Na příkladu Sýrie je vidět v celé své kráse farizejství USA,na jednu stranu stojí za rozpoutáním války,podporují rebely z Al-Kajdy,kterým tak pompézně vyhlásili válku v roce 2001 ve jménu které rozbombardovali Irák a Afganistán(kde šlo opět o demokracii a lidská práva jak jinak,o naftě se nemluví)A na druhou stranu se zúčastňují mírových jednání např. Ženeva,kde si kladou tak nestydaté nároky jako,že Assad ,kterého podporuje většina obyvatel Sýriie,musí odejít a jmenovat US loutku,která by pak šla na ruku US firmám.Scénář je jasný a púořád stejný: Svrhnout legitimní vládu podporou opozice,pokud se nedá,rozpoutat vláku,zničit infrastrukturu,dosadit novou loutkovou vládu,uzavřít smlouvy na težbu nerostů a obnovu infarstruktury s US firmami,udělit půjčku od MMF,tím pádem zadlužit zemi na věky věků ,čímž si pojistíme Náš vliv a kruh je uzavřen,není to paráda?
Tak a teď napište, co z toho, co jste tu napsal jste si vymyslel a co byste dokázal podložit nějakým konkrétním důkazem.
jaká je podobnost příběhu o Sýrii a o Ukrajině.
O libyjském příběhu je lépe pomlčet.
Podobnost je minimální. Snad jen v tom, že jsou v obou zemích lidé, kteří mají/nemají současnou reprezentaci země v lásce, ale tím to končí. Ukrajina měla v minulosti několikery volby, které ale ne vždy byly zcela transparentní a v nichž se asi ne vždy volilo dobře, v obou zemích proběhlo povstání proti vedení země, ale v každé zemi proběhlo jinak. Na ukrajině se dlouho protestovalo mírově a po dlouhé době začala střelba do demonstrantů i do policie a strhly se boje, v nichž nikdo neví, kdo začal. Parlament zůstal stejný, prezident byl vybrán jiný, parlament rozhodl že budou volby jak prezidenta, tak i parlamentu. V Sírii jde o boj obyvatel proti diktátorovi, který klidně nechá zabít tisíce lidí, jen aby se udržel u moci. Do toho se přimíchala Al-kaida, která očekává, že když pomůže v boji proti Asadovi, tak získá v Sírii zázemí a podporu. Svět se nemůže shodnout, jestli a jak se do toho má míchat, protože každé rozhodnutí je potenciálně špatné.
Čítal som pár blogov od ľudí, čo žijú v Sýrii. Z nich vyplývajú 2 veci:
1. informácie o zničených budovách, ktoré má na svedomí Assad, sú často výmyslom. Slovenka žijúca v Sýrii sa bola pozrieť na jednu takúto "zničenú budovu", a tá tam stála neporušená.
2. to najhlavnejšie - veľká väčšina obyvateľov Sýrie podporuje Assada. Za Assada síce nebola taká sloboda ako na Západe (ale v ktorom arabskom štáte je?), ale na pomery v danej oblasti bola priam veľkorysá - hlavne čo sa týka náboženskej slobody. Kresťania, moslimovia, aláviti - nebol medzi nimi žiadny veľký problém. Čo by priniesli "bojovníci za slobodu"? Podobný chaos ako v Lýbii a právo šaríja.
Paradoxne tak Assada podporujú aj tí občania Sýrie, ktorí boli predtým proti nemu. Naproti tomu "bojovníci za slobodu" sú teroristi naverbovaní z rôznych islamských krajín a financovaní Saudskou Arábiou a USA. Ak chcú teroristi nejakého nového člena zaučiť do svojho remesla, tak ho pošlú na pár mesiacov do Sýrie...
Pokud vede zemi diktátor, který neváhá pro zachování moci povraždit své vlastní lidi, pak to není v pořádku a i riziko chaosu může být z dlouhodobého hlediska přijatelné. Navíc to co jste napsal je hodně zjednodušené. Podle zpráv z oblasti sice bojuje proti Asadovi i Al-kaida, ale ta se zase hodně často dostává do ozbrojených konfliktů s místními obyvateli, kteří neschvalují jejich brutalitu a fanatismus, ale zároveň bojují proti Asadovi. Dokud bude u moci Asad, lidé budou umírat. Ti lidé potřebují volby, aby měli možnost sami rozhodnout, kdo je povede. Třeba zvolí blbě a budou za to platit, ale už to bude jejich rozhodnutí a jejich chyba. I my ve volbách chybujeme a učíme se demokracii. Oni to také nezvládnou hned.
tvrdí povstalci, kteří by rádi od mezinárodního společenství bezletovou zónu jako v Libyi