Donald Trump by podle listu The Economist například tlačil na americké společnosti, aby přestaly přesouvat práci do zahraničí a vrátily se do Ameriky, kde by zaměstnaly hlavně rodilé Američany. Podle The Economist by to ale vedlo především k tomu, že mnoho společností, mezi nimi velikáni jako Apple nebo Boeing, by takový plán odmítaly a slova i akce amerického prezidenta by značně otřásla akciovými trhy.
Jak znemožnit Sanderse? Tisíce ukradených e-mailů otřásají Demokratickou stranou |
Co se týče zahraniční politiky, Trump by pod heslem „Obnovme bezpečí v Americe“ (Make America Safe Again) dál trval na stavbě zdi mezi USA a Mexikem, za což by nejspíše sklidil uznání davů. Menší ovace by ale přineslo ohlášení jeho první zahraniční cesty - Trump by totiž chtěl zamířit do Moskvy.
Mnohým Američanům by plánovaná návštěva totiž připomněla skandál se zveřejněním vnitřní internetové komunikace Demokratické strany, kvůli které odstoupila její předsedkyně, a za kterou mohly stát ruské tajné služby. Právě tento skandál totiž v tomto scénáři výrazně napomohl Donaldu Trumpovi k vítězství.
America First
I sto dnů od zvolení Trumpa by ale cesta do Moskvy zůstávala v nedohlednu, pokračuje The Economist. Diplomatická aktivita Spojených států by totiž byla narušena vojenskými, ekonomickými a diplomatickými kroky Ruska, Číny a Mexika. Právě tyto země by podráždila Trumpova agenda, která chce nahnat americké podnikatele zpět do USA a Amerika by těmito kroky také ztratila „páky“ na jiné přední politiky.
MACHÁČEK: Trumpovy ruské vazby |
The Economist také spekuluje o tom, jak by Donald Trump uměl reagovat na výrazný mezinárodní incident. Co by se například stalo, kdyby v Baltu zmizel estonský vojenský vrtulník a podezření by padlo na Rusko? Americký prezident by svému estonskému protějšku při soukromém jednání poradil, aby „zmlknul a neblbnul“, protože pro Ameriku je důležitá spolupráce s Ruskem v Sýrii, ne nějaký malý člen NATO. Takovouto informaci by ale Trump popřel a média, která o ní informovala, by zkritizoval.
Přes tyto úspěchy by ale Donald Trump nedotáhl mnohé z toho hlavního, co americkým voličům přislíbil. Nezvýšil by clo na čínské produkty ani nezakázal migraci muslimů do USA, jelikož by mu to zákony neumožnily. Prosazení stavby „velké zdi“ na hranicích s Mexikem by také nejspíš neprošlo. Deportace nelegálních migrantů by byla po sto dnech teprve na začátku a pravděpodobně by šlo o dost ožehavý problém ve značně rozpolcené americké společnosti.
The Economist se svojí mírně satirickou prognózou poukazuje na rizika Trumpovy rétoriky - když se dostane na vrcholné politické pozice, musí mít reálné důsledky. S tím by se Američané i Evropané museli smiřovat dlouhé čtyři roky.
