26. března 2017 15:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Rasputin svatý nebude. Ruští historici stále nevědí, jak s ním naložit

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 18Diskuse
Grigori Rasputin | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Grigori Rasputin | foto: Imperial War MuseumShutterstock

MOSKVA/PRAHA Pro někoho ďábel a sexuální maniak, pro jiné světec. Grigorij Rasputin je mytická postava a ruští historici dodnes nevědí, jak s ní naložit. Veřejnost si ale žádá jednoznačně kladné hrdiny.

Sté výročí abdikace posledního ruského cara Mikuláše II. letos v březnu vyvolalo opět diskusi o tom, zda by Grigorij Rasputin, jedna z nejzáhadnějších osobností ruských dějin, neměl být prohlášen za svatého. Stejně, jako se této pocty po rozpadu Sovětského svazu dostalo celé rodině imperátora, se kterou byl Rasputin pevně spjat.

Grigorij Rasputin je mytická postava a ruští historici dodnes nevědí, jak s ní...

I když jsou v ruské pravoslavné církvi názory na Rasputina krajně rozporuplné, minulý týden dokonce i vážený biskup Jegorjevský Tichon (Ševkunov), hlava kulturní rady moskevského patriarchátu, prohlásil, že kanonizaci Rasputina „nelze jednoznačně zavrhnout“. „Existuje velká skupina, která se pokouší Rasputina prohlásit za svatého. Počkejte ale, je třeba vše pečlivě prošetřit. Kategorické ne říkat nechci,“ prohlásil Tichon na diskusi o Únorové revoluci 1917. „Takové lidi lze v historii potkat, ale pravdu se o nich dozvíme až v soudný den,“ řekl duchovní.

Léčitel a vizionář

O Grigoriji Rasputinovi bylo sice natočeno několik filmů, napsána řada knih, složeny písně, ale skutečných faktů o jeho životě a charakteru se ví málo. Jisté je, že byl velmi blízký carské rodině a stal se osobním přítelem především carevny Alexandry Fjodorovny. Věřila, jako mnozí jiní, že má nadpřirozené schopnosti, že dokáže zázračně léčit nemoci a pomoci jejímu těžce nemocnému synovi, careviči Alexejovi. Trpěl hemofilií, a když se v roce 1909 lehce zranil, málem vykrvácel. Kdyby nebyl povolán Rasputin. Dodnes není jasné, zda bylo uzdravení careviče šťastnou náhodou, nebo měl „stařec“ opravdu léčitelské nadání. Každopádně Alexandra Fjodorvna Rasputina od té chvíle považovala za božího starce. I biskup Tichon připouští, že dokázal zastavit krvácení a zachránit tak careviči Alexejevovi život ve chvíli, kdy lékaři byli bezradní. Ale jiné momenty z jeho života jsou pro něj naopak nepřijatelné. Je těžké se ovšem podle Tichona vyznat v tom, co je nános propagandy a co skutečnost.

Rasputin také tvrdil, že umí předpovídat budoucnost. Pravda je, že ve svých dvou knihách do určité míry prorokoval současné ekologické problémy světa i soupeření dvou velmocí – Sovětského svazu a Spojených států. Ovšem jeho nejslavnějším proroctvím je předpověď pádu vládnoucího domu Romanovců: „Dokud budu žít já, bude žít i dynastie.“ Ta padla jen tři měsíce po jeho smrti. Byl zavražděn v prosinci roku 1916 skupinou vedenou knížetem Felixem Jusupovem.

Prorok apokalypsy

GRIGORIJ JEFIMOVIČ RASPUTIN

■ V roce 1869 se narodil ve vesnici Pokrovskojev Tobolské gubernii carského Ruska.

■ Z poutníka se stal po příchodu do Petrohradu počátkem minulého století důvěrníkem carské rodiny, získal pověst mystika a zázračného léčitele, ale také sexuálního zvrhlíka a intrikána.

■ Ovlivňoval rozhodnutí cara Mikuláše II. Údajně mu v roce 1912 rozmluvil vstup do Balkánské války, o tři roky později prý předpověděl Únorovou revoluci.

■ V prosinci 1916 se stal obětí atentátu.

Pro komunistický režim byl Rasputin démon, opilec a milovník lehkých žen. Devadesátá léta minulého století se naopak zvrhla v jinou krajnost – v církevních kruzích se vytvořila skupina fanatických obdivovatelů Rasputina a vznikla idea jeho kanonizace. Tehdy takovou iniciativu celkem rázně zamítl patriarcha Alexej II., který argumentoval „pochybnou mravností starce“. V roce 2004 se ale svatořečením zabývala dokonce Synodní komise pro kanonizaci svatých. Rasputina se týkal celý dodatek 2 k základní zprávě. Závěr? K prohlášení za svatého nevhodný. Podobně dopadli další adepti, jež by část ruské veřejnosti toužící po kladných hrdinech ráda mezi svatými viděla – třeba car Ivan Hrozný.Loni 29. prosince se v Petrohradě konal seminář k stému výročí smrti Rasputina, na kterém se řada církevních hodnostářů postavila na stranu iniciátorů kanonizace. Velekněz Kinešemské diecéze Petr Vlaščenko zaníceně vyprávěl o svém setkání s údajnou pravnučkou Grigorije Rasputina Laurentií. Podle popa liberální křídlo pravoslavné církve „koná proti pravdě boží ai celé zahraničí je nakaženo jedem nedůvěry k osobě Rasputina“. Velekněz je přesvědčen, že „přijde doba, kdy celá pravoslavná církev bude blahořečit mučedníka Grigorije“.

K postavě Rasputina se ale nevyjadřuje jen duchovenstvo, ale i vědci. Uralští historici pracují na knize Grigorij Rasputin – prorok ruské apokalypsy, a jak název publikace napovídá, i oni věří v jeho výjimečné schopnosti. I poslankyně Natalja Poklonská, bývalá prokurátorka Krymu, má na svých stránkách výzvu ke kanonizaci nejen Rasputina, ale i vladaře Ivana Hrozného. Názor historiků nezatížených ideologií je ale jasný: očistit jméno Rasputina od pomluv je nutné, to však neznamená, že se stane svatým.

  • 18Diskuse
Petra Procházková

Autor

Petra Procházkováberkating@seznam.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz