Minulou středu ho kolegové našli mrtvého v jeho chartúmské rezidenci. Podle súdánské policie se velvyslanci udělalo špatně, když plaval v bazénu. Později i ruské úřady potvrdily, že šlo o selhání srdce.
To je ostatně nejčastější příčina smrti ruských mužů obecně, diplomatů zvlášť. Jenže počet velvyslanců, konzulů a pracovníků ministerstva zahraničí různých úrovní, kteří zemřeli od loňského listopadu, převyšuje mnohonásobně jakékoliv statistiky.
Náhlého prořídnutí ruských diplomatických řad si všiml dokonce americký tisk. Dohady o tom, zda nejde o jiné než srdeční důvody, Moskva rezolutně odmítla. Skutečně neexistují důkazy, jež by opravňovaly novináře ke spekulacím například o tom, že někteří zemřelí muži byli ruští špioni s diplomatickým krytím, a jak známo, práce v tajných službách je extrémně riziková. Podepřeny fakty nejsou ani úvahy na téma likvidačních akcí nepohodlných, zrádců a přeběhlíků, kterých se za vlády ruského prezidenta Vladimira Putina odehrála celá řada. Ruská tajná služba FSB skutečně stále používá při své práci nejrůznější jedy, plyny, ale i radioaktivní látky, avšak tady po nich žádné stopy – jako po vraždě agenta Alexandra Litviněnka ve Velké Británii – nezůstaly.
Případy smrtí diplomatů během posledních deseti měsíců ale žádné konspirační znaky nenesou, i když ne všichni zemřeli přirozenou smrtí.
Turecká policie zadržela muže, který měl vloni zavraždit ruského pilota |
Největší pozornost vyvolala násilná smrt ruského velvyslance v Turecku, 63letého Andreje Karlova, jenž se stal obětí atentátu. Paradoxní je, že právě tato smrt je mezi všemi ostatními skony ruských diplomatů ta nejlogičtější. Je zde motiv – ruská účast v syrském konfliktu, čin zaznamenala bezpečnostní kamera.
Zato v ostatních případech jsou okolnosti zastřenější. A to přesto, že ruští muži skutečně nejčastěji umírají v důsledku kardiovaskulárních chorob.
I velvyslanec v Súdánu Širinskij byl v rizikovém věku 62 let a dlouhodobě ho trápil vysoký tlak. Navíc zemřel v době, kdy bylo v Chartúmu 38 stupňů Celsia ve stínu.
Stejný neduh skolil den před jeho pětašedesátinami ruského velvyslance při
OSN v New Yorku Vitalije Čurkina. Srdce údajně 26. prosince 2016 zradilo i pracovníka ruského generálního konzulátu v Kazachstánu Romana Skrylynikova. Stejně jako 55letého ruského konzula v Řecku Andreje Malanina. Sedmašedesátiletý velvyslanec Ruska v Indii Alexandr Kadakin zemřel letos v lednu v nemocnici v Novém Dillí, podle ministerstva zahraničí Ruska v důsledku „krátké nemoci“.
Jestliže tato úmrtí působí přirozeně, smrt 44letého diplomata, jehož jméno ruské ministerstvo zahraničí ani neuvedlo – omezilo se pouze na „Alexandra Š.“ –, je zcela jasně násilná. Podle oficiální verze se zastřelil doma loveckou puškou sám. Předtím zabil svou dceru a manželku.
Skutečnou záhadou je pak smrt Petra Polšikova, někdejšího pracovníka Latinskoamerického departmentu ministerstva zahraničí. Loni 19. prosince byl nalezen s prostřelenou hlavou v koupelně svého moskevského bytu. Podobně nevysvětlenou zůstává smrt Sergeje Krivova, který oficiálně zastával funkci „diplomata – velitele konzulátu v New Yorku“. Britský list Daily Mail uvedl, že 63letý Krivov měl zvláštní „bezpečnostní“ poslání. 8. listopadu 2016 byl nalezen v bezvědomí přímo v budově konzulátu. První zprávy hovořily o pádu z velké výšky. Ruské ministerstvo zahraničí brzy upravilo příčinu smrti na tradiční „srdeční selhání“.
Čtyři infarkty a dvě střelby. Za čtyři měsíce zemřelo již šest ruských diplomatů |
„Na světě je prostě mnoho souher náhod. Ovšem tohle chce hlubší průzkum,“ uvedl ke skonům ruských diplomatů v posledním roce Rolf Mowatt-Larssen, který 23 let pracoval na vysokých postech v americké CIA.
Ruští politologové ale namítají, že i v ruském kontextu je násilné odstranění vlastních diplomatů věc ojedinělá a že větším nepřítelem velvyslanců jsou kouření, časté recepce a permanentní strach z Vladimira Putina.
