Policie už ve čtvrtek oznámila, že obvinila expremiéra Roberta Fica za to, že se zastal poslance, kterého soudy potrestaly za protiromské výroky. Kiska i Fico jsou před únorovými parlamentními volbami předsedové dvou nejpopulárnějších stran v zemi, oba se ale spolu opakovaně dostali do sporů. Fico s Kiskou v roce 2014 prohrál souboj o funkci prezidenta.
Policie uvedla, že vyšetřovatel obvinil Kisku 3. prosince jako organizátora daňového podvodu. „Dopustit se ho měl jako jednatel obchodní společnosti v letech 2013 a 2014. Podvod souvisí s účtováním daňových dokladů na předvolební a volební prezidentskou kampaň do účetnictví společnosti, přičemž tato činnost nebyla předmětem její podnikatelské činnosti,“ informoval mluvčí policejního prezidia Michal Slivka. Dodal, že policie Kisku obvinila hlavně na základě znaleckých posudků, výslechů svědků a jiných důkazů.
Vyšetřovatelé v kauze už dříve obvinili dlouholetého jednatele KTAG Eduarda Kučkovského.
„Moje obvinění je špinavá politická kampaň a je důkazem politického vydírání a mafie, která ovládá Slovensko,“ reagoval na obvinění Kiska, jehož pětiletý prezidentský mandát skončil v polovině června. Ještě v únoru Kiska jako prezident řekl, že v daňové kauze KTAG očekává po skončení výkonu funkce hlavy státu své stíhání. Podle slovenské ústavy lze prezidenta během výkonu mandátu stíhat jen za vlastizradu nebo za úmyslné porušení ústavy.
Kiska nyní tvrdí, že za jeho stíháním je šéf nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie Fico, vůči kterému se exprezident dlouhodobě vymezuje. Kiska například odmítl Ficovy ambice stát se předsedou ústavního soudu a po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka vybídl k předčasným volbám nebo k rozsáhlé rekonstrukci vlády. Následně Fico ve snaze o řešení vzniklé politické krize rezignoval na post premiéra.
„Fico pokračuje ve své mstě. My pokračujeme v boji za očištění státu od této mafie. Já se Fica nebojím, jednou jsem ho už porazil a porazím ho znova,“ řekl Kiska odpoledne na tiskové konferenci. Odmítl, že by vědomě nechal do účetnictví firmy zahrnout neoprávněné náklady.
Exprezidenta zastupuje advokát a bývalý ministr vnitra i spravedlnosti Daniel Lipšic, který zpochybnil tvrzení policie, že propagace Kisky nebyla předmětem podnikání firmy KTAG. Kiska v souvislosti s financováním kampaně uzavřel s firmou KTAG smlouvu, na jejímž základě měla KTAG také nárok na příjmy například z Kiskových placených přednášek. Podle Lipšice tak KTAG získala asi 60.000 eur (1,53 milionu eur).
Bývalý prezident po skončení prezidentského mandátu založil stranu Za lidi, která je po Směru-SD nyní druhou nejpopulárnější politickou stranou na Slovensku.
Daňový úřad při dřívější kontrole neuznal KTAG náklady vynaložené na Kiskovu propagaci a společnosti doměřil daň z přidané hodnoty, později také daň z příjmů v celkovém objemu několika desítek tisíc eur. Následně KTAG podala sérii opravných daňových přiznání.
Policie už v minulosti prověřovala pochybení KTAG. Vyšetřování ale ukončila s odůvodněním, že trestnost činu zanikla. Slovenský trestní zákon totiž umožňuje u některých daňových deliktů dodatečně zaplatit daň i během policejního vyšetřování, aniž by viníkovi hrozilo stíhání, což KTAG učinila. Obnovit vyšetřování daňového deliktu KTAG policii nařídila prokuratura.
Profil Andreje Kisky- Milionář a filantrop Andrej Kiska byl zvolen prezidentem 29. března 2014, úřadu se ujal jako čtvrtý prezident v historii samostatné Slovenské republiky 15. června 2014. Vloni v květnu oznámil, že již nebude usilovat o znovuzvolení, ale že hodlá zůstat v politice. Pětiletý mandát v úřadu hlavy státu skončil Kiskovi v polovině června, ve funkci ho nahradila právnička Zuzana Čaputová, kterou Kiska v předvolební kampani podpořil.
- Po skončení prezidentského mandátu se Kiska podílel na založení politické strany Za lidi, jejímž předsedou byl zvolen na ustavujícím sněmu 28. září. S novou stranou chce dosáhnout v parlamentních volbách, které se na Slovensku uskuteční 29. února příštího roku, dvouciferného výsledku. Strana Za lidi se v listopadovém průzkumu veřejného mínění agentury AKO zařadila v žebříčku popularity na druhé místo za nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD) někdejšího premiéra Roberta Fica, vůči kterému se Kiska dlouhodobě vymezuje.
- Kiska inicioval možnost vytvoření velké předvolební koalice jako protiváhy stávající vládě a krajně pravicové straně Kotlebovci - Lidová strana Naše Slovensko. Vytvoření velké koalice ale předáci několika stran již odmítli. Kiskova strana Za lidi však přistoupila k neformálnímu bloku neparlamentních stran Progresivní Slovensko (PS)/Spolu a Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), jejichž preference dohromady činí 28 procent. Strany se dohodly, že na sebe nebudou vzájemně útočit a vyloučily spolupráci se dvěma ze tří nynějších vládních stran, jakož i s extremisty.
- Letos v květnu dostal Kiska od parlamentního výboru pro neslučitelnost funkcí pokutu za to, že nepřiznal údajný závazek vůči své rodinné firmě KTAG, která mu financovala kampaň. Parlamentní výbor mu uložil pokutu ve výši tří měsíčních platů, přičemž mzda hlavy státu včetně náhrad přesahuje částku 13.000 eur (331.500 korun) měsíčně a Kiska od nástupu do prezidentského úřadu v roce 2014 plat rozdával rodinám v nouzi.
- Zmíněná pokuta souvisela s financováním Kiskovy prezidentské kampaně firmou KTAG před prezidentskými volbami v roce 2014. Firma tyto výdaje zahrnula do účetnictví, kvůli čemuž musela doplatit daně a čelí vyšetřování. Policie v této daňové kauze dříve obvinila jednoho z jednatelů KTAG. Kiska podal proti rozhodnutí parlamentního výboru pro neslučitelnost funkcí stížnost k slovenskému ústavnímu soudu, který vysokou pokutu zrušil. Kiska v reakci uvedl, že pokuta byla mstou nejsilnější vládní strany Směr-SD. Slovenská policie Kisku v souvislosti s firmou KTAG podle listu SME obvinila. Kiska v reakci zaslané ČTK stíhání označil za politickou kampaň.
- Do prezidentských voleb šel Kiska jako nezávislý kandidát a svou předvolební kampaň si financoval sám. Během kampaně se vymezoval vůči tradičním politikům a mnozí Slováci mu dávali za pravdu. Čelil i kritice za nedostatek politických zkušeností a premiér Robert Fico ho ve vyhrocené kampani označil s ohledem na jeho podnikatelské aktivity za lichváře a za osobu blízkou scientologům. Navzdory tomu skončil v prvním kole voleb těsně za favorizovaným Ficem a v druhém kole překvapivě zvítězil s výrazným náskokem. Svůj hlas mu dalo 59,38 procenta voličů.
- Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ale například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů. Kiska toho využil zejména v soudnictví, jehož stav kritizoval v předvolební kampani. Až u soudu například skončilo Kiskovo odmítání jmenovat některé ústavní soudce.
- Proevropský Kiska se s Ficem dostal několikrát do otevřeného sporu. Na rozdíl od Fica je Kiska kritikem Ruska kvůli válce na Ukrajině, podporuje protiruské sankce a kritizoval vládu, že nevyhostila ruské diplomaty v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii. V migrační krizi se vyslovil pro pomoc uprchlíkům. Slovensko pod vedením Fica odmítlo přerozdělování uprchlíků na základě povinných kvót mezi členské země EU a toto rozhodnutí napadlo u unijního soudu.
- Další spor mezi Kiskou a Ficem propukl v listopadu 2017 kvůli využívání vládní letky ke Kiskově přepravě za rodinou do Popradu. Kiska tehdy řekl, že o využívání vládních letounů ho z důvodu jejich nízké vytíženosti požádal sám ministr vnitra, který zase tvrdil, že tím mínil pouze pracovní cesty.
- Oba muži se střetli i po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně loni v únoru. Kiska vyzval k předčasným volbám nebo rekonstrukci vlády a Fico to označil za volání po převratu. Nakonec ale podal demisi sám a Kiska poté odmítl první variantu vlády, kterou mu nabídl Peter Pellegrini, a odsouhlasil mu až druhý návrh.
- Kiska také odmítl Ficovy ambice stát se předsedou ústavního soudu. Proti Ficově nástupu k soudu se před březnovými prezidentskými volbami postavila také Čaputová. Kiska nařkl Fica, že mu vyhrožoval v době, kdy se expremiér snažil dostat do čela ústavního soudu. Případem se zabývala elitní jednotka policie, která vyšetřování zastavila. Podle vyšetřovatele nebylo prokázáno, že by se v případu údajného vydíraní tehdejšího prezidenta Kisky stal trestný čin.
- Kiska se narodil 2. února 1963 v Popradu a po absolvování elektrotechnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě pracoval jako projektant. Počátkem 90. let odjel na rok a půl pracovat do USA, kde mimo jiné prodával v obchodu na benzinové pumpě. Po návratu na Slovensko začal podnikat. Nejprve se zabýval dovozem šperků a obchodováním s nimi. V roce 1996 spolu se svým bratrem a bratrancem založil společnost Tatracredit. Ta provozovala katalogový obchod Triangel, nabízející zboží na splátky, a později také úvěrovou společnost Quatro. V roce 2005 své podíly ve zmíněných firmách prodal slovenské Všeobecné úverové bance. Na prodeji vydělal v přepočtu přes deset milionů eur. Přibližně desetinu této sumy následně věnoval na rozjezd nadace Dobrý anděl.
- Kiska, který v roce 2017 vybídl k opatřením na pomoc párům stejného pohlaví, je podruhé ženatý. Z prvního manželství má dvě děti, z druhého má děti tři. Poslední syn Martin se mu narodil v roce 2017.
- Letos v září podstoupil v bratislavském specializovaném zdravotnickém zařízení operaci kvůli srdeční arytmii.
|
