Kyberútok stranu přiměl odstavit veškerou svou nekritickou digitální infrastrukturu. Na odrážení útoku podle tiskové agentury TASS pracují IT specialisté strany i pracovníci úřadu Roskomnadzor, který má mimo jiné na starosti dohled na telekomunikace a informační technologie.
Podstatou útoku DDoS je systematické zahlcování cílového serveru velkým počtem dotazů, které jej vyřadí z provozu. Jaká hackerská skupina za sobotním útokem stojí, není zatím jasné.
Prezident Vladimir Putin již dříve obvinil Ukrajinu ze snahy destabilizovat situaci v období voleb. Páteční první den třídenních voleb mimo jiné provázely ukrajinské útoky na ukrajinských územích okupovaných Ruskem i v příhraniční ruské Belgorodské oblasti. Putin prohlásil, že ukrajinské akce nezůstanou bez odplaty.
Šéf kybernetického oddělení ukrajinské tajné služby SBU Illja Vitjuk podle serveru Ukrajinska pravda v pátek uvedl, že od začátku ruské invaze v roce 2022 odrazila SBU téměř 10 tisíc ruských kyberútoků, z toho většinu v prvotních fázích. Ruské tajné služby své agresivní působení v kyberprostoru zintenzivní, varoval Vitjuk; zároveň připustil, že SBU provádí v kyberprostoru své vlastní operace. K dnešnímu útoku na Jednotné Rusko se Ukrajina nepřihlásila.
Volby pokračují
V třídenních ruských prezidentských volbách, které pokračují druhým dnem, hlasovalo 59 procent voličů, uvedla podle státní tiskové agentury TASS ústřední volební komise. Jde o údaj k 23:10 moskevského času (21:10 SEČ).
Třídenní hlasování skončí v neděli, přičemž se očekává, že si v něm zajistí již pátý mandát současný vládce Kremlu Vladimir Putin.
Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová uvedla, že ve 29 volebních místnostech nacházejících se ve 20 ruských regionech byly v pátek a v sobotu zaznamenány snahy o narušení voleb. Jednalo se především o polití volebních uren barevnými tekutinami či snahy urny zapálit, dodala Pamfilovová. Podle ní byly útoky podniknuty na pokyny z Ukrajiny či některých dalších evropských zemí.
Volební komise na Krymu oznámila, že po dvou případech poškození volebních uren zelenou barvou zavedla ve volebních místnostech další bezpečnostní opatření.
„Aby nikdo nemohl poškodit a ovlivnit vůli obyvatel Krymu, bylo rozhodnuto, že policisté budou mít možnost prohlížet všechny velké tašky a balíčky, s nimiž voliči do místnosti přijdou,“ sdělila komise. Voliči také nebudou smět k urnám přistupovat s nápoji.
Ukrajinský Krymský poloostrov Moskva nelegálně anektovala v roce 2014. K incidentům s barvou ve volebních místnostech došlo v Simferopolu a v Jaltě. Pořádání ruského hlasování i na okupovaných územích Kyjev i Západ opakovaně odsoudily jako protiprávní.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv označil za „zrádce“ ty, kteří se pokusili urny zapálit nebo do nich vylít barvu. „Je to přímá pomoc těm zvrhlíkům, kteří dnes ostřelují naše města,“ uvedl v příspěvku na Telegramu s odkazem na útoky, o kterých v posledních dnech informovaly ruské úřady.
Ruské ministerstvo zahraničí dříve během dneška oznámilo, že Ukrajinci při ostřelování ruského města Belgorod zabili dva lidi a také shodili granát z bezpilotního letounu na hlasovací místnost v okupované části Záporožské oblasti. Informace nebylo možné nezávisle ověřit. Ruská diplomacie rovněž obvinila Kyjev, že se „teroristickými aktivitami“ snaží volby narušit.
Volební komise uvádí, že v Rusku je více než 112 milionů oprávněných voličů, mezi něž ruské úřady počítají i občany Ruskem okupovaných ukrajinských území. Další téměř dva miliony Rusů žijí v zahraničí. V první den voleb v pátek hlasovaly elektronicky více než čtyři miliony lidí; celkem se přitom k elektronickému hlasování na federální platformě přihlásilo 4,76 milionu voličů.
Ruský režim podle zahraničních médií usiluje o vysokou účast, která by legitimizovala další Putinovo působení v úřadě a ukázala jednotu národa, který se kvůli invazi na Ukrajinu ocitá ve stále větší mezinárodní izolaci.
Vysokou účast blížící se k 70 procentům registruje například Belgorodská oblast hraničící s Ukrajinou, kde v sobotu při ostřelování zahynuli dva lidé, či okupovaná ukrajinská území.
Jedenasedmdesátiletý Putin je u moci už 24 let. Díky postupnému zpřísňování režimu i nedávno přijatým zákonům, které zavedly dlouhé tresty odnětí svobody za kritiku ruského působení na Ukrajině i další prohřešky, se mu podařilo téměř úplně umlčet kritické hlasy v zemi.
O prezidentské křeslo se kromě Putina formálně ucházejí další tři kandidáti, jejichž funkcí je ale podle analytiků pouze vytvořit zdání konkurence. Nečeká se, že by získali více než jednotky procent. Hlasování skončí v neděli večer.
