Důvodem obav je nový zákon o národní bezpečnosti Hongkongu, který vstoupil v platnost od 1. července.
USA už nebudou Hongkongu připisovat zvláštní status. Budou s ním jednat jako se zbytkem pevninské Číny |
Nový bezpečnostní zákon pro Hongkong má mít přednost před hongkongskými zákony a má umožnit Číně zřídit v Hongkongu úřad dohlížející na národní bezpečnost. Hongkong byl britskou kolonií a v roce 1997 se vrátil pod čínskou správu.
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) řekl již minulý týden v senátním zahraničním výboru, že česká strana by nevydala ke stíhání člověka, který by v Česku protestoval proti čínskému režimu. Čin by podle dohody musel být trestný v obou zemích. „Z české strany nicméně toto je žádost, které nemůže být vyhověno, protože je to politicky motivovaný krok, a my neuznáváme trestnost takovýchto kroků,“ řekl Petříček minulý týden ČTK.
Senát konstatuje, že v případě vydání občanů z ČR do Hongkongu, které by proběhlo v souladu s dohodou o předávání osob, by mohla být ohroženy jejich základní práva i právo na spravedlivý proces. Vláda by podle Senátu také měla s ohledem na porušení autonomie Hongkongu upravit podmínky i v dalších oblastech spolupráce s touto oblastí.
Hongkongská policie dostala nové pravomoci. Smí provádět razie bez soudního povolení |
Senát v přijatém usnesení konstatuje, že Čína přijala zákon o státní bezpečnosti pro Hongkong v rozporu s hongkongským základním zákonem, v rozporu se zásadou „jedna země dva systémy“ a v rozporu s mezinárodními závazky. Senát rovněž odsoudil popírání vysoké míry autonomie Hongkongu ze strany Číny, opakované vměšování Číny do záležitostí Hongkongu a zasahování do základních práv a svobod jeho občanů a demokraticky volených zástupců.
Nově schválený bezpečnostní zákon západní země považují za porušení slibu Pekingu zachovat nejméně do roku 2047 autonomii Hongkongu. Smlouvu o vydávání osob k trestnímu stíhání s Hongkongem proto už pozastavila například Británie, Austrálie či Kanada.
