Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert
130 let

Lidovky.cz

Svět

Nová hrozba v Evropě. Teroristé Hamásu cílí na Židy, kryjí se za uprchlíky

Německá policie odvádí k soudu jedince podezřelé z plánování teroristického útoku a napojení na palestinskou teroristickou skupinu Hamás. (15. prosince 2023) foto: Profimedia.cz

Evropské bezpečnostní složky se obávají, že na kontinentu roste nová teroristická hrozba. V posledních měsících zadržely několik jedinců, kteří měli napojení na palestinskou teroristickou skupinou Hamás a plánovali útoky proti Židům. Někteří z těchto podezřelých byli migranti, což opětovně vyvolává otázku, zda uprchlické krytí neslouží islamistům pro jejich cíle.
  14:57

Italská policie zadržela v pondělí tři Palestince, kteří plánovali sebevražedný bombový útok na izraelské osady na Západním břehu Jordánu. Muži byli napojení na palestinskou teroristickou skupinu Brigády mučedníků al-Aksá, jež je blízká hnutí Fatah, které na Západním břehu vládne.

„Podezřelí se zapojili do propagandy a proselytismu a plánovali útoky, včetně sebevražedných, proti civilním a vojenským cílům na cizím území,“ uvedla policie. Jeden ze zadržených se k brigádám přidal už jako čtrnáctiletý, v Itálii se živil jako číšník, uvádí list The Times.

Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) italský případ ukazuje na širší, znepokojivý trend přípravy teroristických útoků na evropském území novými skupinami. Zatímco dříve se bezpečnostní služby musely vypořádat s mezinárodními džihádistickými organizacemi, jako je Al-Káida či Islámský stát, nyní se k těmto obvyklým podezřelým přidalo i palestinské teroristické hnutí Hamás, libanonský Hizballáh a íránská teokratická vláda.

Hamás i Hizballáh dosud využívaly Evropu jako centrum pro získávání finančních prostředků a bezpečné útočiště pro své agenty. Od začátku války v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu na Izrael dary od Evropanů pro obě organizace výrazně narostly.

Tajné sklady a operace

WSJ s odvoláním na bezpečnostní činitele z několika zemí uvádí, že Hamás nyní rozšiřuje svou působnost a připravuje vraždy a sabotáže židovských a izraelských cílů v Evropě. Podle doposud nezveřejněných informací rakouská a bosenská policie v prosinci loňského roku zadržela dvě oddělené skupiny afghánských a syrských uprchlíků, kteří u sebe měli munici a zbraně, včetně samopalů. Na jejich mobilních telefonech vyšetřovatelé našli podezřelé fotografie židovských a izraelských cílů v Evropě.

Ve stejný měsíc německá policie ve spolupráci s nizozemskými vyšetřovateli zatkla čtyři jedince – Libanonce, Egypťana a Nizozemce – kteří údajně dostali od Hamásu příkaz vybudovat tajný sklad zbraní a zaútočit na židovské cíle v Berlíně a jinde v západní Evropě.

I dánské orgány v prosinci oznámily, že zadržely tři lidi s podezřením, že plánují teroristický útok. Později uvedly, že vyšetřují další čtyři lidi, přičemž v případu figurovalo napojení na Hamás.

Izraelské tajné služby v lednu oznámily, že ve spolupráci se svými zahraničními kolegy objevily síť operativců Hamásu v Evropě, které velí terorističtí lídři z Libanonu. Tato síť plánovala údery na izraelské velvyslanectví ve Švédsku, nákup bezpilotních letounů a využití zločineckých organizací v Evropě k podpoře útoků.

Židé jako terč

Právě zacílení na Židy odlišuje novou teroristickou hrozbu od té staré. „Útoky v letech 2015/16 byly útoky proti západnímu liberálnímu životnímu stylu a frustrací ze zavedeného systému. Zatímco útoky, které vidíme nyní, jsou spíše namířeny proti cílené skupině jednotlivců: Židům,“ uvedla expertka na bezpečnost Gesine Weberová z German Marshall Fund.

Podle WSJ vládnou mezi bezpečnostními složkami obavy, že noví aktéři sází na stejnou kartu jako džihádisté a podobně jako oni využívají k infiltraci do Evropy uprchlického krytí. V únoru vyšlo najevo, že Írán už v roce 2021 poslal své dva agenty, kteří se vydávali za uprchlický pár, do Švédska s cílem zavraždit tři prominentní židovské lídry.

V listopadu 2022 se německo-íránský muž pokusil zapálit synagogu. Německý soud jej minulý rok poslal za mříže s tím, že jednal na popud „íránské státní instituce“. Incident vzbudil velké pobouření Berlína, který si nechal i předvolat íránského velvyslance.

Autor:

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...