V Libanonu, kde zuřila od roku 1975 občanská válka, bylo počátkem osmdesátých let na 1400 Američanů, 1500 Francouzů a 1400 Italů. V té době se začaly množit útoky na vojáky těchto mírových sil: jasným signálem budoucí změny byl pumový útok muslimských radikálů na budovu amerického velvyslanectví v Bejrútu 18. dubna 1983, při kterém zahynulo 63 lidí, včetně 17 Američanů.
A pak přišly dva výbuchy 23. října, při kterých byly zničeny budovy americké námořní pěchoty a francouzských jednotek v Bejrútu. První sebevražedný útok se udál ráno v 6:20 místního času na mezinárodním letišti na jihu Bejrútu, kde sídlila americká námořní pěchota. Žlutý dodávkový Mercedes prorazil plot z ostnatého drátu, zničil strážnici a vjel do budovy, kde explodoval. Výbuch o síle 5,5 tuny výbušniny srovnal se zemí čtyřpatrový dům a zabil 241 amerických vojáků a jednoho libanonského civilistu, na 60 Američanů bylo zraněno.
O dvě minuty později se podobný akt udál v budově francouzských jednotek v objektu Drakkar v západobejrútské čtvrti Ramlat Bajdá. Zde dodávka explodovala v garážích a zničila osmipatrový dům. Zahynulo 58 francouzských vojáků a pět libanonských civilistů. Celkem ve dvou explozích zahynulo 307 lidí a 75 bylo zraněno.
Pro Francouze se jednalo o nejhorší vojenskou ztrátu od konce alžírské války v roce 1962, Američané ztratili při tomto útoku nejvíce vojáků v jeden den od ofenzívy Tet během války ve Vietnamu v lednu 1968.
  |
Americký prezident Ronald Reagan to označil za „opovrženíhodný čin“ a vyhlásil, že jednotky zůstanou v Libanonu. Stejně se vyjádřil francouzský prezident François Mitterrand. Stažení ale přišlo v zápětí: v únoru 1984 nařídil Reagan odchod Američanů, ve stejný měsíc odešli i italští vojáci a stažení zkompletovali Francouzi v březnu 1984.
K atentátům se přihlásila neznámá organizace Islámský džihád, což byl podle pozorovatelů vojenský název Hizballáhu, který byl vyzbrojován Íránem. Hizballáh (i Teherán) to ale popřel. Írán měl pozůstalým a poškozeným vyplatit odškodné, které bylo stanoveno na 2,65 miliardy dolarů (53,5 miliardy korun). Írán to ale odmítl.
