Pátek 10. května 2024, svátek má Blažena
130 let

Lidovky.cz

Rusko zajalo tři ukrajinské lodě. Provokovaly, tvrdí Kreml. Porošenko vyhlásil válečný stav

Svět

  8:23aktualizováno  15:50
KYJEV - Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pondělí podepsal výnos, který v zemi na 60 dní zavádí válečný stav. O jeho uvedení v platnost budou odpoledne jednat ukrajinští poslanci na mimořádném zasedání. S odvoláním na oznámení úřadu prezidenta o tom informovala ukrajinská média. Kyjev tak reaguje na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruské úřady zadržely tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 23 námořníků. Zraněni přitom byli tři ukrajinští námořníci.

Ruské stíhačky nad Černým mořem u Kerčského průlivu. foto: Reuters

Napětí na Krymu roste. Rusové obsadili ukrajinské lodě, Porošenko svolal válečný kabinet

Text výnosu v noci na pondělí schválila ukrajinská bezpečnostní rada. V případě, že ho ukrajinští poslanci potvrdí, vejde v platnost ještě v pondělí a bude platit do 25. ledna. Vyhlášení stanného práva by podle Porošenka neznamenalo omezení občanských práv a svobod ani plnou mobilizaci. Zálohy by nicméně měly být připraveny, dodal Porošenko podle agentury Unian na zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany. 

Situací se bude rovněž zabývat na mimořádném zasedání Rada bezpečnosti OSN, svolaná podle zdrojů agentury AFP na žádost Moskvy i Kyjeva.

Kreml okomentoval incident v Kerčským průlivu jako nebezpečnou provokaci, šéf ruské diplomacie Lavrov odsoudil údajné nebezpečné počínání Ukrajiny.

Náčelník generálního štábu Viktor Muženko v pondělí podle sdělení ministerstva obrany nařídil, aby byly veškeré ukrajinské ozbrojené síly uvedeny do stavu pohotovosti. Na moře podle vojenského serveru mil.in.ua míří veškeré lodě ukrajinského námořnictva.

Ukrajinský prezident také řekl, že v pondělí by měl o situaci v Černém moři, kde ruské speciální jednotky v neděli u poloostrova Krym zabavily tři ukrajinské lodě, jednat s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a s představiteli zemí Evropské unie.

Rusové zablokovali vstup do Azovského moře skrz Kerčský průliv obrovskou nákladní lodí.

Porošenko očekává, že parlament návrh na vyhlášení stanného práva schválí. Poslanci se na mimořádné schůzi sejdou v 17:00 SEČ, sdělil předseda parlamentu Andrij Parubij.

Agentura Unian připomněla, že stanné právo na Ukrajině může být zavedeno v případě ozbrojeného útoku nebo hrozby agrese a ohrožení nezávislosti nebo územní celistvosti státu. Úřadům, armádě nebo místním správám dává zvláštní pravomoci a může vést k omezení ústavních práv a svobod občanů.

Střelba na lodě

Ukrajinské námořnictvo v neděli oznámilo, že ruské speciální jednotky zabavily v Černém moři tři jeho lodě, přičemž při incidentu utrpěli zranění dva členové ukrajinské posádky. Ukrajinci obvinili Rusy, že na jejich lodě stříleli. Ruská tajná služba FSB, pod níž spadá i pohraniční stráž, později potvrdila, že ruské jednotky ukrajinská plavidla u poloostrova Krym zadržely. Informovala, že k jejich zastavení použila zbraně, přičemž byli zraněni tři příslušníci ukrajinského námořnictva.

Záběr ze srážky lodě ruské pohraniční stráže s ukrajinským remorkérem.

V pondělí náčelník generálního štábu Muženko podle agentury Unian uvedl, že na třech lodích bylo dohromady 23 ukrajinských námořníků a velení o nich nemá žádné zprávy. „Nic o nich nevíme, máme jen informaci o šesti zraněných, dva z nich byli zraněni vážně,“ řekl Muženko podle Unianu na zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany v brzkých ranních hodinách.

Rusko v Kerčském průlivu postavilo most vedoucí na anektovaný poloostrov Krym, otevřen byl letos v květnu. Podle stížností ukrajinské strany omezuje svobodnou plavbu z Černého do Azovského moře.

Ruské ministerstvo zahraničí zároveň obvinilo Ukrajinu, že incident úmyslně vyprovokovala, a proto si ještě dnes předvolá ukrajinského chargé d’affaires. Uvedla to mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

„Je jasné, že je to provokace, promyšlená ohledně času, místa a podoby,“ řekl agentuře RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin. „Cíle jsou jasné: ‚otřást‘ Ukrajinou vyhlášením stanného práva, zmobilizovat protiruské nálady na Západě a zpřísnit protiruské sankce,“ usoudil. „Je zjevné, že na tomto pozadí bude pro Porošenka snazší rozvinout předvolební kampaň,“ dodal.

Prezidentské volby na Ukrajině mají být v březnu příštího roku. V průzkumech veřejného mínění zatím vede šéfka opozice, bývalá premiérka Julija Tymošenková, která se podle těchto poznatků těší přibližně dvojnásobné podpoře voličů (v rozmezí 14 až 21 procent dotázaných) než nynější šéf státu. Značná část voličů je ale dosud nerozhodnutá.

Co by mohlo znamenat stanné právo?

Vyhlášení stanného práva může znamenat pro občany různá omezení, uvedl anglicky psaný list Kyiv Post. 

Po vyhlášení stanného práva bude na Ukrajině zakázáno provádět volby, stávky či masové akce, řada dalších omezení je ale opčních, tedy mohou, ale nemusí být přijata, upozornila agentura Interfax-Ukrajina.

Omezení podle Kyiv Post mohou zahrnovat zpřísnění bezpečnostních opatření a zavedení zvláštního režimu na klíčových místech ekonomiky a infrastruktury. Jejich seznam by měla schválit vláda. Občané mohou být nuceni vykonávat potřebnou práci. Každý práceschopný občan může být například nucen pracovat v obranném zařízení namísto svého běžného zaměstnání.

V případě nutnosti může stát převzít kontrolu nad majetkem soukromých, obecních či státních společností.

Stát by mohl pro válečné potřeby regulovat telekomunikační, rádiové a tiskárenské podniky a infrastrukturu, jakož i média a kulturní organizace. Omezení mohou postihnout radioamatéry a informovování přes počítačové sítě. Stát by také mohl použít tuto infrastrukturu k šíření informací určených ozbrojeným silám či obyvatelstvu.

Mohl by platit zákaz pokojných demonstrací, pochodů, shromáždění a dalších masových akcí.

Občané cizího státu, ohrožujícího Ukrajinu agresí či útokem, by mohli být podrobeni nucenému přemístění a internováni.

Mohou platit zvláštní pravidla pro výrobu a prodej silných léčiv, obsahující omamné a psychotropní látky. Vláda by mohla vypracovat jejich seznam.

Stát může omezit cestování svých občanů i cizinců.

Může platit zavedení policejní hodiny (zákazu vycházení), stejně jako zákaz prodeje alkoholu.

Občanům může být nařízeno u sebe ubytovat vojenský personál či civilisty, kteří uprchli ze svých domovů, vypočítal kyjevský deník.

Autor: