Proti bylo Slovensko spolu s Českem, Maďarskem a Rumunskem. Finsko se zdrželo.
„Slovensko nemíní respektovat povinné kvóty. Podáváme žalobu k soudu v Lucemburku,“ uvedl Fico po zasedání vlády, která se rozhodnutím ministrů vnitra zemí EU zabývala. Dodal, že Slovensko se záměrně nepodřídí rozhodnutí o kvótách a v této záležitosti se vystaví proceduře EU ohledně porušení unijního práva. Lhůta na podání žaloby je podle něj zhruba dva měsíce od zveřejnění rozhodnutí ministrů vnitra evropské osmadvacítky o kvótách.
„Poprvé v historii se stalo, že v závažné věci, která se týká lidí, se rozhodlo většinou. Jako suverénní země odmítáme diktát většiny v tak citlivém tématu. Myslíme si, že jsme se měli dohodnout jednomyslně na zasedání premiérů a hlav států,“ řekl Fico a zopakoval svůj dřívější názor, že kvóty migrační krizi v Evropě nevyřeší a že vyústí v blamáž.
‚Německo ukazuje aroganci moci.‘ Slovenský tisk kritizuje schválení kvót |
Slovenský premiér soudí, že spor o kvóty rozhodne také o dalším fungování EU. „Nemůžeme si dovolit, aby Evropa fungovala na principu většiny proti menšině. Velké země pak budou rozhodovat, co se bude dít v malých zemích. To je konec Evropy,“ uvedl Fico.
Bratislava se dlouhodobě staví proti rozmístění běženců v EU na základě povinných kvót. Podle Fica migranti nechtějí zůstat na Slovensku, jejich cílem jsou prý ekonomicky vyspělejší země jako Německo či Francie.
Kvóty kritizovalo také Česko, premiér Bohuslav Sobotka ve středu ovšem uvedl, že nechce žalobami proti kvótám na přerozdělování uprchlíků dále stupňovat napětí v unii.
Média: Rozervanost Unie nevěstí nic dobrého
Rozhodnutí ministrů vnitra EU je problematické, míní dánský list Berlingske Tidende.„Určitě není optimální řešení nutit čtyři členské země přijmout uprchlíky na základě nařízení o kvótách, jak k tomu došlo na schůzce ministrů vnitra a spravedlnosti v úterý večer. To se nikdy dřív nestalo a zkuste představit, jak to bude vypadat, až se budou uprchlíci rozdělovat do zemí, které je nechtějí přijmout a kde pravděpodobně ani oni sami nechtějí skončit,“ napsal dánský list Berlingske Tidende. „Ačkoli je možné... použít k prosazení návrhu kvalifikované většiny, jen velmi málo lidí si myslelo, že velké země tak učiní v otázce, která je tak důležitá pro národní sebeurčení,“ dodal.
„Je důležité, že summit EU nebude již zatížen relativně méně naléhavou otázkou rozdělení 120 000 žadatelů o azyl. Na pořadu jednání jsou zásadnější problémy. Ovšem to, že se nejprve konalo hlasování (na schůzce ministrů vnitra EU), je náznakem hlubokých neshod v azylovém procesu,“ uvedl belgický deník De Standaard. „Nyní máme přece jen nějaké rozhodnutí, ale rozervanost EU nikdy nebyla tak jasně viditelná. To nevěstí nic dobrého, protože jen solidarita a větší disciplína při realizaci dohodnutých pravidel mohou dát naději, že azylovou krizi bude možné zvládnout. Politická hořkost vyplývající z násilných rozhodnutí a prohraných bitev nepřispívá k ničemu,“ dodal.
Finský deník Hufvudstadsbladet připomněl, že Finsko se v úterý zdrželo hlasování proto, že podle něj musí být přijímání uprchlíků dobrovolné. Helsinky již dříve uvedly, že jsou připraveny přijmout 2400 uprchlíků, jak stanovila Evropská komise. „Finský vládní program zdůrazňuje, že rozdělování uprchlíků musí být na základě dobrovolnosti. Proto se ministr vnitra Petteri Orpo zdržel hlasování,“ napsal list Hufvudstadsbladet, který vychází ve švédštině.
