Právě Laj, současný viceprezident, vhodným adeptem dle Pekingu nebyl. Číňanům se více zamlouval jeho největší konkurent z konzervativní Národní strany Kuomintang (KMT) Chou Jou-i, který by byl Číně téměř jistě více nakloněn. Jenže s 33,5 procenta hlasů skončil druhý.
„Čína se pokoušela v minulosti ovlivnit volby v nejméně deseti zemích, převážně v asijsko-pacifické oblasti. Na Tchaj-wan působí nejdéle a používá opravdu širokou paletu nástrojů,“ říkala serveru Lidovky.cz pár dní před volbami Ivana Karásková, analytička specializující se na Čínu z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Čínský nátlak přitom zjevně ovlivnil i obsah jednoho z prvních povolebních proslovů Laje.
Volby ve stínu hrozící anexe. Tchaj-wan rozhoduje o prezidentovi, favoritem je odpůrce sjednocení s Čínou |
„Tchaj-wan dosáhl vítězství pro demokratické společenství. Tchajwanský lid úspěšně odolal snahám vnějších sil ovlivnit naše volby,“ řekl Laj. Dodal, že ostrov bude bránit před pokračujícími hrozbami a zastrašováním ze strany Číny. Už dříve ale avizoval, že je v tomto směru pro udržení míru a zachování statu quo, tedy neprovokování Pekingu.
„Tchaj-wan nebyl a nebude zemí“
O síle demokratického systému a stabilního volebního procesu na Tchaj-wanu hovořil po volbách například i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který se přidal k řadě gratulantů. Zástupci čínského ministerstva zahraničí obratem konstatovali, že podobná prohlášení podporují tchajwanské separatisty.
Čínský vládní úřad a jeho představitelé pro záležitosti Tchaj-wanu pak dokonce uvedli, že výsledky voleb na ostrově nemohou zastavit trend směřující ke sjednocení Číny. „Tchaj-wan nebyl zemí v minulosti a určitě jí nebude ani v budoucnu,“ řekl v neděli podle agentury AFP šéf čínské diplomacie Wang I.
Prohlášení Pekingu patrně vychází i ze skutečnosti, že kromě prezidenta si Tchajwanci v sobotu zvolili i všech 113 členů jednokomorového zákonodárného sboru zvaného Legislativní Jüan. Číně bližší strana KMT přitom získala 52 křesel, Lajova DPP 51. Oproti předchozím volbám si KMT polepšila o 14 mandátů, zatímco DPP si naopak o deset křesel pohoršila.
Samotný Laj by přitom jako prezident, který se formálně funkce ujme až v květnu, chtěl, aby Tchaj-wan navázal oficiální diplomatické styky s více státy než nyní. Momentálně s ním oficiální vztahy udržují pouze některé latinsko- či středoamerické státy a některé ostrovy v Tichomoří. Evropskou výjimkou je Vatikán. Dohromady má Tchaj-wan oficiální diplomatické styky pouze se 13 státy. Další země, včetně Spojených států i Česka, Tchaj-wan podporují jen neoficiálně.
Jsme suverénní země, vzkázal Pavel Číně k telefonátu s Tchaj-wanem |
Dle listu Taipei Times je za tím zejména v tomto duchu nastavený mezinárodní řád. Geopoliticky významné státy oficiálně uznávají politiku jednotné Číny, která tvrdí, že Tchaj-wan je její součástí, protože jde o významného hráče. Který je navíc obchodním partnerem většiny z nich.
Symbolická podpora z USA
Na druhou stranu pak ale projevují své sympatie i Tchaj-wanu. Ostatně po nynějších volbách ostrov navštívila v neděli i delegace z USA – konkrétně třeba James Steinberg, bývalý náměstek ministra zahraničí z éry prezidenta Baracka Obamy a nyní člen amerického institutu Rada pro mezinárodní vztahy (CFR).
„Bude to velmi symbolický způsob podpory Tchaj-wanu,“ řekl pro americkou stanici CNN politolog T. Y. Wang z Illinois State University.
Čtyřiašedesátiletý Laj poprvé získal křeslo v tchajwanském Národním shromáždění roku 1996. Od prosince 2010 do září 2017 byl starostou města Tchaj-nan a následně do ledna 2019 působil jako premiér. Od roku 2020 byl viceprezidentem celkem osm let sloužící Cchaj Jing-wen. V mládí se úspěšně věnoval studiu medicíny na Národní tchajwanské univerzitě v Tchaj-peji a poté na fakultě veřejného zdraví Harvardovy univerzity v USA.
