Ruské tajné služby podle expertů verbují ruské emigranty i rodilé Američany, zakládají fiktivní firmy, pronikají do počítačových sítí a vysílají do USA agenty na krátkodobé „turistické“ cesty.
Po nástupu prezidenta Vladimira Putina, bývalého agenta rozvědky KGB, nabyly dříve jednotvárné metody špionáže nové podoby, řekli Reuters američtí odborníci pod podmínkou anonymity. Metody jsou rozmanitější, práci americké kontrarozvědky komplikuje rozšiřující se ruská výzvědná síť a snadnější možnost šifrované komunikace.
Za dopadání špionů je v USA odpovědná FBI, zatímco rozvědka CIA sleduje agenty v zahraničí a Národní bezpečnostní agentura (NSA) monitoruje mezinárodní nepřátelskou komunikaci.
Na sledování jednoho agenta je třeba 10 pracovníků FBI
Před vyhoštěním šedesáti ruských špionů jich v USA působilo hodně přes sto, píše Reuters. Menší počet vyhoštěných než evidovaných má být manévrem, který znemožní Moskvě odhadnout počet sledovaných ruských špionů.
Kvalitu americké kontrarozvědky si prý experti pochvalují, její práce je ale nákladná. Na sledování jednoho agenta po celých 24 hodin je zapotřebí deset či víc dobře vyškolených pracovníků FBI. Aktivita ruských agentů se navíc v USA zvýšila, zejména po Putinově návratu do prezidentské funkce v roce 2012 a po ruské anexi Krymu o dva roky později.
’Svět se nezhroutí’. Vyhoštěni by nebyli diplomati, ale nedeklarovaní agenti, píše Babiš |
Vyhoštění má podle amerických expertů pozitivní i stinné stránky. Podle bývalého šéfa kontrašpionáže FBI Michaela Rochforda vyhoštění 60 agentů ruskou výzvědnou činnost poznamená a podlomí morálku v moskevské centrále.
V dřívějších podobných případech ale Rusové nahradili vyhoštěné agenty jinými a rovněž takzvanými ilegály, špiony dlouhodobě žijícími v USA bez zjevných kontaktů na Rusko. Pro americkou kontrarozvědku tak vzniká problém s identifikací nového protivníka. „Někdy je lepší vědět, s kým máte tu čest,“ poznamenal Rochford.
