„Jasné je, že tento krok bude následovat,“ řekla Petryová podle německých médií ke svému odchodu ze strany. Kdy se tak přesně stane, neuvedla. Pretzell svůj chystaný krok zdůvodnil nespokojeností s vývojem strany.
Dvaačtyřicetiletá politička, která ve volbách získala přímý mandát, už v pondělí vzbudila rozruch, když na společné tiskové konferenci lídrů AfD v Berlíně oznámila, že nebude součástí parlamentní frakce své strany.
Nebudu s vámi v parlamentu, řekla kolegům šéfka AfD Petryová. Pak utekla z ‚tiskovky‘ |
Poté tiskovou konferenci k překvapení svých kolegů i novinářů předčasně opustila. Volební lídryně AfD Alice Weidelová se v reakci nechala slyšet, že by Petryová měla ze strany odejít. To se tedy zřejmě brzy stane.
Spory uvnitř AfD jsou podle pozorovatelů projevem rozdílných pohledů konzervativního a národoveckého křídla strany. Petryová je představitelkou konzervativců, kteří původně straně dominovali a požadovali zejména jinou politiku v eurozóně. Postupně ale narostla síla národoveckých a pravicově radikálních členů, kteří se profilují především na migrační politice.
  |
Petryové, ale i dalším v poslední době vadily například výroky volebního lídra Alexandera Gaulanda, který v září hovořil třeba o tom, že Německo má právo být hrdé na to, co němečtí vojáci ve dvou světových válkách vykonali. Ve druhé světová válce se přitom řada z nich podílela na válečných zločinech i vyvražďování Židů.
Členové AfD připouštějí, že se mohou objevit i další politici, kteří opustí poslanecký klub strany. Její nejednota, která se projevuje i v některých spolkových zemích, může být podle pozorovatelů daná mimo jiné tím, že jde o stranu protestní, v níž se spojují lidé s často velmi odlišnými názory.
Problémy se objevují i v různých zemských sdruženích. Vedle Severního Porýní-Vesfálska, kde vedle Pretzella frakci opustil i další poslanec, je to třeba Meklenbursko-Přední Pomořansko. Z tamní poslanecké frakce v pondělí odešli čtyři členové, kteří zakládají vlastní „občanskou“ frakci. Poslanců AfD tak v této spolkové zemi zůstává 14.
Alternativa pro Německo získala ve volbách 12,6 procenta hlasů a v novém Spolkovém sněmu je třetí nejsilnější.
