Propuštění 53 kubánských disidentů koncem roku 2014 bylo součástí dohody Havany s Washingtonem, která odstartovala novou kapitolu v jejich vztazích. Uvolňování vzájemných restrikcí vyvrcholilo loni v létě navázáním diplomatických vztahů po více než 50 letech.
Kuba a USA po 55 letech vzájemně otevírají své ambasády |
„Pět bývalých politických vězňů bylo opět uvrženo do věznic s vysokou ostrahou ve druhé polovině roku 2015,“ uvedla Kubánská komise pro lidská práva, která je na Kubě sice ilegální, ale režimem tolerovaná. Mezi zatčenými je i Vladimir Morera, který je nyní v nemocnici kvůli tomu, že od 9. října držel hladovku. K jeho propuštění vyzvaly minulý týden i Spojené státy.
Tisíce politických vězňů
Dalšími zatčenými jsou Wilfredo Parada Milian, Jorge Ramírez Calderón, Carlos Manuel Figueroa a Aracelio Ribeaux Noa. Komise ve zprávě dále uvedla, že v roce 2015 bylo na Kubě zadrženo z politických důvodů 8616 osob, většina z nich ale jen na několik hodin. Je to jen o málo méně než v roce 2014, kdy zaznamenala komise 8889 takových zatčení.
Umělec 'El Sexto' na svobodě. Kuba propustila posledního politického vězně |
O pokračování politických represí na Kubě i v loňském roce informovali před dvěma týdny amerického prezidenta Baracka Obamu v otevřeném dopise také kubánští exulanti v Miami, kteří rovněž kritizovali současnou americkou politiku vůči Kubě.
Oteplení ve vztazích mezi Washingtonem a Havanou označilo za kontraproduktivní již dříve i několik domácích disidentů. Například podle šéfky opozičního hnutí Dámy v bílém Berty Solerové tak kubánský režim jen získal aureolu legitimity. O tom, že se postavení kubánské opozice za předchozí rok nijak nezměnilo, je přesvědčena i disidentka Rosa María Payá, vůdčí postava občanské iniciativy Cuba Decide. Podle ní Kubánci stále žijí v totalitním režimu.
