebo on-line.
Celkem měli na výběr tři poslance: 57letého mluvčího strany pro otázky brexitu Keira Starmera, 40letou ekonomickou expertku labouristů Rebeccu Long-Baileyovou a stejně starou Lisu Nandyovou.
Johnson čelí kritice kvůli testovací strategii. V počtu provedených testů Británie zaostává i za Českem |
Za favorita byl považován právník a bývalý ředitel britské prokuratury Starmer. V minulých měsících patřil nejenom k nejhlasitějším odpůrcům konzervativních vlád v záležitosti brexitu, často ovšem kritizoval i přílišné levicové směřování vlastní strany. Jeho úspěch by proto mohl být považován jako signál, že strana se posune opět víc do středu. Long-Baileyová by naproti tomu byla považována za pokračovatelku Corbynovy politiky. Její zvolení podporovali odboráři, kteří mají v rámci labouristické strany stále ještě velkou váhu, stejně tak i sympatizanti radikálního hnutí Momentum, jež před pěti lety vyneslo do čela i Corbyna.
Nakonec favorit skutečně zvítězil. Novým předsedou britských labouristů byl právě zvolen Keir Starmer.
Volba nového vedení labouristické strany má odstartovat její návrat na politické výsluní a překonat krizi, v níž se ocitla po předčasných parlamentních z prosince loňského roku. Tehdy dosáhla svého vůbec nejhoršího výsledku od roku 1935. Ztratila mimo jiné řadu svých tradičních bašt na severu a severovýchodě země, kde voliči hlasovali desítky let pro labouristy. Zároveň se jednalo o obvody, kde se občané v referendu z roku 2016 vyslovili velkou většinou pro odchod Spojeného království z Evropské unie. Za jeden z důvodů neúspěchu je považován nejasný postoj Corbyna k členství v Evropské unii i k brexitu. Po volební porážce, která byla pro stranu čtvrtou v řadě, oznámil dosavadní lídr, že odejde z čela strany.
