22. srpna 2017 14:01 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

USA budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, oznámil Trump

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 56Diskuse
Donald Trump. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Donald Trump. | foto: Reuters

Washington  Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným dopadům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to v pondělí prezident Donald Trump, který představil novou americkou strategii pro Afghánistán a jižní Asii. Spojené státy posílí svou přítomnost v Afghánistánu, kolik vojáků do země nově pošlou, ale Trump neřekl. Radikální hnutí Taliban v reakci pohrozilo dalším odporem proti Američanům.

USA posílí svou přítomnost v Afghánistánu, kolik vojáků do země nově pošlou, ale Trump neřekl. Radikální hnutí Taliban v reakci na projev pohrozilo dalším odporem proti Američanům.

„Pokud se Spojené státy nestáhnou z Afghánistánu, stane se naše země novým pohřebiště pro tuto velmoc,“ uvedl Taliban v prohlášení. Jeho mluvčí rovněž řekl, že „dokud bude byť jen jeden americký voják“ v Afghánistánu, islamističtí povstalci budou pokračovat v džihádu (svaté válce) proti USA.

Nakonec zvítězíme, řekl Trump

Americký prezident v projevu na vojenské základně Fort Myer u Washingtonu také uvedl, že zájmem Spojených států ve vztahu k Afghánistánu a Pákistánu je především zajistit, aby se tyto země nestaly útočištěm pro teroristy ohrožující USA. „Sdílím frustraci amerického lidu,“ řekl Trump, podle kterého jsou Američané vyčerpaní z „války bez vítězství“. „Nakonec zvítězíme,“ ujistil.

Prezident přiznal, že mu jeho prvotní instinkt říkal, aby se Spojené státy z Afghánistánu, kde američtí vojáci bojují již šestnáct let, co nejrychleji stáhly. Od nástupu do funkce prezidenta prý ale změnil názor. Důsledky takového kroku by podle něj totiž byly „předvídatelné a nepřijatelné“. V zemi by vzniklo vakuum, které by „okamžitě vyplnili“ teroristé včetně radikálů z Islámského státu či Al-Káidy, řekl Trump.

Právě zabránit teroristům, aby v Afghánistánu a Pákistánu nacházeli bezpečné útočiště, je podle amerického prezidenta hlavním zájmem USA v oblasti. Teroristům se podle něj také nesmí dostat do rukou jaderné zbraně. Spojené státy se již nebudou snažit přestavovat vzdálené země podle svého obrazu, ujistil Trump. Hlavním cílem bude chránit USA a „zabíjet teroristy“.

O počtu dalších vojáků v armádě nechtěl mluvit

Nová strategie v Afghánistánu nebude podle Trumpa založena na časových plánech, ale na podmínkách na bojišti. Nepřátelé se na rozdíl od minulosti podle něj nebudou dozvídat o amerických plánech dopředu, a moci tak vyčkávat. O počtu vojáků, kteří posílí stav americké armády v Afghánistánu, Trump hovořit odmítl.

Americká média před projevem spekulovala, že by mohlo jít až o 4000 vojáků. V současnosti mají USA v Afghánistánu přibližně 8400 žen a mužů ve zbrani. V době vrcholného nasazení v roce 2011 to bylo asi 100 tisíc vojáků.

„Nebudeme hovořit o počtech našich vojáků nebo o plánech dalších vojenských aktivit,“ řekl Trump. „Od nynějška nebudou naši strategii určovat svévolné časové plány, ale podmínky v terénu,“ dodal.

Šéf NATO Jens Stoltenberg ocenil Trumpovu „novou strategii“ pro válku v Afghánistánu. „NATO má v současnosti v Afghánistánu přes 12.000 vojáků (z toho jsou dvě třetiny Američané). V posledních týdnech více než 15 zemí slíbilo vyslat další vojáky pro naši misi,“ řekl.

Také afghánský prezident Ašraf Ghaní v úterý přivítal Trumpův plán, který slibuje vojenské posily a neobsahuje žádnou lhůtu pro stažení zbývajících vojáků. „Jsem vděčný prezidentu Trumpovi i americkému lidu za toto potvrzení podpory... v našem společném boji proti terorismu v regionu,“ řekl Ghaní.

Afghánci musí vzít budoucnost země do vlastních rukou

Nejmenovaný zdroj z ruského ministerstva zahraničí naopak podle agentury Interfax uvedl, že nová Trumpova strategie sotva povede v Afghánistánu k zásadním pozitivním změnám.

Slib, že Spojené státy zůstanou v Afghánistánu, není ale podle Trumpa „bianko šekem“ pro afghánskou vládu. Afghánci musejí vzít budoucnost své země do vlastních rukou a více se zapojit do vojenských akcí i hospodářské obnovy země, dodal prezident. Trump zároveň nevyloučil, že by součástí politického řešení krize v Afghánistánu mohla být i část Talibanu.

Více zapojit by se podle Trumpa měl i Pákistán, který si od něj vysloužil během projevu kritiku kvůli údajnému ukrývání teroristů. Země, která sousedí s Afghánistánem, je podle něj útočištěm „agentů chaosu“. S hospodářským rozvojem by měla Afghánistánu pomoci také Indie, řekl Trump.

Válku v Afghánistánu zahájil v říjnu 2001 prezident George Bush mladší v reakci na teroristické útoky z 11. září téhož roku. Koalice vedená Spojenými státy svrhla vládu Talibanu, který poskytoval útočiště teroristům z organizace Al-Káida. Američané však v zemi zůstali i poté.

USA jsou v Afghánistánu 16 let, v 2011 zde měly 100 tisíc vojáků

Přehled hlavních etap vojenské intervence USA v Afghánistánu od roku 2001
  • Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším 7. října 2001 v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Afghánské vládnoucí islamistické hnutí Taliban odmítlo Američanům vydat vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina, který útoky zosnoval. V listopadu 2001 bylo v zemi na 1000 prvních vojáků USA, o rok později již zde bylo na 10.000 amerických vojáků.
  • Cílem americké operace Trvalá svoboda bylo svrhnout Taliban, což se podařilo již v listopadu 2001.
  • V Afghánistánu se ale poté nepovedlo nastolit stabilní vládu, po roce 2004 navíc zahájil Taliban gerilové útoky na koaliční síly na jihu a východě země a s kritikou se setkalo i mnoho civilních obětí. Navíc byly USA od 2003 angažovány válkou v Iráku.
  • V roce 2008 žádalo místní americké velení o posily ve snaze vést boj proti sílícímu Talibanu. Prezident Bush pak v polovině roku 2008 poslal do země na 49.000 dalších vojáků.
  • V prvních měsících vlády nového amerického prezidenta Baracka Obamy, který slíbil ukončit války v Iráku a Afghánistánu, měly USA v roce 2009 v zemi na 68.000 vojáků.
  • V prosinci 2009 bylo do Afghánistánu posláno dalších na 30.000 amerických vojáků, v roce 2011 jich tam bylo na 100.000.
  • V květnu 2011 byl v Pákistánu americkými jednotkami zabit vůdce Al-Káidy bin Ládin.
  • V září 2014 podepsal Afghánistán se Spojenými státy a NATO dohody, které umožnily menšímu počtu zahraničních vojáků zůstat v Afghánistánu. K poslednímu dni roku 2014 tak v zemi skončila bojová mise NATO a USA.
  • V zemi působí od počátku roku 2015 nebojová mise Resolute Support (Rozhodná podpora), jejíž úkolem je výcvik afghánských bezpečnostních složek. V současné době afghánské armádě v tažení proti islamistům pomáhá kromě zhruba 8400 amerických také 5000 dalších vojáků NATO včetně českých.
  • Velkou pozornost vyvolal útok amerických sil na nemocnici Lékařů bez hranic (MSF) v Kunduzu na severu země 3. října 2015, při kterém zemřelo 42 lidí, včetně lékařů a nemocničního personálu.
  • Americký prezident Barack Obama loni v červenci odložil plány snížit do konce roku počet amerických vojáků v Afghánistánu na polovinu. Namísto toho se rozhodl ponechat v zemi 8400 vojáků až do roku 2017.
  • USA poprvé použily letos 13. dubna svou nejsilnější nejadernou bombu GBU-43 se zhruba 11 tunami výbušniny při útoku na jeskynní komplex bojovníků Islámského státu (IS) na východě Afghánistánu. Zahynulo 96 bojovníků IS.
  • Prezident Donald Trump představil dnes na vojenské základně Fort Myer novou americkou strategii pro Afghánistán: USA budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Zájmem Washingtonu je také zajistit, aby se nestaly útočištěm pro teroristy ohrožující USA. Washington posílí svou přítomnost v Afghánistánu, kolik vojáků do země nově pošle, Trump ale neřekl.
  • Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru icasualties.org 3539 příslušníků zahraničních jednotek, z toho 2403 amerických vojáků. ČR ztratila v rámci afghánské mise deset mužů. Nejhorší byla situace v letech 2010 a 2011, kdy zemřelo 499, respektive 418 amerických vojáků.
ČTK
  • 56Diskuse




Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na Lidovky.cz