Odvážné rozhodnutí nezávislého regulátora nebo unáhlený čin, který dále zhorší beztak špatnou situaci se šířením koronaviru? Záleží na úhlu pohledu. Výrok brazilského regulačního úřadu Anvisa z počátku tohoto týdne o zákazu importu ruské vakcíny Sputnik V do země každopádně vzbudil velké emoce – a to nejen v Brazílii samotné.
  |
„Nejistoty spojené s touto vakcínou jsou příliš velké a mohly by mít negativní dopad v boji s epidemií. V případě, že by její účinnost byla skutečně jen omezená, vyvolalo by to u lidí falešný pocit bezpečí,“ napsal v důvodové zprávě na adresu Sputniku V Alex Machado Campos, ředitel regulátoru Anvisa. Ten v Brazílii mj. rozhoduje o schvalování léčivých přípravků a o hygienických standardech.
Lékový ústav prozkoumal dokumenty ke Sputniku V, k posouzení vakcíny na koronavirus ale nestačily |
Brazilští experti poukázali na fakt, že ruská vakcína obsahuje tzv. adenovirus se schopností replikace. To by podle odborníků mohlo zejména u osob se slabší imunitou vést ke zdravotním potížím a ve výjimečných případech i ke smrti.
Rozhodnutí pětičlenného výboru Anvisy o zamítnutí Sputniku V bylo jednomyslné a přichází v situaci, kdy epidemická situace stále zůstává velmi vážná. V porovnání s kritickým stavem v březnu, kdy nemocnice v některých svazových státech byly na hraně kolapsu, sice denní počet evidovaných nákaz i úmrtí na koronavirus v Brazílii poněkud poklesl, stále však zůstává v mezinárodním srovnání vysoký. Co do celkového počtu zemřelých, který se dostal na hranici 400 tisíc, je země druhá nejhorší na světě (za USA), počtem zjištěných případů nákazy pak třetí.
Jde prý o „politické rozhodnutí“
Ruská reakce na brazilské odmítnutí Sputniku V byla prudká a naznačuje, že v celé věci jde o mnohem víc než jen o odborný spor – totiž o šíření politického vlivu.
„Litujeme toho, že některé země se otevřeně a bezdůvodně staví proti ruské očkovací látce, a to i prostřednictvím nátlaku na regulační úřady (…) Máme všechny důvody se domnívat, že šlo o politické rozhodnutí, které nemá s vědeckými argumenty nic společného.“ Takové formulace jsou součástí oficiálního vyjádření Ruského fondu přímých investic (RDIF) na brazilské odmítnutí.
Best in covid? Chile plně naočkovalo už třetinu obyvatel a je druhé za Izraelem |
RDIF má na starosti marketing a vývoz vakcíny Sputnik V do zahraničí. Podle něj k zamítavému stanovisku ze strany brazilského regulátora nebyl důvod i proto, že „bezpečnost a účinnost látky Sputnik V již byla schválena v 61 zemích světa“. Ruská strana už ovšem neuvádí, že v řadě států vyvolalo dění kolem vakcíny Sputnik V ostré kontroverze – příkladem je Slovensko, kde neprojednaný nákup látky expremiérem Igorem Matovičem vyvolal vládní krizi. Sputnik V stále nebyl schválen Evropskou agenturou pro lékové přípravky (EMA). A český Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) ve čtvrtek uvedl, že informace o ruské vakcíně, které má aktuálně k dispozici, jsou „nedostatečné“ a nejsou jasné výrobní postupy ani kvalitativní standardy.
Očkovacích látek je nedostatek
Jair Bolsonaro
Ohledně (ne)zvládání epidemie v Brazílii již měsíce panuje napětí mezi vedeními jednotlivých svazových států a prezidentem Jairem Bolsonarem. Zatímco krajně pravicová hlava státu koronavirus a jeho důsledky opakovaně zlehčovala, mj. o něm mluvila jako o „chřipečce“ a odmítá celostátní uzávěru, svazové státy o své vůli pod tlakem situace vyhlašovaly alespoň částečné protikoronavirové restrikce.
Byli to právě guvernéři některých brazilských států, kteří na schválení Sputniku V tlačili – s odůvodněním, že vakcín je v zemi nedostatek a na mnoha místech bylo dokonce nutné s očkováním dočasně přestat. Obě dávky vakcíny, většinou čínské provenience, v Brazílii zatím dostalo jen 7 procent populace
Problémy jsou i s domácí očkovací látkou Butanvac, kterou sice již začal vyrábět brazilský institut Butantan, ovšem cesta k její aplikaci bude ještě dlouhá. Regulátor Anvisa ještě nedal svolení ani ke klinickým testům, natož k její aplikaci – ta by se mohla podle nejoptimističtějších scénářů spustit někdy v druhém pololetí tohoto roku.
