Přeživší z Hirošimy se bojí, že svět zapomene. Svého rozhodnutí nakonec litovali i piloti bombardérů |
Nagasaki je jedním z nejstarších přístavních měst v Japonsku. Město ležící na západním pobřeží ostrova Kjúšú bylo proslulé výrobou lodí a díky svobodnému přístavu v něm prosperoval obchod. Evropané do něj poprvé přišli během 16. století a zejména portugalští misionáři zde šířili křesťanství, které do 19. století praktikovali kvůli císařově zákazu místní Japonci tajně. Během druhé světové války se ve městě vyráběly zbraně pro japonskou armádu a dvě fabriky Mitsubishi produkovaly munici.
Když na jaře roku 1945 hledaly Spojené státy vhodné cíle pro první použití atomové bomby, Nagasaki se objevilo na seznamu kandidátů. Americká armáda měla tehdy tři kritéria: města měla být dostatečně velká a zalidněná, mít vysokou strategickou hodnotu a nesměla být předchozím cílem amerického bombardování, uvádí v článku National Geographic. Nagasaki splňovalo všechny body, mínusem ale bylo kopcovité prostředí a navíc se ve městě nacházely zajatecké tábory. Generálové ho proto nakonec vyškrtli a finální volba padla na města Hirošimu a Kjóto.
Jenže pak se ozval americký ministr války Henry Stimson. Ten byl ve 20. letech v Kjótu se svou manželkou na líbánkách a město si zamiloval. Prezidenta Harryho Trumana tehdy prosil, ať Kjóto ušetří kvůli jeho kulturní hodnotě - náhradou se tak stalo Nagasaki, které na seznamu alternativ bylo na čtvrtém místě.
Klíčovou roli sehrálo i počasí. Při shazování atomových bomb se Američané totiž nemohli spoléhat na radary, a proto potřebovali při shazování jasnou oblohu. Po vybombardování Hirošimy 6. srpna plánovaly Spojené státy další útok na 10. srpna, ale předpověď počasí hlásila, že má být oblačno. Datum proto velení armády přesunulo o den dříve.
Drábová k 75 letům od Hirošimy: Radioaktivita? Zabíjela jen z menší části, přeživší posunuli vědecké poznání |
Primárním cílem letadla nesoucího bombu „Tlusťocha” bylo jiné město na ostrově Kjúšú, Kokura, ve kterém měla japonská císařská armáda velký arzenál. Nagasaki bylo pro Spojence záložním plánem. Jenže nad Kokurou byly husté mraky, které zhoršily viditelnost a letadlo v nich nedokázalo najít mezeru. Po třech přeletech dostali piloti instrukce, ať místo toho letí na jih - k Nagasaki.
V jedenáct hodin a dvě minuty dopoledne oblohu nad městem proťal bílý záblesk. Plutoniová bomba, která na město dopadla, téměř okamžitě zabila na 70 tisíc lidí. Tisíce dalších pak umíraly v následujících týdnech a měsících na důsledky zranění a ozáření. O šest dní později oznámil císaři Hirohito kapitulaci Japonska.
Z celkových 74 tisíc lidí, kteří do konce roku 1945 v Nagasaki zemřeli, bylo jen 150 lidí napojených na japonskou armádu. I přes tak obrovský počet mrtvých civilistů (ke kterým musíme připočítat ještě zhruba 140 tisíc obětí v Hirošimě) se shození jaderných bomb považovalo za nezbytný krok, kterým Spojenci dosáhli kapitulace posledního nepřítele a konce války. O tom, zda bylo použití jaderné bomby správné, nebo ne, se vedou diskuze dodnes.
Japonská kapitulace byla na dosah
Spojené státy se snažily občany přesvědčit o tom, že bombardování ušetřilo životy amerických vojáků, kteří by jinak museli v Japonsku bojovat. Mnozí zdevastovaná města chápali jako odvetu za útok na Pearl Harbour a připomínali krutost japonských vojáků, kteří se během války dopustili mnoha zločinů, včetně masového znásilňování, mučení zajatců a experimentů na lidech.
Česká stopa v tragédií zasaženém Bejrútu i Hirošimě? Budovy, které odolaly zkáze |
V roce 1946 americká vláda zahájila kampaň, která měla umlčet rostoucí společenskou kritiku bombardování a zajistit podporu pro vývoj dalších jaderných zbraní, píše v článku pro Washington Post Susan Southardová, autorka knihy Nagasaki: Life After Nuclear War.
V rámci kampaně například bývalý ministr války Stimson napsal v roce 1947 článek pro Harper’s Magazine, ve kterém obhajuje zničení japonských měst. Politik v něm vynechává některá důležitá fakta, například faktor Sovětského svazu, který slíbil Japonsku vyhlásit válku po kapitulaci Německa, čímž by muselo Japonsko bojovat na dvou frontách a pravděpodobně by se vzdalo ještě před invazí Spojenců. Spojené státy tehdy také zvažovaly, že upustí od požadavku císařova odstoupení, což sám Stimson považoval za faktor, který by japonskou kapitulaci mohl uspíšit.
Podle Southardové japonské vedení ve chvíli, kdy na Nagasaki spadla smrtonosná bomba, již horečně projednávalo podmínky kapitulace, zatímco ruská armáda pronikala do Japonskem okupovaného Mandžuska.
Přežili byste výbuch atomovky? Zkuste najít cestu k záchraně |
Stimson se také nezmiňuje o utrpení, kterým si lidé v Nagasaki a Hirošimě prošli. Přeživším vypadaly vlasy a zfialověla kůže, vystavení radiaci se projevilo na novorozencích, kteří se rodili s fyzickým či mentálním postižením. Tři roky po bombardování prudce vzrostl výskyt rakoviny a mnoho lidí v obou zasažených městech trpělo poruchami jater a kožními a krevními nemocemi. Vědci dodnes zkoumají následky radiace na druhé a třetí generaci potomků „hibakuš,” jak Japonci přezdívají přeživším atomových útoků.
Po 75 letech od exploze je Nagasaki znovu prosperujícím městem. Je plné pomníků připomínajících tragický 9. srpen a jména obětí jaderné katastrofy. Ve zrekonstruované katedrále Urakami, kterou výbuch v roce 1945 srovnal ze zemí, se každoročně schází potomci katolizovaných Japonců a připomínají si výročí jednoho z nejhorších útoků v historii, ke kterému vedla série náhod.