Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert
130 let

Lidovky.cz

Kreml o Sýrii: Ruská letadla útočí na různé teroristy. Lavrov tvrdil opak

USA

  11:44aktualizováno  13:35
NEW YORK - Ruská letadla ve čtvrtek bombardovala údajné pozice povstalců na severozápadě a východě Sýrie. Podle Kremlu Rusko úspěšně koordinuje postup s ostatními státy. Mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov řekl, že se ruské útoky zaměřují na různé teroristické skupiny.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry zachycující letecké údery v Sýrii (30. září 2015). foto: Reuters

Ruské nálety začaly ve středu, kdy Moskva tvrdila, že se zaměřuje jenom na pozice radikálů z Islámského státu (IS). Českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka postup Ruska v Sýrii podle České televize znepokojil.

Rusko poslalo do Sýrie bojové letouny, Británie angažmá Moskvy kritizuje

Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že v noci na čtvrtek ruská letadla zasáhla čtyři cíle IS. O zasažení dalších pěti cílů informovalo vpodvečer. Podle Moskvy cíle leží mimo obydlené oblasti a jsou vybírány na základě informací tajné služby získaných s pomocí bezpilotních letadel a snímků z družic.

Při čtvrtečních náletech ruská letadla útočila na pozice povstalců v blízkosti západosyrského města Džisr aš-Šughúr, které leží v provincii Idlíb. Rusko je oporou režimu syrského prezidenta Bašára Asada a jeho vojenská intervence vyvolala obavy z možné střetu jeho letadel s koaličními stroji, které v Sýrii operují proti IS už rok.

Zemřely desítky civilistů

Syrská opozice ohlásila, že při ruských akcích zemřely desítky civilistů, avšak ruský prezident Vladimir Putin to označil za informační válku, s níž počítal.

Peskov oznámil, že koordinační mechanismus s ostatními státy dobře funguje. Útoky jsou údajně mířeny na dobře známé teroristické organizace, o nichž se Rusko dohodlo se syrskou armádou. Moskva také zdůraznila, že se Sýrie nepodílí na finančních nákladech spojených s leteckými operacemi.

Dalším cílem dnešních úderů ruských letadel byla podle libanonské televize blízké syrskému režimu letecká základna Tabka v provincii Rakka, kterou prokazatelně od srpna 2014 ovládají radikálové z IS. Další údery směřovaly prý na venkovské oblasti východosyrské provincie Dajr az-Zaur, jež je baštou radikálů z IS. Bomby prý ale znovu dopadaly také na cíle v západních provinciích Hama a Idlib.

Libanonská televize ke čtvrtečním náletům oznámila, že mířily na pozice armády Džajš al-Fatah, což je koalice skupin bojujících na západě a severu Sýrie a z nichž nejznámější je Fronta An-Nusrá. Džajš al-Fatah postupuje s úspěchem severozápadem Sýrie od května a kromě jiného obsadila také město Idlíb. Syrská armáda se ji snažila bez úspěchu zatavit před dalším postupem k pobřeží, které je baštou vládnoucích alávitů.

Bojovník radikální syrské Fronty an-Nusra zaujímá pozici v provincii Idlíb.
Bojovníci radikální syrské Fronty an-Nusra projíždějí ulicemi města Ariha v...

Jen Islámský stát, tvrdil Lavrov

Ještě ve středu přitom Moskva tvrdila, že se zaměřuje jenom na pozice radikálů z Islámského státu (IS). Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN v New Yorku sešel se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. Po setkání odmítl před novináři jako „neopodstatněné“ obavy Západu, že Rusko, podporující režim prezidenta Bašára Asada, neútočí v Sýrii na radikály, ale na bašty opozice. Zopakoval, že Moskva vede údery výlučně na Islámský stát.

K TÉMATU:

Šéf ruské diplomacie také dodal, že nemá žádné informace o civilních obětech prvních ruských náletů. Syrská opozice po zahájení bombardování hlásila mrtvé z řad civilistů, včetně žen a dětí. Informace obou stran je však obtížné ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko zahájilo letecké údery v Sýrii údajně na žádost svého dlouholetého spojence Asada. Nálety podle ministerstva obrany mířily na vojenská zařízení, sklady zbraní a paliva a velitelství radikálů z Islámského státu. Podle amerického ministra obrany a dalších západních představitelů si však ruské letouny vzaly na mušku místa, kde IS nepůsobí.

Kerry a Lavrov se ve středu shodli, že cílem jednání obou armád má být informovat se vzájemně o svých krocích, aby v Sýrii nedošlo k tomu, že se nálety jedné ze stran dostanou do střetu s leteckými údery druhé strany. Koalice pod vedením USA podniká letecké útoky na pozice islamistů v Sýrii již delší dobu.

Ruský ministr zahraničí prohlásil, že je potřeba „vytvořit komunikační kanály, které zabrání nezamýšleným incidentům“. „Shodli jsme se, že je nezbytně nutné najít řešení tohoto konfliktu,“ doplnil ho John Kerry. „Máme před sebou hodně práce. Uvědomujeme si, jak je celá situace naléhavá, i vzhledem k množství uprchlíků, kteří ze země utíkají a míří do Evropy,“ dodal. Oba politici se potkali tento týden již potřetí.

Šéf americké diplomacie ve středu na jednání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že USA by nic nenamítaly, kdyby cílem ruských útoků byly pozice hnutí Islámský stát či al-Káida. Nálety, jejichž cílem by mělo být jen posílit pozici prezidenta Asada, by ale byly „znepokojivé“. Později po setkání s Lavrovem Kerry prohlásil, že spolu hovořili i o amerických „obavách ohledně charakteru a druhu cílů“.

„Připadá mi to, že je to v rozporu s tím, co ruská diplomacie deklarovala,“ řekl dnes podle České televize ve Washingtonu český ministr zahraničí Zaorálek. Moskva sice mluví o tom, jak chce stejně jako Západ společně bojovat s takzvaným Islámským státem, ale pak provede útoky, které dopředu nikomu neoznámí, dodal šéf české diplomacie.

Rusko je oporou režimu syrského prezidenta Bašára Asada a jeho vojenská intervence vyvolala obavy z možné střetu jeho letadel s koaličními stroji, které v Sýrii operují proti IS už rok. Podle mluvčího americké armády v Bagdádu Steva Warrena USA zatím kvůli přítomnosti ruských strojů v syrském leteckém prostoru organizaci svých náletů nijak nezměnila.

Kdo je kdo? Aktéři syrské války

V občanské válce v Sýrii proti sobě od počátku v březnu 2011 stojí režim prezidenta Bašára Asada a různé opoziční ozbrojené skupiny, z nichž nejsilnější je radikální sunnitská organizace Islámský stát (IS), která má pod kontrolou přes polovinu země. Asadův režim ovládá po více než čtyřech letech války, která si vyžádala kolem 250 000 obětí a z domovů vyhnala přes 11 milionů lidí, jen asi pětinu území Sýrie.

ASADŮV REŽIM A JEHO SPOJENCI

Čech pečující o uprchlíky: Syřané utíkají před Asadem, který zvrhle trestá civilisty

  • Syrská armáda, která měla na začátku konfliktu na 300 000 vojáků v bojových jednotkách, je nyní podle odhadů nejméně o polovinu slabší z důvodů úmrtí, zběhnutí či chaosu.
  • Vládní vojska ztratila na dvě třetiny území státu na úkor IS a dalších skupin. Přesto má Asad pod kontrolou strategická místa jako metropoli Damašek, města Hamá a Homs ve středu státu, pobřeží a část města Aleppo, tedy oblasti, kde nyní žije asi polovina obyvatel Sýrie.
  • Provládní milice mají celkem 150 000 až 200 000 mužů, nejsilnější jsou Síly národní obrany, které vznikly v roce 2012 a mají na 90 000 bojovníků. K nim se pojí řada menších skupin původem z Libanonu, Íránu, Iráku či Afghánistánu, z nichž největší je libanonský šíitský Hizballáh, která má v Sýrii podle odhadů až 8000 vojáků.
  • Na straně vlády Bašára Asada zůstává Rusko, Írán či Čína.

Vůdce syrského režimu Bašár Asad.

ISLAMISTIČTÍ POVSTALCI

Poslední bašta Asada padla. Syrská odnož al-Káidy dobyla provincii Idlíb

  • Jednou z nejsilnějších povstaleckých skupin je Ahrár aš-Šám. Vznikla v roce 2011 a placena je údajně ze zemí okolo Perského zálivu a z Turecka. Přítomna je na severu země a v Damašku. Původně radikálně salafistická organizace se v poslední době prezentuje jako umírněná.
  • Radikální sunnitské hnutí An-Nusrá je vedle Islámského státu nejdůležitější džihádistickou skupinou v zemi. Vede ji abú Muhammad Džulání a USA ji zařadily na seznam teroristických skupin. Ovládá provincii Idlíb na severozápadě země, kde spolupracuje s dalšími rebelskými formacemi, přítomna je i v Aleppu či na jihu země.
  • Tyto dvě skupiny patří do povstalecké Armády dobytí, která vznikla letos a jež je podle odborníků placena ze zemí okolo Perského zálivu.
  • V Oblasti Damašku také působí skupina Džajš Islám, kterou vede Zahrán Alúš.
  • Další povstalecká Jižní fronta, složená z protivládních bojovníků, ale i islamistických skupin, působí v jižní provincii Dará.

Ozbrojenec z al-kaidistické Fronty an-Nusra s roztrhanou syrskou vlajkou.

ISLÁMSKÝ STÁT

  • Radikální sunnitská organizace Islámský stát (IS) má nyní pod kontrolou přes polovinu Sýrie. IS, která loni v červnu vyhlásila v Sýrii a Iráku chalífát (vládu hlavy muslimské obce), ovládá asi 100 000 km2 v devíti provinciích na západě a severu země (Homs, Rakka, Dajr az-Zaur, Hasaká, Hama, Aleppo, Damašek, Damašek město a Suvajda), spíš ale řídce obydlené oblasti. Vůdcem ISIL je abú Bakr Bagdádí, alias chalífa Ibráhím. Hlavní sídlo samozvaného chalífátu je nyní v syrském městě Rakka.
  • Podle odhadů se k IS v Iráku a Sýrii přidalo od roku 2011 na 30 000 zahraničních bojovníků.
  • IS také proslul zabíjením zahraniční rukojmí či ničením kulturních památek. Letos v srpnu kupříkladu zničili radikálové v historickém městě Palmýra Belův chrám, asi nejznámější památku v místě z roku 32 n. l. zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO.

Snímek zveřejněný 13. července 2015 na prodžihádistické facebookové stránce Rased News Network zachycuje ozbrojence extremistického Islámského státu v boji proti syrským vládním silám.

KURDOVÉ

Kurdská Shakira burcuje svými písněmi do boje proti Islámskému státu. Hrozí jí smrtí

  • Kurdové, kteří žijí v Sýrii na severu a severovýchodě země, brání svá území po odchodu vládních vojsk sami.
  • Podporuje je mezinárodní koalice, která jim kupříkladu letos v lednu pomohla k vytlačení radikálů z IS z kurdského pohraničního města Kobani, které v září 2014 padlo do rukou IS. Kvůli bojům o Kobani se dalo na útěk do Turecka na 200 000 lidí.

Porazili džihádisty. Kurdští bojovníci vítězně pochodují poblíž klíčového hraničního přechodu Tall Abjad u turecké hranice.

OPOZICE

  • Národní koalice sil revoluce a syrské opozice (NCSROF) je zastřešující koalicí opozičních sil z exilu i ze Sýrie.
  • Vznikla v listopadu 2012 v katarském Dauhá, jejím členem je například Syrská národní rada (SNC). V čele je od letošního ledna Chálid Chúdža.

Prezident opoziční, Západem podporované Syrské národní koalice Chálid Chúdža.

MEZINÁRODNÍ KOALICE

  • Vzhledem k násilnostem ze strany IS zahájily loni v září USA a některé arabské země (Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty) letecké údery proti pozicím IS v Sýrii (operace byla loni v říjnu nazvána Inherent Resolve, Bytostné odhodlání). K operaci se posléze připojila řada dalších západních států včetně Británie či Francie.

Snímek zveřejněný generálním štábem ozbrojených sil USA zachycuje úder letadel mezinárodní koalice proti Islámskému státu na pozice teroristické skupiny v Sýrii.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!