„Účast je u nás poprvé rekordní, nebývalá, nikdy předtím taková nebyla - 77,44 procenta,“ prohlásila předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Podle agentury Reuters hovořila Pamfilovová o postsovětské historii Ruska.
Výrazně jinak ve volbách hlasovali Rusové žijící v České republice, vyplývá podle místního serveru Viněgret.cz z dat zveřejněných ústřední komisí. Rusové v Česku mohli hlasovat na konzulárním oddělení ruského velvyslanectví v Praze.
Nejvíce hlasů, téměř 60 procent, získal v této volební místnosti kandidát mladé ruské strany Noví lidé Vladislav Davankov, zatímco Putin pouze necelých 16 procent. Přes 21 procent hlasovacích lístků vhozených do uren v této místnosti bylo neplatných. Davankov podle serveru Meduza zvítězil také ve Varšavě, Haagu, Vilniusu, Jerevanu nebo v Haifě, kde hlasovali ruští emigranti.
Naopak Putin z evropských měst zvítězil například v Rize se ziskem 68 procenta hlasů nebo v Tallinnu, kde pro něj hlasovalo 75 procent voličů. V Sofii získal bezmála 60 procent hlasů.
Drtivě podle oficiálních výsledků vyhrál v Čečenské autonomní republice, kde získal bez jedné setiny 99 procent hlasů. Hlasování v Čečensku je však považováno za ještě spornější než ve zbytku Ruské federace, podotkla agentura DPA s tím, že ho provázely represe a nátlak.
Dlouholetý vládce Ruska podle očekávání směřuje k již pátému období v prezidentském úřadě. Sám Putin později uvedl, že jeho vítězství v prezidentských volbách ukázalo, že Rusko se ubírá správnou cestou a umožní mu také upevnit ruskou společnost.
V projevu Putin také poděkoval za účast v prezidentských volbách ruským občanům a zejména vojákům. Vítězství je podle něj projevem „důvěry“ a „naděje“, kterou do něj společnost vkládá. Nikdo podle něj Rusko nedokáže porazit, pokud bude „konsolidované“.
 |
Prioritou pokračujícího prezidentství bude podle Putina posílení armády a splnění úkolů spojených se speciální vojenskou operací, jak Moskva oficiálně nazývá svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusko v agresi pokračuje třetím rokem a podle Putina ruské jednotky mají na bojišti iniciativu a každý den si připisují územní zisky, uvedla agentura Reuters.
Ruský prezident nenaznačil žádnou změnu dosavadní strategie. Uvedl, že Rusko zváží, s kým bude jednat o míru na Ukrajině. Neurčitě se vyjádřil také k francouzskému návrhu klidu zbraní v době letní olympiády a varoval, že nasazení západních jednotek na Ukrajině by svět přivedlo na pokraj třetí světové války.
Ve svém vystoupení také zmínil zesnulého opozičního lídra Alexeje Navalného, který v únoru zemřel v trestanecké kolonii. Před kamerami vyslovil jeho jméno, což podle zahraničních novinářů nikdy nedělal. Jeho smrt, za kterou podle Západu může právě šéf Kremlu, označil za „tragickou událost“.
Také potvrdil, že před Navalného smrtí se jednalo o tom, že by mohl být součástí výměny vězňů, což už v únoru uvedl tým zesnulého opozičníka. Putin řekl, že podporoval myšlenku jeho výměny za „jisté osoby, které se nachází ve vězeňských zařízeních v západních státech“, uvedla agentura AFP. Podmínkou podle něj bylo, že se Navalnyj nebude moci do Ruska vrátit.
Putin nečelil žádné skutečné konkurenci. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé.
Volby provázely útoky i protesty
Do voleb zasáhl také konflikt Ruska a Ukrajiny, kdy v Záporožské oblasti, kterou Rusko zčásti okupuje, začala kvůli bojům hořet volební místnost, nikdo se nezranil.
Mnoho ruských voličů dopisovalo na lístky jméno nedávno zesnulého ruského opozičního představitele Alexeje Navalného, upozornil portál Meduza, který zveřejnil fotografie několika lístků zaslaných čtenáři. Další lidé psali na lístky vzkazy, v nichž vyzývali Putina k odchodu nebo k ukončení války na Ukrajině. V některých případech lidé lili do uren zelenou barvu ve snaze lístky znehodnotit.
Z Ruska přišly zprávy o volebních podvodech, včetně vhazování několika lístků najednou, nebo nátlaku vyvíjeného na voliče, upozornil ruskojazyčný server BBC, podle něhož byli k hlasování ve volbách nuceni například zaměstnanci státní správy.
Hlasování Moskva zorganizovala i na územích, která okupuje na Ukrajině. Po celou dobu hlasování zde pokračovalo ostřelování, uvedla BBC. Vypsání voleb na těchto územích už dříve důrazně odsoudily Kyjev nebo Varšava.
Zhodnotit míru falšování výsledků během letošních voleb je ale těžké, sdělil BBC Stanislav Andrejčuk z vedení organizace Golos, která se zabývá monitorováním svobody voleb. Tato prominentní ruská organizace totiž letos kvůli obavám z represí nevyslala do volebních místností nezávislé pozorovatele.
Mimo to průběh voleb doprovázely výrazné komplikace i v minulých dnech. Vládnoucí strana Jednotné Rusko v sobotu oznámila, že její internetové služby se staly terčem rozsáhlého kybernetického útoku DDoS.
Kyberútok stranu přiměl odstavit veškerou svou nekritickou digitální infrastrukturu. Na odrážení útoku podle tiskové agentury TASS pracovali IT specialisté strany i pracovníci úřadu Roskomnadzor, který má mimo jiné na starosti dohled na telekomunikace a informační technologie.
Podstatou útoku DDoS je systematické zahlcování cílového serveru velkým počtem dotazů, které jej vyřadí z provozu. Jaká hackerská skupina za sobotním útokem stojí, není zatím jasné.
Putin nemá konkurenty, jen to předstírají
Volební komise uvádí, že v Rusku je více než 112 milionů oprávněných voličů, mezi něž ruské úřady počítají i občany Ruskem okupovaných ukrajinských území. Další téměř dva miliony Rusů žijí v zahraničí. V první den voleb v pátek hlasovaly elektronicky více než čtyři miliony lidí; celkem se přitom k elektronickému hlasování na federální platformě přihlásilo 4,76 milionu voličů.
Ruský režim podle zahraničních médií usiloval o vysokou účast, která by legitimizovala další Putinovo působení v úřadě a ukázala jednotu národa, který se kvůli invazi na Ukrajinu ocitá ve stále větší mezinárodní izolaci.
Vysokou účast blížící se k 70 procentům registrovala například Belgorodská oblast hraničící s Ukrajinou, kde v sobotu při ostřelování zahynuli dva lidé, či okupovaná ukrajinská území.
Jedenasedmdesátiletý Putin je u moci už 24 let. Díky postupnému zpřísňování režimu i nedávno přijatým zákonům, které zavedly dlouhé tresty odnětí svobody za kritiku ruského působení na Ukrajině i další prohřešky, se mu podařilo téměř úplně umlčet kritické hlasy v zemi.
