25. června 2019 17:57 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Sankce bolestivě zasáhly Írán. Lidé si nemohou dovolit téměř nic z dovozu, tvrdí expert

Íránci v ulicích Teheránu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Íránci v ulicích Teheránu. | foto: Reuters

PRAHA Po útoku na tankery a bezpilotní letoun v Ománském zálivu byly USA připravené vojensky zasáhnout proti Íránu, prezident Donald Trump akci nakonec odvolal. Místo toho přišly od USA další sankce. Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně ale věří, že diplomatické řešení je stále ve hře.

LN: Nejprve odvolaný plánovaný vojenský útok a poté uvalení dalších sankcí na Írán. Představitelé Íránu reagovali slovy, že diplomatická dohoda teď už není možná. Jde pouze o výhrůžky? 
Domnívám se, že diplomatická dohoda je stále možná a jde pouze o výhrůžky. Je tu celá řada signálů, že obě strany o dialog mají zájem. Faktem ale zůstává, že USA i Írán si vytváří nejsilnější možnou pozici pro další vyjednání. Nové sankce zasahují vysoké představitele Íránu, kteří mají v zahraničí umístěné vlastní finanční prostředky nebo majetek, tyto sankce můžou hlavní představitele režimu opravdu bolet. Americké požadavky jdou mnohem dál, než jsou Íránci schopni akceptovat, to ale neznamená, že není prostor pro další vyjednávání.

Íránská státní televize ukazuje záběry úlomků ze sestřeleného amerického drona.
Američané zveřejnili snímek lodi Kokuka Courageous. Šipky ukazují místa zásahu.

LN: Jak moc sankce škodí Íránu jako zemi? 
Z dlouhodobého hlediska extrémně. V posledních dvou letech íránská ekonomika zažívá neskutečně těžké časy, tamní měna, íránský riál, za poslední dva roky spadla zhruba na čtvrtinu až pětinu své původní hodnoty vůči důležitým zahraničním měnám. To vytváří silný tlak na domácí inflaci. Pro Íránce je teď extrémně drahé nakoupit cokoliv, co se do Íránu ze zahraničí dováží, ať už jde o elektrotechniku, automobily a podobně.

grafika Írán

LN: Má situace v Íránu vliv na tamní režim? 

V současné chvíli lze zaznamenat velké množství spíše sporadických demonstrací. Nespokojenost je především s ekonomikou země, ale přicházejí i politické požadavky. Íránci nemají v drtivé většině až takovou potřebu měnit jakýkoliv systém, dokud efektivně funguje. Pokud ale Írán ekonomicky zkolabuje, tak se může stát, že dojde i k politickým změnám. To by mohlo znamenat politický chaos v celém regionu.

LN: Myslíte si, že Írán by byl schopný přistoupit k původní jaderné dohodě?
Íránci chtějí zlepšit svoji ekonomiku a to půjde pouze, když budou odstraněny sankce. O jadernou dohodu jako takovou Íráncům příliš nejde. Jaderná dohoda ale vytváří pro Írán zajímavý vyděračský potenciál.

LN: Jaké spojence mají v regionu Američané a jaké Íránci?
V regionu je americkým spojencem číslo jedna Izrael, v muslimském světě je naprosto klíčovým spojencem Saúdská Arábie, která zároveň představuje regionálního rivala Íránu. To je něco, co výrazně určuje dynamiku politiky v Perském zálivu. Írán hraje roli regionální mocnosti, v lokálních oblastech dokáže velice dobře hájit své národní zájmy a podporovat své partnery, ať už to jsou oblasti v Jemenu, kde Írán podporuje různé kmeny v boji proti Saúdské Arábii, nebo podpora Hizballáhu v Libanonu a režimu Asada.

LN: Proč si Američané vybrali jako svou největší hrozbu v regionu právě Írán?
Je to dáno do velké míry historickým vývojem po takzvané islámské revoluci z roku 1979. Do té doby byl Írán klíčovým a dominantním partnerem USA. Najednou téměř ze dne na den byl americkým rivalem. Došlo totiž k obsazení americké ambasády, do dnešních dní nemají Američané diplomatické zastoupení v Íránu, to jsou důležité prvopočátky napětí.

LN: Jaké jsou další důvody?
Dalším důvodem je spojenectví USA se Saúdskou Arábií, které je založeno na výhodném obchodu pro obě země. Saúdská Arábie vyváží do USA nerostné suroviny, zvláště ropu. Naopak Američané vozí Saúdům zbraně. Írán hraje roli protiamerického, protisaúdského a protiizraelského aktéra. To Írán dostává na druhou stranu pomyslné barikády.

LN: V posledních dnech Írán vyhrožoval, že 7. července přestane dodržovat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, jaká z toho plynou rizika?
Vnímám to pouze jako diplomatickou výhrůžku. V íránském zájmu rozhodně není z dlouhodobého ekonomického nebo politického hlediska vyvíjet jaderné zbraně, protože by to celou zemi výrazně izolovalo. Poškodilo by to pozici Íránu v Perském zálivu. Na druhou stranu, je to jediná karta, která Íránu v diplomatické hře zůstává, a proto ji hraje. Očekával bych, že brzy od Íránu přijde například nabídka na zpomalení jaderného programu, ale výměnou za ekonomické benefity. Vypovězení smlouvy vnímám jako krajní prostředek nátlaku, až kdyby všechny ostatní možnosti selhaly.

LN: Jaká je podle vás pravděpodobnost, že se Írán s USA opravdu na něčem dohodne?
To nelze stoprocentně říct. Záleží na velkém množství faktorů. Za rok v USA budou prezidentské volby. Kdyby USA šly před volbou prezidenta do války, tak by to snížilo šance Trumpa na zvolení. Pokud Trump přijde s něčím, co by Írán akceptoval, tak to naopak výrazně pozdvihne jeho kredit. Dovedu si představit, že v řádech měsíců vznikne nějaký nový plán nebo dohoda.

LN: Takže čekáte postupné uvolňování vztahů?
Pokud obě strany udrží nervy, tak si dokážu představit, že napětí z dlouhodobějšího hlediska bude klesat. Vždy ale může eskalovat incidentem, jako bylo například sestřelení dronu.

Advantage Consulting, s.r.o.
LISAŘ - SEŘIZOVAČ

Advantage Consulting, s.r.o.
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 30 000 - 35 000 Kč