Sobota 24. října 2020svátek má Nina 9 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Bělorusko je pro Putina dilema, rád by se zbavil Lukašenka, ale pak může dopadnout stejně, říká odbornice

Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) a běloruský prezident Alexandr Lukašenko... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) a běloruský prezident Alexandr Lukašenko... | foto: Reuters

PRAHA Lidové protesty proti běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, které trvají už skoro tři týdny, jen tak neskončí, říká Anna Dynerová, analytička z Polského ústavu mezinárodních vztahů. Podle ní je situace v Bělorusku odlišná od předchozích let a nespokojenost lidí už nelze dlouhodobě potlačit. Rusko toho může využít k odstranění Lukašenka, umístění svých vojáků v Bělorusku a k pokusu o to, aby místo něj financovala běloruskou ekonomiku zčásti Evropská unie.

LN: Budou nakonec protesty v Bělorusku potlačeny násilím? Jak pravděpodobný je takový scénář?
To je velmi těžké předpovědět. Lidé se každý den shromažďují v centru hlavního běloruského města Minsku, policie tam je také, ale snaží se moc nezasahovat. Úřady se snaží policisty do dění nezapojovat, protože nechtějí, aby se opakovalo to, co se stalo den po volbách konaných 9. srpna. O povolební noci se lidé shromáždili, aby protestovali proti falšování voleb, policie zasáhla, a druhý den už lidé protestovali proti policejní brutalitě.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko trochu změnil taktiku. Samozřejmě to neznamená, že se vzdal represí, některé demonstranty chytá policie a odváží je do vazby. Většinou dostávají lidé za účast na protestech trest deset až patnáct dní vězení.

Myslím si, že protesty budou pokračovat, otázkou ale je, jak budou velké. Lukašenko nejspíš počítá s tím, že protesty postupně budou slabší, až se zcela rozplynou. Přichází totiž podzim, ochlazuje se a prvního září začíná nový školní rok na základních, středních i vysokých školách. Školy budou další možností, jak tlačit na mladé lidi, aby přestali demonstrovat. Ale nemyslím si, že to tak dopadne. V této úvaze totiž Lukašenko nepočítá se dvěma věcmi: ekonomickou situací země a náladou obyvatel. Ty se ale nezmění a z toho vyplývá, že i v případě, že teď protesty zmizí, objeví se znovu v dohledné budoucnosti znovu.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko
Demonstrace v Bělorusku (ilustrační foto).

LN: Co myslíte tou náladou? Že jsou lidé proti Lukašenkovi? Ale proč až nyní? Vždyť volby režim falšoval i v minulosti.
Lidé jsou proti Lukašenkovi a jsou ochotni protestovat. Demonstrace nejsou jen proti zfalšovaným volbám, ale také proti policejní brutalitě. A pokud jde o falšování voleb, lidem nevadí jen výsledky, ale také předvolební dění. Úřady totiž nezaregistrovaly do voleb několik opozičních kandidátů. Lidé byli ochotni vyjít do ulic už před volbami. Situaci navíc zkomplikovaly koronavirus a stav ekonomiky.

LN: Bělorusko ale neuzavřelo na rozdíl od jiných zemí kvůli koronaviru svoji ekonomiku a vláda neomezila běžný život obyvatel...
V Bělorusku teoreticky nebyla karanténa, všechno fungovalo. Skutečnost byla jiná. Lidé se snažili udržovat sociální odstup od ostatních, do některých ministerstev nešlo vejít z ulice, spousta lidí pracovala z domova, hodně podniků přerušilo provoz.

Nefungovaly restaurace a bary, okolní země uzavřely hranice s Běloruskem. Bělorusové, kteří pracují v zahraničí a přijeli domů na Velikonoce, se nemohli vrátit za hranice.

Úřady ale dělaly, že se nic neděje, Lukašenko radil lidem, aby proti nákaze pili vodku a jezdili pro zdraví na traktoru. Lidé přitom umírali, i když to oficiálně nebylo na koronavirus, a nemocnice měly problémy. Úřady sice nakonec epidemii zvládly, ale lidé byli naštvaní, jejich nálada se definitivně změnila.

Je to něco jiného než v minulosti. Například v prezidentských volbách v roce 2015 a v tehdejší předvolební kampani to bylo úplně jiné, protože probíhala ruská agrese vůči Ukrajině. Téměř nikdo zvenčí se o běloruské volby nezajímal a lidé se báli toho, že se stane něco podobného jako na Ukrajině. Nyní je to jiné a lidé navíc používají i jiné informační zdroje než jen režimní média. Srovnávají svoji situaci například s Polskem, třeba i pokud jde o stav ekonomiky.

Anna Dynerová, analytička z Polského ústavu mezinárodních vztahů.

Anna Dynerová

LN: Jaký problém má Bělorusko s ekonomikou? Podle statistik je jeho hospodářství v docela dobrém stavu.
Podle oficiálních dat je letošní pokles HDP jen 1,7 procenta. Ale už v předchozích několika letech se skoro zastavil růst běloruského hospodářství, běloruský rubl byl devalvován a tak zdražilo dovozové zboží. Bělorusko zasáhl pokles světových cen ropy. Dvacet procent HDP země tvoří produkty z ropy, která proudí z Ruska. Zlevnila sice ropa, ale také produkty z ní. Poprvé za posledních deset let má běloruský státní rozpočet oficiálně schodek. Průměrný plat v Bělorusku je 500 dolarů měsíčně, přitom pokud jde o ceny, jsou například v Minsku vyšší než ve Varšavě, kde jsou ovšem výrazně vyšší platy.

LN: Objevují se zprávy, že údajně někteří vojáci, novináři či diplomaté vypovídají režimu poslušnost. Kontroluje běloruská vláda a prezident Lukašenko stále jednotlivé složky státu?
Možná ne úplně, ale kontrolují. Ano, ze svých míst odešli někteří lidé ze státních médií, diplomaté, policisté, vojáci. Je to však jen hrstka. Bezpečnostní složky jsou stále loajální vůči prezidentu Lukašenkovi. Jenže otázkou není, zda jsou loajální dnes, ale zda budou loajální v budoucnosti. Jejich loajalita se se může změnit. Další otázkou je, jak bude vypadat ekonomická situace v Bělorusku, pokud se skutečně zavřou kvůli protestním stávkám některé podniky. A konečně je tu otázka, jaká bude reakce Ruska na vývoj v Bělorusku.

LN: Jak podle vás zareaguje Rusko?
Rusko sice podporuje Lukašenka, ale není to navždy. Podle mě Moskva využije prohlášení Lukašenka, že chce změnit ústavu, k tomu, aby ho „zdvořile požádala“ o odstoupení. Lukašenko dostane nějaké garance nerušeného dalšího života.

LN: Nehrozí ruská vojenská intervence, nebo že Kreml pošle „malé zelené mužíky“, jako se to stalo na Krymu?
Ne. Lukašenko vyslal prosbu o pomoc, a to ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a ten odpověděl: pošleme jakoukoliv pomoc, kterou potřebujete včetně humanitární a vojenské či policejní. Z ruského pohledu by však vojenská intervence nebyla vhodná. Bělorusko se nechce přimknout k Západu. Na demonstracích nejsou téměř vlajky Evropské unie, opozice není prozápadní. Lidé jen chtějí svobodné a férové volby. Běloruská společnost není protiruská. Pokud by Rusko provedlo vojenskou intervenci, porostou protiruské nálady, které dnes v zemi téměř chybí.

Rusko může vojensky Bělorusko kontrolovat jiným způsobem. Moskva pravděpodobně vyzve Lukašenka k další diskusi o prohloubení integrace Ruska a Běloruska (pozn. red.: už dnes existuje nepříliš funkční Svaz Ruska a Běloruska) a jedním z bodů jednání bude vybudování ruských vojenských základen v Bělorusku (pozn. red.: které dosud Lukašenko nechtěl). Protože Lukašenko udělal tu chybu, že požádal Putina o pomoc, nebude moci říci ne.

LN: Nebude ale Moskva tlačit na Lukašenka, aby se vzdal funkce a instaloval jiného jí nakloněného vůdce?
Je to pravděpodobné. Současná situace oslabila Lukašenkovu pozici uvnitř Běloruska i navenek. Navíc Putin, a o tom máme docela dost zpráv, nemá Lukašenka rád. Pokud ruský prezident najde někoho jiného, kdo dokáže vyhrát v Bělorusku více méně demokratické volby, bude to pro něj výhodné.

Rusko by získalo „spřáteleného“ prezidenta a tento prezident by zároveň mohl spolupracovat se Západem hlavně v ekonomické oblasti. Mohl by získat hospodářskou pomoc a investice. Rusko stojí nyní podpora běloruské ekonomiky miliardy dolarů ročně, a to je i na Rusko docela drahé. Kdyby část zaplatila Evropská unie, Moskva by byla ráda.

Je tu ale problém. Rusko podporuje Lukašenka, který je uvnitř své země mimořádně nepopulární, a pokud v tom bude pokračovat, oslabí to pozici Ruska u Bělorusů. Na druhou stranu, když prezident Lukašenko rezignuje, bude to z hlediska Moskvy špatný vzkaz ruské společnosti. Bude to vypadat, že protestující v ulicích mohou dosáhnout změny vlády, a to by byla hrozba pro současné vládce Kremlu.

LN: Kdo podle vás může být oním novým běloruským prezidentem schváleným Moskvou?
Nevím. Někdo z nomenklatury, kdo má velmi silné vztahy s Ruskem. Například bývalí premiéři Sergej Sidorsky nebo Michajl Mjasnikovič či někdo jiný.

LN: Co vlastně chtějí protestující v ulicích? Odstoupení prezidenta, nebo něco víc?
Na to je dost těžké odpovědět. Pokud odstoupí pouze Lukašenko, nic se nezmění a systém zůstane tak, jak je. Myslím si, že si vlastně přejí trochu více, i když to nemají jako své heslo. Chtějí svobodné a spravedlivé volby, které ale nejsou možné bez politických změn. A zároveň teprve začátek volebního období nového prezidenta bude začátkem změn.

LN: Proč bychom se vlastně měli my Evropané zajímat a starat o to, co se děje v Bělorusku, a jestli tam budou změny?
Protože bychom měli věřit, že lidé v každé zemi mají právo rozhodnout o svém osudu. Navíc jsme byli ve východní Evropě v téměř stejné situaci před více než třiceti lety, a kdyby se o nás tehdy nikdo nezajímal, mohlo to u nás teď vypadat jako v Bělorusku. A velmi prakticky, jde také o bezpečností otázky a o našeho souseda.

LN: A co tedy můžeme dělat? Co může dělat třeba Evropská unie?¨
Je tu hodně možností. Nezapomínat na Bělorusko, neztratit ho ze zřetele. Pomáhat s rozvojem nezávislých organizací v Bělorusku a přemýšlet o ekonomické pomoci. V případě Polska a České republiky nabídnout naše znalosti transformace ze socialistického systému. Nepřestávat mluvit o Bělorusku s Ruskem, i když to může být velmi nebezpečné.

LN: To je hezké, ale co dělat konkrétně? Nabídnout Bělorusku asociační dohodu s Evropskou unií, dát peníze běloruské opozici nebo něco jiného?
Je to delikátní otázka. Nějakou smlouvu by ale měla Unie Bělorusku nabídnout, ale neměla by to být asociační smlouva jako s Ukrajinou, spíše smlouva o partnerství jako s Arménií. Chceme totiž, aby to dopadlo podle arménského scénáře, a bylo to akceptovatelné i pro Rusko (pozn. red.: v Arménii došlo předloni po demonstracích ke změně vlády bez násilí a Moskva tuto změnu přijala).

Můžeme také podpořit občanskou společnost přes Evropskou nadaci pro demokracii nebo přes členské země Evropské unie. Připravit balíček pomoci pro transformaci ekonomiky a také investice do běloruské ekonomiky.

Potřebujeme mít také nějaké pozitivní pobídky, nikoliv mít jen trestající klacek, jako jsou ekonomické sankce.

ANNA MARIA DYNEROVÁ

■ Odbornice na Rusko a Bělorusko, kam často jezdí.

■ Od roku 2010 pracuje v Polském institutu mezinárodních vztahů, výzkumné instituci placené polským státem.

■ Vystudovala politologii a středo- a východoevropská studia na Varšavské univerzitě, kde získala i doktorát.

■ Pravidelně komentuje dění v Bělorusku a v Rusku v polských médiích.

Marek Hudema

Autor

Marek Hudemamarek.hudema@lidovky.czČlánky

Nebezpečná místa Česka: pražské hlavní nádraží. Třicet let zde vládne podsvětí

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Felák, flexit nebo chillovat. Slovník dnešní mládeže uvádí rodiče do rozpaků

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ač to možná ani netušíte, nejspíš i kolem vás denně chodí shiperky, které flexí s teniskami nebo iPhonem, díky čemuž...

Už nebudu kandidovat, odejdu z politiky, říká exministr Adam Vojtěch

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jsem odolný, ale už toho bylo hodně, vysvětluje svůj odchod exministr. Babiš ho podle něj trochu čekal. V rozhovoru pro...

Knížkový adventní kalendář: vyměňte letos čokoládu za kouzelné vánoční příběhy
Knížkový adventní kalendář: vyměňte letos čokoládu za kouzelné vánoční příběhy

Chvíle strávené nad knížkou jsou pro děti velmi důležité. Pořiďte dětem adventní kalendář plný kouzelných vánočních příběhů. Zkraťte si čekání na...