Čtvrtek 29. července 2021, svátek má Marta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Biden s Putinem hledali pravidla pro vztahy, ambasády se znovu zaplní. Došla řeč i na kybernetické útoky

Svět

  13:31aktualizováno  21:46
ŽENEVA (ŠVÝCARSKO) - Spojené státy a Rusko musí mít "určitá základní pravidla cesty". Takový byl podle amerického prezidenta Joea Bidena jeden z jeho hlavních vzkazů pro ruského prezidenta Vladimira Putina při jejich dnešním setkání v Ženevě. Biden řekl, že se mluvilo i o návrhu, aby jisté druhy klíčové infrastruktury byly mimo dosah kybernetických útoků.

Podívejte se i na naše další živé přenosy

Sledovat na iDNES.tv

Americký prezident se na úvod své tiskové konference dotkl také tématu kontroly zbraní. Dva lídři se podle něj v této věci dostali ke konkrétním bodům a dohodli se na spuštění „bilaterálního dialogu o stabilitě“. USA a Rusko by měly být schopny spolupracovat v oblastech, kde mají společné zájmy a vzájemné vztahy by měly být stabilní a předvídatelné, uvedl Biden.

Ruský prezident Vladimir Putin po skončení středečního americko-ruského summitu v Ženevě na tiskové konferenci oznámil, že se dohodl se svým americkým protějškem Joem Bidenem na návratu ruského velvyslance do Washingtonu a amerického ambasadora do Moskvy. Tón jednání s šéfem Bílého domu označil za konstruktivní, nikoli nepřátelský.

V Ženevě skončilo jednání amerického prezidenta Joea Bidena a jeho ruského protějšku Vladimira Putina, jehož se účastnily rozšířené delegace obou stran.  Oznámil to Bílý dům, podle něhož jde zároveň o konec středečního americko-ruského summitu. 

Oba velvyslanci byli začátkem roku povoláni ke konzultacím v důsledku rostoucího napětí ve vztazích mezi USA a Ruskem. „Vracejí se na místo své služby. Kdy se tak stane, je ryze technickou otázkou,“ prohlásil Putina.

Vladimir Putin a Joe Biden se setkali v Ženevě.
Setkání prezidentů dvou velmocí. Do Ženevy dorazil ruský prezident Vladimir...

Oba velvyslanci, ruský Anatolij Antonov a americký John Sullivan, se podle agentury TASS účastnili středeční druhé části americko-ruského summitu, ve které se k prezidentům připojily jejich delegace.

Šéf Kremlu dále oznámil, že Moskva a Washington zahájí jednání o možných změnách nedávno prodloužené smlouvy Nový START o kontrole jaderných zbraní.

Konzultace podle něj obě země zahájí také na téma kybernetické bezpečnosti. V této souvislosti Putin prohlásil, že „největší počet kybernetických útoků na světě pochází z prostoru Spojených států“. Washington naopak dlouhodobě z hackerských útoků proti USA viní Rusko.

Putin také řekl, že středeční jednání s Bidenem nebylo poznamenáno nepřátelstvím a že oba hlavní protagonisté vyjadřovali touhu pochopit stanoviska toho druhého.

Rozhovory v ženevské vile La Grange trvaly zhruba 3,5 hodiny. Biden poté místo schůzky opustil a před novináře by měl ještě ve středu předstoupit samostatně.

Úvodního jednání ve vile La Grange se kromě hlav států účastnili také ministři zahraničí Spojených států a Ruska Antony Blinken a Sergej Lavrov. Po přestávce se k nim připojili další členové obou delegací.

Za ruskou stranu jsou to podle agentury TASS mimo jiné náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov, Putinův poradce pro zahraničí politiku Jurij Ušakov či náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov.

Složení americké delegace podle televize CNN doplnili Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, šéf ruské sekce americké Národní bezpečnostní rady Eric Green či náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová.

Společné prohlášení

Americký prezident Joe Biden a jeho ruský protějšek Vladimir Putin ukázali, že i v čase zvýšeného napětí mezi svými zeměmi jsou schopni spolupracovat na dosažení sdílených cílů. Oba lídři to uvedli ve společném prohlášení vydaném po středečním americko-ruském summitu v Ženevě. Vyzdvihli v něm letošní prodloužení jedné z dohod uzavřených s cílem regulovat arzenál jaderných zbraní na obou stranách.

„Nedávné prodloužení dohody Nový START je příkladem našeho odhodlání ve věci kontroly jaderných zbraní. Dnes se znovu hlásíme k principu, že nukleární válka nemůže mít vítěze a nikdy nesmí být vedena,“ citovala z komuniké agentura Reuters.

Podle společného prohlášení Biden a Putin ukázali, že „i v časech napětí jsou schopni činit pokroky v našich sdílených cílech“. Jako společné zájmy uvedli snahu zajistit „předvídatelnost ve strategické sféře“ a omezování rizika ozbrojených konfliktů.

Jak to probíhalo

Parmelin prezidenty přivítal ve „městě míru“ Ženevě, a popřál jim plodné rozhovory. „Švýcarsko je poctěno tím, že vás může přivítat na tomto summitu, a je potěšeno, že může podpořit dialog a vzájemné porozumění,“ řekl Parmelin stojící mezi Bidenem a Putinem. „Přeji vám oběma, páni prezidenti, plodný dialog v zájmu vašich dvou zemí a světa,“ dodal.

Biden s Putinem si po stručném proslovu švýcarského prezidenta krátce potřásli rukou. Při uvítání na schodišti vily se oba státníci tvářili spíše vážně. Samotná vrcholná schůzka pak začala v knihovně vily z 18. století za přítomnosti ministrů zahraničí obou velmocí Antonyho Blinkena a Sergeje Lavrova. „Pane prezidente, chtěl bych vám poděkovat za iniciativu vedoucí k středeční schůzce,“ řekl Putin Bidenovi v prvních minutách věnovaných fotoreportérům. „Doufám, že naše setkání bude produktivní,“ řekl dále před fotografy a kameramany, kteří byli krátce vpuštěni na úvod jednání.

„Vím, že jste měl dalekou cestu. A mnoho práce. Přesto se v rusko-amerických vztazích nahromadilo mnoho otázek, které vyžadují diskusi na nejvyšší úrovni,“ pokračoval ruský prezident. „Já myslím, že je vždy lepší setkání tváří v tvář,“ odpověděl Biden, který se častěji než jeho protějšek pokoušel o úsměv před fotoreportéry.

Státníky nyní čekají několikahodinové rozhovory, po jejichž skončení by měli Biden a Putin večer, každý zvlášť, vystoupit před novináři. Americký prezident do Ženevy přicestoval už v úterý odpoledne, kdy ho přivítal prezident Parmelin. Putin ve středu odjel z letiště hned po příletu; podle deníku Neue Zürcher Zeitung (NZZ) si oficiální uvítání nepřál. Na místo jednání ruský prezident následně dorazil jako první. Prezidentský summit začal krátce před 13:30 po příjezdu Bidena z hotelu.

Hlavy velmocí mají hovořit o dvoustranných vztazích, o strategické stabilitě, o urovnání regionálních konfliktů nebo o boji s koronavirovou pandemií. Mezi další témata rozhovorů by měly patřit také klimatické změny, ruská vojenská aktivita u ukrajinských hranic, počítačová kriminalita nebo pokus o otravu ruského opozičního předáka Alexeje Navalného.

Jde o první setkání prezidentů obou velmocí s aktuálně velmi chladnými vzájemnými vztahy od Bidenova převzetí úřadu letos v lednu. Je to rovněž první rusko-americký summit od července 2018, kdy se Putin setkal s tehdejším šéfem Bílého Domu Donaldem Trumpem v Helsinkách.

Vzhledem k napjatosti vztahů pozorovatelé od středečního summitu neočekávají konkrétní výsledky. Washington prohlašuje, že jeho cílem je naladit stabilní a předvídatelné vzájemné vztahy. Pro Moskvu je podle expertů setkání především otázkou prestiže.

Washington v posledních letech uvalil sankce na vysoké ruské činitele kvůli řadě sporů, jež se týkají anexe Krymu z roku 2014, obvinění ze zasahování do amerických voleb, či rozsáhlých kybernetických útoků proti americkým firmám a úřadům, za nimiž podle Washingtonu stojí hackeři spojení s Moskvou. Ta však obvinění odmítá a tvrdí, že celým Západem zmítá protiruská hysterie.

Novinářské tlačenice

Oba prezidenti si na začátku odpoledne nejdříve u vchodu do historické vily na břehu Ženevského jezera potřásli rukama a po „celkem trapné“ chvilce se odebrali dovnitř, popisuje začátek setkání zpravodajka britské stanice BBC. Biden s Putinem pak usedli v bohatě zdobené knihovně za přítomnosti svých ministrů zahraničí, kam byli na chvíli vpuštěni i zástupci médií.

„Oba muži seděli s kamennými tvářemi a v tichosti, zatímco zástupci zpravodajských médií se přetlačovali, aby se dostali dovnitř,“ shrnul tuto část schůzky deník The New York Times (NYT). Zpravodajka americké televize CBS Christina Ruffiniová na twitteru uvedla, že „masivní klubko“ ruských novinářů přitom zabránilo ve vstupu člověku, který měl zprostředkovávat audiozáznam pro americká média. „Ať se tyhle věci plánují sebevíc (a že se plánují hodně), v daný den se nakonec vždycky něco vymkne kontrole,“ komentovala situaci Ruffiniová.

Tajemník Svazu ruských žurnalistů Timur Šafir naopak podle ruské tiskové agentury RIA obvinil z neomaleného chování americké novináře. „Šlapat jiným po nohách, odrážet je lokty, pokoušet se lézt jim přes hlavy, to bez ohledu na význam události neslouží ke cti nikomu - tím méně našim americkým kolegům,“ prohlásil Šafir.

Ruské obvinění zmiňuje i deník NYT, podle kterého se ovšem zdálo, že ruská strana měla v knihovně výrazně více než 15 lidí, což byl dohodnutý maximální počet. Pracovníkům Bílého domu se naopak údajně podařilo dostat dovnitř jen devět zástupců amerických médií.

Reportérka webu Politico Anita Kumarová boj o místo v dějišti summitu hodnotila jako nejchaotičtější novinářskou strkanici na akci spojené s americkým prezidentem za skoro deset let. „Ruská bezpečnost křičela na novináře, aby šli ven, a začala do nich strkat. Novináři a činitelé Bílého domu naopak křičeli, ať na nás ruská bezpečnost přestane sahat,“ napsala. Podle NYT jeden z amerických reportérů skončil na zemi. Chaotické chvíle při podobných událostech prý nejsou neobvyklé, avšak scény ve vile La Grange, „v tomto za normálních okolností bukolickém prostředí, byly obzvláště nepříjemné“.

Biden ani Putin podle všeho během úvodních momentů prakticky neodpovídali na otázky, které na ně reportéři pokřikovali. Yamiche Alcindorová z televize PBS na twitteru uvedla, že americký prezident se jednu chvíli podíval přímo na novináře, který se jej tázal, zda Putinovi důvěřuje, a že souhlasně pokývl hlavou. To ovšem vzápětí rozporovala mluvčí Bílého domu Kate Bedingfieldová.

„Byla to chaotická skrumáž, kde novináři křičeli jeden přes druhého. Prezident zcela zjevně nereagoval na žádnou konkrétní otázku, nýbrž přikyvoval na výraz uznání médiím obecně,“ napsala mluvčí na twitteru.

Na Putina zase mířila například otázka, proč se bojí vězněného ruského opozičníka Alexeje Navalného, kterého před několika měsíci v Rusku otrávili nervovým jedem. Ruský prezident údajně nereagoval. „Putin mě slyšel a neodpověděl. Biden mi poslal úsměv od ucha k uchu,“ napsala reportérka agentury Bloomberg Jennifer Jacobsová.

Autor:

LETNÍ SOUTĚŽ: Přidejte svůj tip na výlet a hrajte o jednu z 10 krásných cen
LETNÍ SOUTĚŽ: Přidejte svůj tip na výlet a hrajte o jednu z 10 krásných cen

Vkládejte svoje tipy na výlety s dětmi a vyhrávejte hodnotné ceny po celé léto. Sdílejte svoje oblíbená místa, hodnoťte tipy ostatních, hrajte o...