Protesty v Ženevě: k vidění jsou transparenty o odzbrojování a vyšetření otravy Navalného |
„Mrzí mě, že dialog mezi Ruskem a Spojenými státy neexistuje. Je to vina obou stran. To, že Putin a Biden mohli jednat tete-a-tete, je ale důležité,“ říká pro server Lidovky.cz Viktor Mizin, diplomat podílející se na sovětsko-amerických jednáních o jaderném odzbrojení a vedoucí vědecký pracovník Centra euroatlantické bezpečnosti Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů.
  |
„Když se Gorbačov a Reagan v listopadu 1985 setkali v Ženevě, byl jsem členem sovětské delegace. Americký vyjednavač Maynard Glitman nás zavedl do vinného sklípku. Zavtipkoval jsem si tam, že to je asi poprvé, co se Američané a Sověti ocitli spolu v bombovém krytu. Přál bych si, aby taková nenucená atmosféra v Ženevě panovala i tentokrát,“ dodává diplomat.
Dvě témata na stole
Rusko-americké vztahy degradovaly v posledních letech natolik, že bylo předem prakticky vyloučeno, aby Biden s Putinem hned na první schůzce přišli ke kompromisu ohledně syrského konfliktu, íránského jaderného programu či ukrajinské problematiky. Vztahy obou států nyní definují dvě témata: jaderné odzbrojení jako základní kámen a normalizace diplomatických vztahů jako dosažitelný cíl.
„Doufám a očekávám, že summit alespoň trochu přispěje ke stabilizaci vztahů Ruska a USA, aby se už nezhoršovaly,“ sdělil webu Lidovky.cz amerikanista a bývalý šéf pobočky tiskové agentury TASS ve Washingtonu Andrej Šitov. Jako hlavní bod rusko-amerických vztahů vidí právě strategickou stabilitu v oblasti jaderných zbraní s perspektivou podpisu nové odzbrojovací smlouvy. „Minimální výsledek, který summit snad přinese, je shoda na zahájení dialogu o strategické stabilitě a kontrole jaderného zbrojení,“ dodává.
Podle Šitova si akutní řešení žádalo obnovení diplomatických kontaktů, návrat velvyslanců na zastupitelské úřady a otevření amerických konzulátů v Rusku.
Prostor pro shodu minimální
Diplomatické vztahy mezi velmocemi jsou omezeny na minimum. Vydávání víz ruským občanům bylo zastaveno. Ruský velvyslanec Anatolij Antonov opustil USA koncem letošního března, šéf americké diplomatické mise v Rusku John Sullivan odletěl koncem dubna. Právě na návratu ambasadorů se nakonec hlavy států dohodly. Kdy to ale bude, zůstává nejasné.
Absence důvěry mezi USA a Ruskem, ale i osobně mezi Bidenem a Putinem, je klíčovým problémem, který může zmařit křehké pokusy o normalizaci vztahů. Šitov se ale nedomnívá, že nedůvěra může ovlivnit krajní meze, které byly na summitu vytyčeny. „Červené linie jsou červené, aby všem bylo jasné, že je překročit nelze. Důvěra tu nehraje roli. Jde o pud sebezáchovy,“ vysvětluje amerikanista.
Putin čeká marně, že Spojené státy projeví respekt, Rusko hraje sekundární roli, říká odborník |
„Nemyslím si, že schůzka Bidena a Putina něco přinese. Prostor pro shodu je minimální,“ říká pro server Lidovky.cz Alexandr Gnězdilov, člen federálního politického výboru ruské liberální strany Jabloko. Důvod vidí v politice Kremlu, který není schopen dodržet jakoukoliv dohodu.
„Pro obnovení důvěry je důležitá politická alternace, když k moci mohou přijít noví lidé, kteří začnou budovat rozbité vztahy od začátku. V Rusku je tomu naopak. V roce 2020 Putin anuloval svá předchozí funkční období a může vládnout doživotně. Problémem tohoto summitu je to, kdo tam byl a jaké má ve skutečnosti záměry,“ uzavírá ruský opoziční politik.
