Francouzský sociální stát patří k nejštědřejším v Evropě. Například příplatek na bydlení může získat i český zahraniční student. A právě díky sociálním standardům, které se ani prezidenti neodváží změnit, se častokrát objevují kafkovské případy. Na poslední z nich upozornil minulý týden auditní úřad jihofrancouzského regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur.
Matka Francouze ve vegetativním stavu požádala o pomoc OSN: ‚Bez vašeho zásahu bude můj syn obětí eutanazie‘ |
„Řídící centrum okresu Var stále zasílá výplatu třiceti zaměstnancům, kteří přišli o práci,“ informoval úřad ve výsledné zprávě o hospodaření v regionu. Nebylo by na tom nic podivného, pokud by někteří z těchto zaměstnanců nebyli připraveni o práci již před 30 lety. Přesto stát každému z nich posílal měsíčně několik tisíc eur, aniž by úředníci vykonali jakoukoliv práci. Státní kasa tak přicházela o více než milion eur ročně.
Prostor pro tuto podivnou situaci totiž vytvořil zákon, který nařizuje, aby všichni státní zaměstnanci, kteří byli v rámci jakékoliv reorganizace připraveni o své pozice, dostávali výplatu, dokud jim nebude nalezena nová pozice.
Nejenže úředníci z měst La Seyne-sur-Mer, Toulon a Cogoli bez práce dostávali pravidelně plat. Dokonce dostávali přidáno. Ze zákona na to měli po určitém období právo na základě „odpracovaných let“ ve státní správě. Součástí auditu tak byl dokonce i dopis, ve kterém se jeden z „nepracujících“ úředníků domáhal zvýšení platu do stejné výše jako jeho „již povýšení“ kolegové.
Měli na to právo
A přestože řada z „nepracujících“ měla ještě druhou práci v soukromém sektoru, nebudou muset nic vracet. Měli totiž na plat zákonné právo. Podle auditní zprávy však za pětadvacet let výplat bez práce ponesou zodpovědnost lidé z okresní správy.
Na celý příběh úřednických „fantomů“ upozornil jihofrancouzský lokální deník Var Matin, který má zprávu auditního úřadu k dispozici. V dokumentu údajně stojí, že úřady naprosto selhaly. Nikdo se totiž nesnažil nalézt novou pracovní pozici daným úředníkům. A peníze ze státní kasy na pokrytí výplat tak odcházely dál. Řadě „nepracujících“ úředníků byl navíc posunut odchod do důchodu, aby mohli na výplatní pásce setrvat co nejdéle.
Vyšetřovací audit byl zahájen poté, co ministerstvo financí v dubnu letošního roku upozornilo, že přestože státní zaměstnanci ve Francii musí týdně pracovat jen 35 hodin, na 300 tisíc z nich odpracuje mnohem méně.
Francouzský pracovní týden je jedním z nejkratších na světě. Zatímco ale v soukromém sektoru pracují zaměstnanci často přesčas, aby splnili stanovené cíle, státní zaměstnanci se takto přemáhat nemusejí. Ve Francii je přitom součástí státní správy na 20 procent pracujících.
Vláda Emmanuela Macrona se proto zavázala, že se pokusí zefektivnit a zeštíhlit státní správu. Do roku 2022 chce provést škrty v rozpočtu ve výši 60 miliard eur (1,5 bilionu korun) a zrušit na 120 tisíc pracovních míst. Od začátku protestů tzv. „žlutých vest“ však vláda o škrtech prakticky nehovoří a spíše slibuje další utrácení.
