Slovenská koalice se dál rozpadá. Přinášíme čtyři klíčové otázky a odpovědi o trablech Matovičovy vlády

Slovenský ministr hospodářství Sulík podal demisi. Chce tím pomoct řešení vládní krize

Sulík svou rezignací reagoval na nedělní prohlášení premiéra Igora Matoviče, který podmínil svou vlastní demisi splněním několika podmínek, mimo jiné Sulíkovým odchodem. 

Zároveň dal ale premiér najevo, že by rád působil v případné nové vládě. Jak v pondělí uvedly některé slovenské sdělovací prostředky, pohrává si Matovič údajně s myšlenkou, že by obsadil nově zřízenou pozici vicepremiéra pro boj s korupcí. Své přání měl už sdělit i dosavadním partnerům.

Slovenský premiér Matovič je ochotný podat demisi, má ale několik požadavků. Jedna strana je již odmítla

Během aktuální vládní krize, která vypukla před dvěma týdny, již rezignovali čtyři členové vlády. Před Kolíkovou a Sulíkem ohlásili demisi ministři zdravotnictví Marek Krajčí a šéf resortu práce a sociálních věcí Milan Krajniak. Krajčí čelil dlouhodobé kritice za to, jak jím vedené ministerstvo řešilo koronavirovou pandemii v zemi. Krajniak odůvodnil své rozhodnutí snahou zachránit koalici. 

Níže nabízíme otázky a odpovědi o potížích slovenské vlády.

1. Je příčinou krize pouze nákup vakcíny Sputnik V?
Její objednávka pouze vyhrotila vztahy v koalici, které byly už předtím napjaté. Premiér Matovič objednal v Rusku dva miliony dávek Sputnik V, přestože nejmenší vládní strana Za ľudí to předtím v rámci koalice vetovala. Odůvodňovala to tím, že na Slovensku by mělo být očkováno pouze látkami schválenými Evropskou lékovou agenturou (EMA).

Ve skutečnosti se ovšem zejména názory Matoviče a Sulíka už dlouhodobě rozcházely. Zatímco premiér chtěl bojovat proti pandemii co nejdelším lockdownem, chtěl Sulík minimalizovat jeho dopady na malé a středně velké firmy. Premiér následně šéfa SaS veřejně vinil z toho, že údajně „sabotuje“ jeho snahu vyhrát boj s nákazou, mimo jiné tím, že prý včas nezajistil dodávku testovacích sad.

2. Mohl by Matovič vládnout i bez liberálů?
Jestliže by Sulíkova SaS skutečně odešla z koalice, měla by zbytková trojčlenná koalice těsnou většinu. Premiér by se tím ale vzdal svého původního cíle mít v Národní radě ústavní většinu, jež mu měla pomoct přijmout zákony nutné pro boj s korupcí.

Není ovšem vyloučeno, že by po SaS velmi rychle opustila vládu i strana Za ľudí, která už nyní čelí odchodu několika členů svého poslaneckého klubu. Pak už by ovšem Matovič vlastní většinu neměl.

3. Pokud by premiér skončil, kdo by ho mohl nahradit?
Nejčastěji bývá skloňováno jméno ministra financí Eduarda Hegera. I on je členem Matovičova hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OľaNO), navíc by byl zřejmě přijatelný i pro zbývající vládní strany, včetně Sulíkovy SaS. Otázkou ale je, do jaké míry by se Hegerovi dařilo udržet si nezávislost od svého dominantního předchůdce.

4. Jak pravděpodobné jsou na Slovensku předčasné volby a kdo by v nich případně uspěl?
Jedna z mála věcí, na níž se strany stávají koalice dokážou ještě shodnout, je, že se chtějí vyhnout novým volbám. Pokud by na ně došlo, přišla by stávající koalice nejenom o většinu, ale například nejmenší vládní strana, uskupení Za ľudí založené bývalým prezidentem Andrejem Kiskou, by se zřejmě do parlamentu nedostalo.

Vítězem předčasných voleb by tak nejspíš byla nová strana Hlas – sociálna demokracia. Loni na jaře ji založil bývalý premiér Peter Pellegrini, jenž byl předtím dlouholetou oporou strany Smer – sociálna demokracia.

Pellegriniho straně předpověděl březnový průzkum agentury AKO necelých 25 procent hlasů. Na druhém místě by se 14 procenty skončila SaS a až na následujícím premiérovo hnutí OľaNO se 13 procenty. Třetí vládní strana Sme rodina předsedy parlamentu Borise Kollára by získala necelých šest procent hlasů. Strana Za ľudí by nepřekonala pětiprocentní hranici.