Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvBalík zahrnuje především dalších přibližně 60 miliard dolarů na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny, která se dva roky brání ruské agresi. USA byly dosud jejím nejvýznamnějším podporovatelem, od začátku roku už ale americká vláda nemá na tento účel prostředky.
Uvolnění nových financí by navýšilo celkové americké investice do války na 170 miliard dolarů, píše deník The New York Times.
Podle prezidenta Bidena s tímto krokem nelze dále otálet, zejména vzhledem ke zprávám o tom, že ukrajinské armádě na frontě dochází munice. V prohlášení před kamerami vyzval Johnsona, aby o návrhu okamžitě nechal hlasovat i sněmovnu.
„Není pochyb o tom, že když by návrh senátu byl předložen na plénu Sněmovny reprezentantů prošel by,“ prohlásil Biden. Reagoval tak zřejmě na spekulace o tom, zda Johnson návrh nesmete ze stolu ve snaze nepohněvat si část své těsně většiny. „Podpořit tento návrh znamená postavit se Putinovi, odpor proti němu hraje Putinovi do karet,“ pokračoval Biden.
Schválený návrh obsahuje také 14 miliard dolarů na pomoc Izraeli, o které prezident požádal v návaznosti na říjnový teroristický útok palestinského radikálního hnutí Hamás.
Dále podle agentury AP zahrnuje devět miliard na humanitární pomoc pro Palestince v Gaze a civilisty v jiných válečných zónách, zbytek peněz by putoval za asijskými partnery USA, kteří čelí vzrůstajícím nárokům Číny.
Senátoři balík definitivně schválili po rozpravě, která trvala celou noc. Malá skupina republikánů, kteří se stavěli proti další pomoci Ukrajině, v posledních hodinách argumentovala, že by se USA měly spíše soustředit na vlastní problémy, než posílat další peníze do zahraničí. Nakonec však 22 republikánských senátorů hlasovalo spolu s téměř všemi demokraty pro přijetí balíčku poměrem 70 ku 29 hlasům.
Bezprostředně po přijetí návrhu výsledek hlasování uvítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Americká pomoc přibližuje spravedlivý mír na Ukrajině a obnovuje globální stabilitu, což vede ke zvýšení bezpečnosti a prosperity pro všechny Američany a celý svobodný svět,“ uvedl na síti X.
Ve Sněmovně může návrh narazit
„Je to už několik let, možná desetiletí, co Senát schválil zákon, který má tak velký dopad nejen na naši národní bezpečnost, bezpečnost našich spojenců, ale také na bezpečnost západní demokracie,“ řekl předseda demokratické senátní většiny Chuck Schumer, který na přípravě návrhu úzce spolupracoval s nejvýše postaveným republikánem v Senátu Mitchem McConnellem.
McConnell v úterý také vyzval republikánského šéfa sněmovny Johnsona, aby senátní návrh předložil k hlasování, píše web Politico. Ve sněmovně, kde mají republikáni těsnou většinu, čelí balík silnějšímu odporu než v Senátu.
Podle médií zde má oproti Senátu výraznější vliv exprezident Donald Trump, který se pravděpodobně stane republikánským kandidátem na prezidenta a který se staví proti jakékoli spolupráci s demokraty v Kongresu.
Senátní návrh kritizuje i Johnson, podle něhož bude muset jeho komora v této věci „pokračovat o své vlastní vůli“. Johnson si v prohlášení stěžoval, že návrh postrádá ustanovení, která by zastavila rekordní příliv migrantů přes americko-mexickou hranici.
Přitom to byl předseda sněmovny, kdo v uplynulých týdnech pomohl pohřbít kompromisní návrh dojednaný v Senátu, který by přinesl výrazné imigrační restrikce včetně mechanismu pro pozastavení běžných azylových procesů. Skupinka senátorů jej dojednávala přes dva měsíce poté, co republikáni protiimigračními opatřeními podmínili schválení zahraniční pomoci.
Demokraté na neobvyklou kombinaci přistoupili, většina republikánů ale finální dohodu odmítla, hlasitě ji kritizoval i Trump.
Jak se nyní vedení sněmovny postaví k původnímu návrhu bez imigrační složky, není jasné. Zatímco mnozí republikáni dávají najevo, že podpora Ukrajiny pro ně není prioritou, předseda zpravodajského výboru Mike Turner uvedl, že „tohle musíme udělat“.
„Předseda to bude muset vznést na plénu,“ řekl podle webu Politico o projednávání balíku ve sněmovně. Turner se k věci vyjádřil těsně po návštěvě Ukrajiny a varoval při tom, že Ukrajinci se potýkají s nedostatkem munice a „nejsou schopni se plně bránit“.
