Mateřskou školkou v Číně otřásl výbuch. Zemřelo při něm nejméně sedm lidí |
Pozadí atentátu je dosud nejasné. Bomba podle policie vybuchla na dámských toaletách na druhém podlaží okolo páté hodiny odpolední místního času (okolo 24:00 SELČ). Nákupní středisko Centro Andino s desítkami obchodů, restaurací a kin je hojně navštěvované příslušníky vyšší a střední vrstvy i cizinci. Po výbuchu bylo středisko evakuováno.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos nařídil veliteli policie, generálu Jorgemu Nietovi, aby se vyšetřování osobně ujal a odhalil pachatele.
V Kolumbii bývaly podobné teroristické útoky v důsledku konfliktu mezi státem a levicovými povstalci běžné, ale v posledních letech jich země byla spíše ušetřena, poznamenala agentura DPA a připomněla, že největší partyzánská skupina, Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), v souladu s mírovou dohodou s vládou přistoupila k odevzdávání zbraní.
Od útoku na civilisty se distancovali i levicoví povstalci z Vojska národního osvobození (ELN), kteří vyjednávají s vládou o míru. V únoru odpálili v Bogotě nálož, která zranila desítky policistů.
Úřady připustily, že bombovými útoky v Bogotě hrozil tzv. klan ze zálivu, což je skupina někdejších příslušníků pravičáckých polovojenských milicí, kteří se nyní věnují pašování drog.
Občanská válka v Kolumbii, do níž se zapojily tři desítky povstaleckých skupin a extrémně pravicových polovojenských milicí, si za více než půl století vyžádala životy více než čtvrt milionu lidí. Kromě toho je přes 60 tisíc osob nezvěstných a 7,1 milionu obyvatel bylo nuceno opustit domovy.
  |
Kolumbijská vláda a levicoví radikálové z FARC se na ukončení bojů dohodli loni v září po čtyřletých jednáních v kubánské metropoli Havaně. Dokument ale odmítli voliči v říjnovém referendu. Nelíbilo se jim zejména to, že se někdejší povstalci budou moci účastnit politického života. To ale zakotvila i následná listopadová dohoda, kterou už vláda voličům k lidovému hlasování nepředložila a schválil ji jen parlament.
