Jagodovi potomci se od těch dob několikrát marně pokoušeli ruské soudy o potřebě rehabilitace přesvědčit. Jejich přání nejvyšší soud nevyslyšel ani ve čtvrtek. Zasedání bylo neveřejné, jak soudci své odmítavé stanovisko zdůvodnili, není známo. Oficiální zpráva jen uvádí, že na bývalého lidového komisaře vnitra se „rehabilitace nevztahuje“.
Vojenská přehlídka v Moskvě oslavila 'železnou vůli sovětského lidu' |
Jagoda byl dlouho věrným Stalinovým souputníkem, po revoluci v roce 1917 byl zástupcem zakladatele bolševické tajné služby Felixe Dzeržinského. Do čela lidového komisariátu (ministerstva) vnitra ho Stalin postavil v roce 1934. Za čtyři roky působení v čele obávané tajné policie Jagoda inicioval vznik sítě koncentračních táborů Gulag a stal se ústřední postavou vlny stalinských čistek.
Stejně jako mnozí jiní se ale nakonec Stalinovi sám znelíbil. Byl obviněn ze špionáže a vlastizrady a v březnu 1938 popraven. Stejný osud stihl v roce 1940 Jagodova nástupce Nikolaje Ježova a v roce 1953 Ježovova nástupce Lavrentije Beriju.
Nedostižný systém, vzpomíná šéf Putinovy kanceláře na sovětské kádry |
Bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov nechal v roce 1988 rehabilitovat dvacet lidí, kteří byli v roce 1938 odsouzeni spolu s Jagodou. Rehabilitační komise Komunistické strany Sovětského svazu tehdy vydala prohlášení, že „prokuratura SSSR nevznesla protest proti odsouzení Genricha Jagody, který byl rovněž souzen v tomto případu“.
