Hrdinové z mešity. Bratranci zemřeli v boji s teroristou, zachránili stovky životů |
Nejprve tekla krev před konzulátem Spojených států v pobřežní Džiddě; později zahřměly exploze u šíitské mešity v Kátifu a proslulé mešity v Medíně, druhém nejsvatějším městě islámu a místě, kde jsou pohřbeny ostatky proroka Mohameda. Série teroristických útoků, jež v pondělí zasáhly Saúdskou Arábii, kromě atentátníků připravila o život i čtyři příslušníky bezpečnostních sil a vyděsila stovky poutníků, kteří se v tu dobu modlili u Mohamedova hrobu.
Skutečným terčem se však nejeví oni, nýbrž saúdská královská dynastie. Útoky spolu souvisely a pečlivě vybrané byly jak jejich cíle, tak čas provedení, nepochybuje analýza stanice RFE/RL. Obojí nasvědčuje, že za nitky atentátníků tahala extremistická organizace Islámský stát (IS), míní.
‚Jdeme si pro vás‘
Zaprvé, teroristé udeřili ke konci ramadánu. Posvátnému postnímu měsíci letos Islámský stát přiřkl ještě jednu charakteristiku: vyhlásil ramadán „časem krvácení nevěřících a nepřátel“, připomíná orientalista Nicholas Heras. „(Útoky) zapadají do ramadánské kampaně samozvaného chalífátu,“ vysvětlil pro RFE/RL.
Zakázané bomby v rukách Saúdů: jemenské civilisty devastují americké zbraně |
A především: výběr cílů. Atentátem v Medíně se teroristé vydali v pomyslných šlépějích někdejšího předáka světového džihádu Usámy bin Ládina. V Rijádu narozený zakladatel teroristické sítě al-Káida se nikdy netajil svým odporem k dynastii Saúdů, která je nejen vládcem ropné velmoci, ale rovněž správcem svatých měst Mekka a Medína.
Již od poloviny 80. let se saúdskoarabský monarcha pyšní titulem Opatrovník dvou svatých mešit, jež ho symbolicky pasuje do čela celé ummy čili světové muslimské obce. A ačkoli se Islámský stát s al-Káidou nerozešel v dobrém, kýžená meta obou teroristických uskupení zůstává stejná: ustavení chalífátu. Sen o ovládnutí nejsvětějších míst islámu je pevnou součástí tohoto cíle - a dynastie Saúdů naopak jeho citelnou překážkou.
Neboli, slovy Nicholase Herase: „Islámský stát by (pondělními atentáty) vyslal saúdskému státu otevřený vzkaz, jako šíp z luku namířený na královskou rodinu: Jdeme si pro vás.“
Teroristický útok v Medíně.
Tři sloupy moci
Amerika je se zvrácenými Saúdy v posteli, zlobí se Hříšník v Mekce |
Moc rodiny Saúdů stojí na třech pilířích. Jedním z nich je nesporně ropné bohatství, které má v rukách. Druhý s černým zlatem a regionální politikou úzce souvisí - jedná se o strategické partnerství s Washingtonem. Teroristický úder na zastupitelství Spojených států v kosmopolitní Džiddě je tak jasným políčkem do tváře nenáviděného západního nepřítele; morbidní symbolika zvoleného data (4. července slavili Američané 240. výročí nezávislosti USA - pozn. red.) je zřejmá.
Třetí oporou saúdské vládní dynastie jsou právě Mekka a Medína a výše zmíněný opatrovnický titul - ne nadarmo se rodině Saúdů přezdívá „sunnitský lev“. Je to ovšem pilíř mohutný, ale zároveň vratký. Na jeho legitimitu vrhá stín fakt, že Saúdové se vlády v regionu, a tedy i svatých měst, zmocnili silou. Když se zakladatel monarchie Ibn Saúd v roce 1932 prohlásil králem Saúdské Arábie, nebylo to na základě náboženského renomé, a dynastie v tomto ohledu prosperuje jen díky symbióze s wahhábismem, který ji vybavil potřebnou duchovní autoritou.
Ani v tomto ohledu nebyl pondělní teror náhodný. Atentát v Medíně je nesmírně riskantním krokem, neboť hrozí vzbudit pobouření napříč muslimským světem. Jenže teroristé byli obezřetní. Neudeřili přímo na mešitu, která chová Mohamedovy ostatky, ale pouze ochromili nedaleké bezpečnostní stanoviště. Tedy nikoli útok na svatostánek, ale na státní aparát, a nejen to: také symbolické zpochybnění Saúdů jako kompetentních opatrovníků svatých míst.
  |
Jiskra odvetné brutality
Nicméně nejhorší nebezpečí, aspoň v krátkodobém horizontu, se může skrývat v posledním z trojice pondělních atentátů, útoku na šíitskou mešitu v Kátifu. Jedná se o další jiskru sektářského ohně, který na Blízkém východě doutná po staletí a nyní znovu hoří jasným plamenem. Boj mezi šíity a sunnity, přiživovaný regionálními mocnostmi v čele s Teheránem a právě Rijádem, si tu vybírá krutou daň, a to zdaleka nejen v Iráku, Jemenu či Sýrii.
Otloukánci muslimského světa. Šíité plivou do jídla, říká se v Saúdské Arábii |
Pro sunnitské extremisty z Islámského státu jsou šíité trestuhodnými odpadlíky od pravé víry, a jako takoví se stávají terčem zuřivých útoků, jež na řadě míst hraničí s genocidou. Úder proti jejich mešitě v Saúdské Arábii -zemi, jež se ke své šíitské komunitě nechová zrovna vlídně -pokládá orientalista Heras za jasný „signál saúdskoarabským šíitům, že jsou nevěřící a mají z nejsvětějších místa islámu odejít“.
Druhým cílem je ještě prohloubit propast mezi utlačovanou menšinou a Rijádem, a napomoci touto cestou destabilizaci režimu. V souvislosti s tím stojí za to připomenout, že většina saúdskoarabských šíitů obývá na ropu bohatou Východní provincii, kde leží i Kátif.
Znepokojivý pohled se nabízí i vně hranic Saúdské Arábie. Významným aktérem válek v Iráku a Sýrii, o Jemenu ani nemluvě, jsou šíitské milice - schopný a užitečný bojovník proti Islámskému státu, zároveň však nebezpečí pro sunnitské civilisty, jimž za útoky na šíitskou komunitu hrozí brutální odveta.
Oprávněné obavy tak nyní budí například kritická situace ve znovudobyté irácké Fallúdži. Uplynulé desetiletí nejenže prokázalo, že hrozba odvetného násilí na sunnitech není planá; je také smutným důkazem toho, že represe vhánějí sunnity přímo do otevřené náruče extremistů - v prvé řadě právě Islámského státu.
