Místní média v pondělí informovala, že cesta k exhumaci je nyní otevřená a její datum by podle deníku ABC mohla vláda oznámit už v pátek po svém pravidelném zasedání.
Španělé protestovali proti amnestii Frankových zločinů. Jiní na podporu diktátora hajlovali |
Španělský nejvyšší soud už minulý týden povolil přemístění ostatků z památníku, kde je pohřbeno i na 34 000 obětí z obou táborů občanské války rozpoutané v roce 1936 Francovým pučem.
Dosud ale nebylo jasné, zda věc může zvrátit únorové předběžné opatření madridského soudce. Ten pozastavil platnost povolení od místní radnice kvůli rizikům, která podle něj může představovat nadzvednutí dvoutunového Francova náhrobku.
Nejvyšší soud ale v pondělí zveřejnil verdikt, v němž se uvádí, že exhumace nepotřebuje místní povolení, protože byla schválena vládou.
Přemístění ostatků generála Franca, který stál v čele Španělska od roku 1939 do své smrti 20. listopadu 1975, schválila loni socialistická vláda premiéra Pedra Sáncheze, poté ji potvrdil parlament a vláda posléze stanovila její termín na 10. června. Pár dní před tím ji ale nejvyšší soud pozastavil, než rozhodne o stížnosti rodiny. To udělal minulý týden.
O přemístění Francových ostatků se vedou spory už řadu let. Dřívější pravicové vlády ji odmítaly a předchozí kabinet lidovců ji neprovedl, ač ho k tomu v nezávazné rezoluci v roce 2017 vyzval parlament. Nynější vláda ji schválila proto, že se stejně jako řada Španělů domnívá, že Údolí padlých má být důstojným památníkem obětem občanské války, v níž za tři roky zemřelo na půl milionu lidí.
Frankovy ostatky by se měly stěhovat, rozhodla komise |
Z pondělního zveřejněného verdiktu soudu též plyne, že španělská vláda měla právo změnit místo nového pohřbení ostatků. Vláda totiž dala původně rodině na vybranou a ta určila rodinnou hrobku v katedrále Panny Marie Almudenské v Madridu.
To ale kabinet odmítl s obavami, aby se katedrála v centru metropole, hojně navštěvovaná i turisty, nestala místem manifestací oslavujících frankistickou diktaturu. Franco má totiž v zemi stále své příznivce, kteří ho obdivují mimo jiné jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil zemi bojů ve druhé světové válce.
Jako místo pohřbení Francových ostatků vláda vybrala státní hřbitov na madridském předměstí El Pardo, kde je pohřbena například Francova manželka Carmen Polová, několik ministrů Francova režimu či diktátor Rafael Trujillo z Dominikánské republiky. Podle soudu měla vláda právo určit místo pohřbení Francových ostatků sama, protože rodina ve stanovené lhůtě nevybrala jiné místo než madridskou katedrálu.
